Košíkářská vrba

Zdravím.

Pravidelně na velikonoce sháním proutí na pletení pomlázky, ale nemám možnost zasadit vlastní vrbu.

Chci se tedy zeptat, jestli je tady nějaký ochotný pěstitel košíkářské vrby z přímo s Olomouce, nebo nejbližšího okolí, anebo jestli se v těchto místech dá jinak vrbové proutí sehnat. Děkuji.

Věděl bych, kde se dá získat hrst proutků vrby košařské. Je to v Porubě, na křižovatce u Slovanu je speciální učiliště, které má svůj prutník.

Kdysi jsem po březích lítal, z proutků pomlázku-po našem tatar plítal... Posledních asi pět let mám viset jeden ve skříni a na to lehké poklepání na zadinky ho jednou ročně vyndám a pak nazpět zastrčím. Vrby vhodné na odběr proutí bývají tedy v okolí vody-Olomouc nevyjímaje. SPCH

Díky za velectěné rady.

Obecná informace o tom, že vrby rostou v okolí vody je velmi cenná a sám bych ji vygůglit nezvládl.  V olomouci jsem po okolí pojezdil a žádnou košíkářskou s použitelnými pruty na lámaný tatar nenašel. Proto píšu zde, jinak by mi nestálo za to se zde registrovat, a stále doufám v nějakou relevantní odpověď.

Ale, ale, pane Harrrry, proč se čertíte? Košíkářských vrb je řada druhů (vimina, rakovice, amerikána, triandra a bůhví, které další). Třeba chodíte kolem nich. Taky můžete ledaskde zapíchnout řízky z nich.
Vy se ptáte na proutky. Ale ty jsou na výše jmenovaných, jen když je někdo správně pěstuje, tedy řeže (ale taky může vhodně vrbu ulomit i povětrnostní vliv). Hledáte, kdo „Vám“ správnou vrbu správně připravil? A zdarma? A třeba právní služby dnes hledáte stejně? Podělte se.  JG

Ne, v příspěvku se ptám na ochotného pěstitele.

Kolem dálnice z Olomouce na Mohenici rostou krásně žluté vrby amygdaly. Bral jsem si z nich před léty řízky. Bohužel, aby se z vrby dala plést pomlázka či koše, musí se každoročně řezat. 

Pleteme z vrby, ročně řádově ticíce metrů čtverečních z vrby. Děláme živé stavby z vrby. Toto velikonoční šílenství nechápu. 
Když už chcete pomlázku, tak si ji raději kupte u košíkářů. Jednak je tím podpoříte, aby vydělali nějakou korunu, protože jsou to ňoumové a svou práci prodávají neuvěřitelně levně, a také ušetříte všechny vrby, do kterých byste řízl. 
Vrba se zásadně sklízí před tím, než jde do mízy, tj. prosinec až polovina února. Pokud řežete později, a argument mých 8 proutků neobstojí, ničíte keře, oslabuje te je, a produkční kvalita velmi klesá, babka může taky na další rok uschnout. 
Takže máte tři možnosti: na kulturní tradici se vykašlat, a opít se i bez toho, koupit si u košíkáře nebo si vzpomenout v lednu, nasbírat si, co potřebujete a uchovat v chladnu, nejlíp ve sklepě, nebo třeba v hromadě větví, pod pergolou apod. Pokud ani to nevyhovuje, v eshopu v Morkovicích si kupte proutí dva týdny předem a doma si ho namočte na týden ve vlažné vodě. Budete mít pomlázku napořád. 

Nedělejte z toho drama. Nova potřebovala oživit velikonoční zprávy něčím novým, tak nějakej salónní reportér vymyslel téma. Celým pořadem šel opakovaně záběr dvou zlomených proutků. Vždyť je to jen vrba a roste to jak vrba. Ta poroste ořezaná i neořezaná, je jí to jedno.

Pamatuji dobu kdy se cíleně pěstovalo proutí na koše malé, velké a jiné. Tomuto místu se říkalo na Považí "sihoť". Pruty byly do hodně vlhkého místa zasazeny v pravidelné osnově a hlavy budoucího keře byly asi 0,5 m nad zemí. Všechny pruty i nepotřebné se musely zřezat, jinak by hlava nevyhnala nové a štíhlé pruty. Štíhlý prut je to pravé co košikář potřebuje. Každý hospodář měl upleteno několik velikostí košů nebo krosen. Od největších "sypacích" až po nejmenší. Samozřejmě existovalo i mnoho jiných pletených výrobků (např. paravany, sedací nábytek a pod).