Provoz vytápěného skleníku

Přidám k tomuto tématu ještě jednu variantu. Zatím jako nejekonomičtějsí řešení se mi ve skleníku jevilo použití infračervených žárovek. Tedy v případě, kdy dochází teplo z akumulace (v mém případě asi 1000 lahví s obarvenou vodou). Těmi infračervenými žárovkami dochází k ohřevu rostlin a nikoliv vzduchu a například oproti spotřebě přímotopu je to propastný rozdíl. Používal jsem to na teplomilné sazenice přibližně v únoru ve spojení s termostatem. Spotřebu jsem neměřil, ale odhadem podle záznamu spínání termostatu to proti teplovzdušnému ventilátoru byl velký rozdíl. Efektivnější ale nákladnější na pořízení by asi byly infračervené panely, tak daleko jsem zatím jít nechtěl a ani nemám potřebu pro můj účel. V teorii se uvádí asi 50 W na m2.

Dekuji za  reakce,   chtěl jsem  hlavně jestli  někdo nemáte  zkušenosti s dostatkem světla.  Jinak s tím vyčerpáváním zemního výměníku   ono to není  tak přesné  jistě mám  denní   pokles teploty  asi 0,4°C.  Při současném  mrazivém počasí  s průměrnou  denní teplotou  okolo  -9°C.  Takže pokud  by tohle počasí trvalo    více než  týden    začne mi  ve skeníku mrznout,  ale   pokud pěstuji jen  nenáročnou zeleninu  jako ředkvičky  a salát, hrách, pak není  problém tyto  rosltiny na noc přikrýt  bílou textílií.    Pokud   přes výměník  bude nasáván   vzduch pod   bodem mrazu  uplatní se   skupenské teplo  vody  -  půda v  okolí trubek  by   mrzla.   je asi   80x větší  než   měrná tepelná  kapacita vody   i kdyby současné počasí  pokračovalo celý leden a  únor   nemyslím si ,že by  noční teploty   klesly pod  -3°C.  (Mám skleník teprve  2 rokem takže ještě  neprošel normální  zimou.)  Nad tuto  teplotu ochrání  textilie nenáročnou zeleninu   vcelku spolehlivě.  Pokud se  oteplý, dojde k  částečné regeneraci výměníku ,  kdy   se zemina  okolo trubek  částečně prohřeje  díky prostupu  tepla z   podloží a  vzdálenějšího okolí trubek.   Často přichází  několik vln  mrazů   po sobě,  třeba s  týdenní přestávkou.  Pokud se  člověk spokojí  s nižšími  výnosy   je výměník  dobrá investice. Provoz tedy  není úplně  zadarmo jako s nádrží  nebo pet lahvemy, ale efekt  je nesrovnatelný. Třeba dneska  mi výměník  dal cca  30kWh ,  spotřeba el.  energie byla  2kWh  -  pro mě  cca 4 ,2 kč.  =  0,14 k za  1kWh. To je asi   7x   levnější než  uhlí když  nepočítám plat  "topiče".    Krom toho na  jaře a na podzim s tím  řešíte nízké noční teploty  a v  létě vysoké.  Ve skleníku pěstuji od března  papriky a  rajčata s  těmi končím  na konci  července, protože už  je mám  v druhém  skleníku   a   sázím okurky ,které začnou  plodit na  začátku září   a   končí někdy  spolu s  paprikami na začátku  listopadu.  Pak půdu  hnojím a  začne zimní  sezona   salatů kedluben a  ředkviček.  Ř.  rostou nejlépe,  zimu snáší dobře jsou podle počasí od poloviny prosince,  salát asi o měsíc  později   a kedlubny ty   rostou pomalu  a jsou až  v březnu, když se  sází plodová  zelenina,  letos jsem sel   zimní sezonu jen  na polovinu  skleníku, protože byl tak  teplý podzim, že    jsem okurky likvidoval až  na začátku  prosince a   tak jsem   nechal tu  druhou polovinu  na únorové pokusy s  rajčaty což asi  letos počasí  nedovolí...  mám ještě  hrách,  sice už  kvete, ale myslím  že to do března  nestihne uvidíme.   Celkové roční  náklady na  provoz ventilátrou  jsou asi 500kč.  (provoz cca  7 hodin denně )   Za tuto  cenu získám  asi 2,3 MWh energie na topení   ve zbytku času akumuluji    nebo chladím  (cca 1/3 času) ,   takže celkově to  ročně vychází na  0,21 kč  za dodanou kWh tepla  pro skleník  při mojí sazbě.  Troufám si  říct, že    je to nejlevnější automatické topení pro  skleník co existuje,  má svoje  limity a nevýhody, ale    je to nesrovnatelně levnější  než cokoli  jiného a  navíc je  to jednoduché  a neporuchové.   Pokud neberete  v úvahu  svojí vlastní  práci ,  pak se  5000 kč  na materiálu  vrátí i pro toho kdo  má topnou sazbu asi  za rok.   

Ke světlu mohu říci, že spíše mám zkušenost s jeho nedostatkem. U mě je to ale z části způsobeno tím, že dům vzdálený asi 10 m od skleníku stíní ráno a část dopoledne v době nejníže položeného slunce, tj. listopad až leden. Je to asi znát i na ředkvičkách, které tam v tuto dobu pěstuju, Svítit se mi na ně zatím nectělo i proto, že používám světla na sadbu, která je v kotelně, a tak spíše volím variantu - "levné" světlo při dostatku stávajícího tepla. Ale láká mě zkusit i to přisvětlení ve skleníku. Používám LED určené pro rostliny a růstové zářivky. S těmmi LED by ve skleníku byl provoz relativně levný. V knize Ingrid Gabrielové Zelenina pod sklem a fólií je poměrně dost varování před dusičnany hromaděnými vlivem nedostatku světla, jinde se zase můžete dočíst, že ty dusičnany nejsou tak škodlivé, je to na nekonečná studia a nakonec stejně nevíte nic.  

No právě , ty dusičňany,  já vlastně  to celé dělám  kvůli dětem, aby měli  čerstvou zeleninu.  Jeden známý  studoval JČU  a tam  právě dělali  pokusy se  salátem a  jinou kořenovou  zeleninou.  Právě při  nedostatku světka  a přebytku  tepla došli  k názoru, že zejména  salát je  plný dusičňanů a není  zdravý,  podmínky pokusu už jsem se od něj nedozvěděl a webu  jsem to  nevyčetl.   Důležitá je  také doba  sklizně,  obecně by se mělo  sklízet    na večer nikoli   ráno a  dopoledne,  kdy je  koncetrace dusičňanů obecně  největší, což se snažím  dodržovat.  Obecně   pro ředktvičky  jsou   ideální teploty  okolo 12-14°C,  pro salát  to samé  přes noc stačí   teploty nad  nulou ideálně  okolo 6°C.   O led  jsem také  uvažovat,  problém je v ceně,  aby to bylo  efektivní   je třeba  svítit asi   cca 4500lx /m2 sodíkovou  výbojkou určenou  pro osvětování  rostlin.   U led  to bude o  něco méně, ale ne  o mnoho.  Když svítíte na  pár cm2  mladým rostlinám  je to  OK, ale osvítit  na 16m2   by bylo  třeba asi  440W v  těch nejlepších  LED diod  co jsou   na trhu.   

Zkontroloval jsem spotřebu po snížení vyhřívací teploty a je to némlich to stejné. Tři dny nesvítilo slunce a hlavní skleník kompletně zamrzl. Ani dnes, kdy chvíli svítilo, ty dvě čísla sněhu na střeše skleníku neroztály.

Já mám  skleníky dva   jeden je  normální skleněný  z 80 tých let,  jen pár  sklel bylo nahrazeno polykarbonátem.  Není moc těsný  a nemá  zateplené základy,  tam už  je dávno  zmzlá zem  a dnes  když svítilo  slunce tam  bylo přes  den asi  2°C.    Ten   druhý je  nový 16mm  polykarbonát,  zateplené základy  cca do  1-1,2 m hloubky  výška podezdívky  je od  50 cm do metru pod skleníkem je  200 metrů  husích krků   zapojených paraelně do větví.  Na jedné  straně jsou  sací otvory  a v  protější stěně  do pěšiny fouká  ventilátror.  Dneska přes  den bylo  v tomto skleníku maximum 13°C, při venkovní  teplotě - 7°C (sníh z  jižní strany třechy jsem  částečně odmetl).  Pak se zatáhlo  teplota klesla  asi na  5   a teď  jsou tam  3,5 a  venku je  asi  -5°C.  sněží a už se  otepluje.    Polykarbonát je  jednoznačně lepší  materiál pro skleník na pěstování  zeleniny než  sklo.  Na jaře  lze začít i  bez akumulace    nejméně o 2  týdny dříve  a díky  vyšším teplotám  se zelenině od jara lépe  daří.  Nejlepší je  skleník s    vysokou jižní  stěnou a třechou  na sever v takovém  skleníku by bylo v zimě a  na podzim citelně tepleji,  v časém  jaru stejně  a pak  chladněji než  v klasickém skleníku.  Bohužel chybí výrobce,  který by takový  skleník vyráběl,  tedy kromě    výrobců zimních  zahrad s   plastovými rámy a 10x vyššími cenami.          

V přiložením obrázku je teplota v mém skleníku v posledních třech dnech ve srovnání s venkovní teplotou. Je to bez jakéhokoliv aktivního topení. Skleník je z obyčejných helios skel, 6 x 2,5m velký. Je opřen o zeď nevytápěné budovy. Ty noční poklesy pod nulu myslím ředkvičkám neublíží, i když samozřejmě stagnují. Včera ráno jsem ometl sníh ze střechy a je to vidět v nárůstu teploty, akorát v noci asi ta peřina chyběla. V únoru už bývají podmínky mnohem lepší.

Tady je letošní únor.

Velmi zajímavé,  děkuji.   Máte proti  ploše skleníku  velkou plochu   jižní stěny ,  jak říká  kolega solární  skleník.   Kdybych měl  2x vyšší   jižní stěnu  než mám  teď dosáhnul bych    o   polovinu   vyššího teplotního  rozdílu mezi  venkovní a  vnitřní teplotou.   Takže místo  20°C  -  30°C.  Tím by teplota také  vzrostla přechodně  až k Vašim  22-23°C.   Bohužel,   měl jsem  nabídku    za řádově  stovky tisíc, ale to  byly plastové  rámy s přerušeným mostem.   Zpětně hodnotím   zejména po   Vašem zveřejnění  teplot jako  chybu ,  měl jsem  přesvědčit nějakého    výrobce skleníku ,  aby mi  přes zimu  vyrobil skleník  na přání  a také  místo polykarbonátu   jsem měl  použít   2 skla.   Tím bych  mohl začít  pěstovat   ne od  1.3,  ale   možná už od 10.2.  A cenově  by to bylo  sice o několik  desítek tis   navíc, ale   vzrostla by  kvalita skleníku,  podmínky pro  rostliny by  se blížily   i v  časném jaru  vytápěnému skleníku, takové podmínky  já dosahuji  až začátkem dubna.  Chybami se  člověk učí.    Na druhou  stranu původně jsem  chtěl vytvořit  skleník   na pěstování  jaro-podzim.  Ta zimní  sezona jede   vlastně jen  proto,  že   výměník funguje  lépe než  jsem čekal.  Bylo by  velmi zajímavé  kdyby někdo  takový skleník se  zemním výměníkem  chtěl postavit.  Vytořené teplo  by se  nechalo snadno  uložit pod zem  pro   udržení   vysokých nočních  teplot.   

Ještě k Vašemu textu. Na internetu se dá najít pěkné povídání o tkzv. solárním skleníku, která má myslím právě ten Vámi popisovaný sklon k jihu. Tam jsem také čerpal informace o infračerveném ohřevu, který jsem pak zkoušel aplikovat.