Výroba substrátu ze smrkových hoblin a slepičinců

Dobrý den,

mám aktuálně pravidelně k dispozici použitou podestýlku z čistých smrkových hoblin obohacenou o slepičí trus. Zatím ji míchám s kompostem, což je fajn (rozklad hoblin přesto trvá o něco déle, než u jiného materiálu), ale napadlo mě pokusit se zkompostovat hobliny bez dalších příměsí za účelem výroby čistého substrátu (čistý = bez semen plevele). To u kompostu pochopitelně nejde.

Už dlouho se snažím vymýšlet, jak se postavit k vlastní výrobě pěstebního substrátu pro sazenice, pokojovky a truhlíkové rostliny. Moje spotřeba je vysoká, ceny rostou a hlavně kvalita je každý rok jiná (v pytli, kde loni byl pěkný čistý vzdušný substrát letos kusy dřeva atd). Prakticky vše naráží na problém semen plevelů. Nemůžu použít vlastní kompost, protože v něm mám semen plevelů spoustu. Žádné semeníky ani nezralé sice nekompostuji, ale zvenčí si tam vždycky cestu najdou ve velké míře (bohužel). Jsou to sice převážně jednoleté plevele, ale tím představa že doma musím bojovat s houští abych osvobodil mladé sazeničky rajčat, je ujetá. Propařování nebo pečení zeminy v mém množství není možné.

Je možné nějakým způsobem (tj. s použitím nějakých komponentů jako urychlovače kompostování atd) zrychleně zkompostovat tento materiál? A pokud ano, jak? Předpokládám nějakou uzavřenou nádobu s ventilací a odtokem. Co k tomu použít, jak míchat, a za jak dlouho očekávat výsledek?

Zahrádku mám asi 8roků, spíše náhodou, a zpočátku jsem o zásadě, že do kompostu nesmí semena nebo květy nesmí, vůbec nevěděl. Tak jsem tam házel úplně všechno. Několik let jsem tak v nevědomosti fungoval a žádný boj s houštím a osvobozování sazeniček rajčat jsem nikdy nemusel podstupovat. Rajčata mám v kelímku a plevel vytrhnu zavčas, dokud je to nitka. Mívám asi 60 sazenic a není to nic namáhavého. Spíš normální zábava při sledování jak rajčátka rostou. Rajčata na záhonech (v nepředpisovém substrátu se semeny) taky stačím naprosto v pohodě zbavovat plevelů. Opět mají značný náskok ve velikosti. Pak mi jednou švagrová řekla, že do kompostu nesmí nic, co kvete. Ale už bylo pozdě. Kdybych měl zásadu dodržovat, připravil bych se o značnou část zelené hmoty. Když posekám "trávník", jsou v něm skoro samá semena plevelů. Nekonám správně, ale mně to funguje. Nepěstuju ale skoro nic kromě rajčat. Nic co vyžaduje nějakou piplačku. Ale rozhodně je nemusím osvobozovat z houští. To bych je musel nechat měsíc bez dohledu, což je nesmysl. Právě pravidelné sledování růstu je pohlazení duše.

Chcete poslat vzorek mého kompostu? Vyroste vám hustý trávník (případně záhon ptačince). Kde se tam to travní osivo bere, to nevím. V trávníku ho musím neustále dokupovat a dosévat, potlačuje ho jetel. V jahodách pohnojené vlastním kompostem mám bez údržby hustý golfový pažit.

Posečenou trávu do kompostu sice vyhazuju, ale seču minimálně jednou týdně. Rozhodně nemá čas vykvést a dozrát...

Tak to mám štěstí. V trávníku (zanedbaném), který sekám a dávám na kompost, mám kupodivu úplně jiné plevely, než které mi potom rostou na záhoncích. Asi v trávníku jsou jiné podmínky než na záhoně. Některé plevely k šíření kompost vůbec nepotřebují.  Proto asi nikdy nebude možné nechat pěstované plodiny bez údržby, i když budete mít převařený substrát.

Ale chápu, že proto chcete udělat co můžete. Pro zajímavost uvádím, že letos na jaře jsem potřeboval víc organické hmoty než jsem si vyrobil svépomocí a na doporučení známého, co se věnuje PROFI pěstování už dlouho, jsem koupil několik pytlů "substrát 150l". Používá je a zatím ho nezklamaly. Větve v něm nebyly. Ani herbicidy. Ale nevím, jestli byl bez semínek. Je víc druhů, různé barvy potisku.         

Kompost je nedostatková surovina také u mě, a to si na něj svážím i přebytečný materiál od sousedů, kteří např. posečenou trávu nebo listí vyhazovali do biopopelnice. Stejně mi ta výsledná hromádka, kterou každý rok mám, nevystačí na vše, na co bych potřeboval.

Do zahrady kupované substráty nedodávám, jen ty opotřebované (z truhlíků). Každopádně ročně spotřebuju minimálně 20x70 litrů kupovaného substrátu.

Čisté hobliny a piliny vzhledem k jejich složení a složení rozkladných organismů kompostovat nejdou. Tedy jdou nechat rozložit, ale výsledek nebude ani kompost, ani substrát pro rostliny, ale podle způsobu rozkladu prostě shnilé dřevo, hmota zcela nepoužitelná.

Předpokládal bych, že bude nutno podpořit rozklad dřeva nějakou další látkou a slepičí trus považuji za první vstupní surovinu, která by mohla pomáhat. V kupovaných substrátech se - aspoň podle textů - používá kůrový kompost. Kde se v těch pytlovaných zeminách berou kusy větví, dřeva?

Není problém rozložit dřevo. Ale chtít vyrobit substrát pro pěstování rostlin z čistého dřeva je asi jako chtít vyrobit zlato rozbíjením atomu olova kladivem. Záleží jak se do toho třískne. :-)

Nemám zájem o hotový substrát jen z čistého dřeva. Mám prostě přebytečné hobliny použité jako podestýlka pro slepice i s jejich výkaly a chtěl bych z toho vyrobit čistý materiál, který bych pak namíchal s dalšími nutnými surovinami, abych získal substrát bez plevelů vhodný pro předpěstování malých citlivých rostlin, které pěstujeme každý na okně. Upravit pH vápníkem, vylehčit pískem, doplnit jakékoliv živiny, to pro mě není problém.

Pokud se dají rajčata a papriky pěstovat v perlitu, nevím, proč by se nedaly za splnění nějakých předpokladů pěstovat v dobře rozloženém dřevě.

Šlo mi především o cestu, jak rozložit hobliny co nejrychleji, protože se pochopitelně standardní cestou rozkládají dlouho. Např. obohacením o dusík, přidáním nějakých komerčních kompostovacích směsí, atd.

Zkuste si na internetu najít příručku v pdf.: "Kompostování v domácích kompostérech". Má 12 stran a jsou zde na str.8 uvedeny poměry surovin jaké by měly být pro správný podíl do kompostu, aby rozklad probíhal co nejoptimálněji.   L.