Výroba substrátu ze smrkových hoblin a slepičinců

Dělat si kompost a vracet ho na záhon je samozřejmě rozumné, ale substráty pro předpěstování sadby bych používal komerční. Ono těch 2Kč /l nikoho nezabije.

Problém je ale, že ty komerční substráty nejsou také žádný zázrak. Vždy mi z něj vzešly především šťavely, takže ho stejně raději dopeču.

Jinak, pokud by člověk byl schopen vést kompost tak, aby horkou fází zrání prošel veškerý substrát, bylo by vystaráno. Představuji si to například jako kompostování v převalovaném sudu, kde by byl kompost pravidelně michán, kompostující by měřil teplotu a podle toho by dodával například roztok močoviny, aby se udržela stálá vysoká teplota. Zatím jsem ovšem jen u mlhavých představ.

Také válčím s tím ptačincem, který z jara i jíme. Vítězí ten ptačinec.

Zuzana

Samozřejmě, jde o poměr C: N. Také je důležité překopávání.

Komerční substráty na výrobu sadby používají veškerá zahradnictví a není s tím problém. Ono to přehazování, katrování a propařování dalo pořádně zabrat. Výsledný produkt byl dražší a kvalita proměnlivá.

Ano, kdybych se mohl spolehnout na to, že v tom substrátu za 2Kč/l je každý rok tatáž směs totožných vlastností, bylo by mi to asi stačilo taky. Bohužel to tak není. Bez ohledu na značku a výrobce, kvalita těch levných substrátů je proměnlivá. Někdy je to o hrubosti (větve, kusy dřeva atd), jednou jsem si dovezl zeminu zamořenou smutnicemi a jednou mi po čtrnácti dnech od výsevu vyrašil hustý mech. U kvalitnějších zemin se vám to jistě nestane, ale tam už je ta cena jinde. Při produkci okolo 500 sazenic rajčat a paprik pro sebe a známé + nějaké balkonovky pro vlastní použití a něco k tomu (celer apod.) Už se to přece jen dost prodraží.

PS: Nepředpokládal jsem, že rozkladem pouhých hoblin se slepičinci vznikne hotový materiál. Počítám s tím, že bude potřeba upravovat kyselost, vylehčit pískem nebo upravit jiným dalším materiálem vlastnosti.

Varianta B je totiž jen prostě ty hobliny vyhazovat na směsný kompost. Což samozřejmě můžu dělat dál, ale jak jsem psal výše - to pak využiju jako zeminu pro obohacení zahradní půdy, ne do kelímků na předpěstování.

Hobliny se slepičinci bych smíchal se spadaným listím. Pokud není v hoblinách dost slepičinců, rozklad ješte podpořit zálivkou s rozpuštěnou močovinou. Z této směsi by po rozložení určitě vzniknul dobrý substrát na sadbu. Použitím listů omezíte výskyt semen plevelů.

Na předpěstování sazenic používám už jen německý Gramoflor. Není nejlacinější, ale je docela spoleh na to, co v něm je. Vypadá vždy stejně.

Kompostoval jsem do letoška také velice nedbale, tedy plevely jsem prostě neřešil. Ale všiml jsem si, že ať dám ten kompost na záhon nebo ne, množství plevelů je konstantní. I když připouštím, že jejich skladba je jiná. Od letoška mám komposty dva: jeden čistý a druhý špinavý. Výsledky pochopitelně ještě nemám. Špinavý kompost pak budu používat na pěstování doma v květináčích, protože růstovou hlínu sterilizuji jako okurky (150 min na 95°C), takže letos mi v květináčích nevyrostl ani plevílek. Ovšem nedělám to kvůli plevelu - ten lze vždy vytrhat a nijak zvlášť neškodí - ale kvůli chorobám a škůdcům. Stále se totiž potýkám se septoriovou skvrnitostí rajčat.

Ovšem o osud svého čistého kompostu mám jisté obavy: je otevřený, takže do něj stejněj nejspíš nalétá dost semínek. Ale pletí patří k zahrádkaření, ne? Co bych jinak dělal, když už to všechno roste? A navíc pletí s okopáváním zajišťují provzdušnění a lepší držení vody.

Myslím ale, že z hoblin a slepičince vznikne příliš lehká směs, do které spíš bude třeba přidávat jílovité složky k držení vody. Ve směsi s hlínou to může být dobrý materiál. A také bych řekl, že držet je zvlášť je lepší strategie než je přidávat do kompostu, a to ze dvou důvodů. Rozkládají se pomaleji, čili kompost není homogenní a nekontrolovatelně ho okyselují. V případě přidávání hob+sle materiálů do záhonu či kompostu víme, kolik jsme přidali. Rozhodně ale bych nikdy nepoužil hobsle jako substrát.

Milan HP

S vysokou kyselostí celkem počítám, nicméně v komerčních substrátech je stejně vždy základem (kyselá) rašelina a úprava pH by neměla být tak mimořádný ani nákladný problém. Stejně tak je rašelina lehká směs, takže je mi jasné že to není samostatně vhodný materiál.

Proto sháním rady, jednak jak urychlit tlení/rozklad hoblin (kromě doplňování dusíkatých látek) a jednak co pak s výslednou směsí. Doplnit ji o nějakou složku by nemuselo být tak náročné.

Samozřejmě. Už si začněte vybavovat laboratoř na půdní rozbory.

Základ substrátů je rašelina. Zpravidla je obohacena o jílové minerály, upraveno pH a vyhnojeno na poždovaný stupeň. Pokud se bavíme o přípravě sadby, tak nevidím žádný důvod k substrátu přidávat další komponenty nejasného složení. Rašelinové substráty udrží vlhkost a přitom v nich je vzduch. Představa, že si připravíte v domácích podmínkách něco levnějšího a kvalitativně srovnatelného mi připadá absurdní.

Samozřejmě, kdo si hraje nezlobí. Můžete si připravit listovku, drnovku, vřesovku a podle starých zahradnických receptářů dohnojit. Budete mít vlastní produkt.

Při použití kompostů na výrobu sadby se často oběvují slimáčci a jiné breberky. Proto komposty používám pouze na záhony. Tam udělá dobrou službu.

No, jeden nápad bych měl, ale předem upozorňuju, že není odzkoušený, tudíž nemusí být dobrý. Třeba dostanu vynadáno od zkušenějších.

Co takhle zkusit rozklad za nepřístupu vzduchu? Pokud vím, je rychlejší. Zkusit hobliny dát do polypropylénových/etylénových pytlů, přidal bych i trochu močiviny - ta kyselost už bude stejně vysoká - a nechat je v relativně teplejším prostředí. Myslím, že by to pak šlo po úpravě přidávat do půdy už za rok.

Je to ale BEZ ZÁRUKY.

Milan HP

Možná jde o důsledek okurkové sezóny, nebo má zadavatel nutkání z přebytku suroviny... Mně to evokuje pohádku o sekyrkové polévce. Taky čtu mezi řádky snahu mít výsledek honem, honem-obloukem se vrací okurka, v tomto případě rychlokvaška, řádně říznutá slepičinci.