Výroba substrátu ze smrkových hoblin a slepičinců

Zahrádku mám asi 8roků, spíše náhodou, a zpočátku jsem o zásadě, že do kompostu nesmí semena nebo květy nesmí, vůbec nevěděl. Tak jsem tam házel úplně všechno. Několik let jsem tak v nevědomosti fungoval a žádný boj s houštím a osvobozování sazeniček rajčat jsem nikdy nemusel podstupovat. Rajčata mám v kelímku a plevel vytrhnu zavčas, dokud je to nitka. Mívám asi 60 sazenic a není to nic namáhavého. Spíš normální zábava při sledování jak rajčátka rostou. Rajčata na záhonech (v nepředpisovém substrátu se semeny) taky stačím naprosto v pohodě zbavovat plevelů. Opět mají značný náskok ve velikosti. Pak mi jednou švagrová řekla, že do kompostu nesmí nic, co kvete. Ale už bylo pozdě. Kdybych měl zásadu dodržovat, připravil bych se o značnou část zelené hmoty. Když posekám "trávník", jsou v něm skoro samá semena plevelů. Nekonám správně, ale mně to funguje. Nepěstuju ale skoro nic kromě rajčat. Nic co vyžaduje nějakou piplačku. Ale rozhodně je nemusím osvobozovat z houští. To bych je musel nechat měsíc bez dohledu, což je nesmysl. Právě pravidelné sledování růstu je pohlazení duše.

Chcete poslat vzorek mého kompostu? Vyroste vám hustý trávník (případně záhon ptačince). Kde se tam to travní osivo bere, to nevím. V trávníku ho musím neustále dokupovat a dosévat, potlačuje ho jetel. V jahodách pohnojené vlastním kompostem mám bez údržby hustý golfový pažit.

Posečenou trávu do kompostu sice vyhazuju, ale seču minimálně jednou týdně. Rozhodně nemá čas vykvést a dozrát...

Tak to mám štěstí. V trávníku (zanedbaném), který sekám a dávám na kompost, mám kupodivu úplně jiné plevely, než které mi potom rostou na záhoncích. Asi v trávníku jsou jiné podmínky než na záhoně. Některé plevely k šíření kompost vůbec nepotřebují.  Proto asi nikdy nebude možné nechat pěstované plodiny bez údržby, i když budete mít převařený substrát.

Ale chápu, že proto chcete udělat co můžete. Pro zajímavost uvádím, že letos na jaře jsem potřeboval víc organické hmoty než jsem si vyrobil svépomocí a na doporučení známého, co se věnuje PROFI pěstování už dlouho, jsem koupil několik pytlů "substrát 150l". Používá je a zatím ho nezklamaly. Větve v něm nebyly. Ani herbicidy. Ale nevím, jestli byl bez semínek. Je víc druhů, různé barvy potisku.         

Kompost je nedostatková surovina také u mě, a to si na něj svážím i přebytečný materiál od sousedů, kteří např. posečenou trávu nebo listí vyhazovali do biopopelnice. Stejně mi ta výsledná hromádka, kterou každý rok mám, nevystačí na vše, na co bych potřeboval.

Do zahrady kupované substráty nedodávám, jen ty opotřebované (z truhlíků). Každopádně ročně spotřebuju minimálně 20x70 litrů kupovaného substrátu.

Čisté hobliny a piliny vzhledem k jejich složení a složení rozkladných organismů kompostovat nejdou. Tedy jdou nechat rozložit, ale výsledek nebude ani kompost, ani substrát pro rostliny, ale podle způsobu rozkladu prostě shnilé dřevo, hmota zcela nepoužitelná.

Předpokládal bych, že bude nutno podpořit rozklad dřeva nějakou další látkou a slepičí trus považuji za první vstupní surovinu, která by mohla pomáhat. V kupovaných substrátech se - aspoň podle textů - používá kůrový kompost. Kde se v těch pytlovaných zeminách berou kusy větví, dřeva?

Není problém rozložit dřevo. Ale chtít vyrobit substrát pro pěstování rostlin z čistého dřeva je asi jako chtít vyrobit zlato rozbíjením atomu olova kladivem. Záleží jak se do toho třískne. :-)

Nemám zájem o hotový substrát jen z čistého dřeva. Mám prostě přebytečné hobliny použité jako podestýlka pro slepice i s jejich výkaly a chtěl bych z toho vyrobit čistý materiál, který bych pak namíchal s dalšími nutnými surovinami, abych získal substrát bez plevelů vhodný pro předpěstování malých citlivých rostlin, které pěstujeme každý na okně. Upravit pH vápníkem, vylehčit pískem, doplnit jakékoliv živiny, to pro mě není problém.

Pokud se dají rajčata a papriky pěstovat v perlitu, nevím, proč by se nedaly za splnění nějakých předpokladů pěstovat v dobře rozloženém dřevě.

Šlo mi především o cestu, jak rozložit hobliny co nejrychleji, protože se pochopitelně standardní cestou rozkládají dlouho. Např. obohacením o dusík, přidáním nějakých komerčních kompostovacích směsí, atd.

Zkuste si na internetu najít příručku v pdf.: "Kompostování v domácích kompostérech". Má 12 stran a jsou zde na str.8 uvedeny poměry surovin jaké by měly být pro správný podíl do kompostu, aby rozklad probíhal co nejoptimálněji.   L.