Dusík z dešťů a růst trávy

1 akr = 4 046,873 m²

Spletl jsem si akr s arem.

Podle zmíněných teorií a výpočtů se divím, že kolem D1 neroste tráva jako kukuřice

Asi spravne mikroorganizmi urobia viac ako burka. Na druhej strane, niektore naopak premenia dusikate latky na dusik. 

V Mexiku spocitali, ze na jeden akr naprsi za jeden rok 18 liber dusicnanu a cpavku obsazenych v destove vode

... a to v Mexiku na niektorych miestach skoro cely rok neprsi... to musi byt koncentracia :-)

Mexické imise jsou trochu jiné než si představujete. V pouštích, kde je ročně jen 100 mm srážek, skoro nejezdí diesely, nejsou chemické závody, není tam extrémní chov dobytka a nepoužívají se tam nadměrně dusíkatá hnojiva. Zatímco oblasti, kde naprší neskutečných 4000 mm vody za rok, jsou přímo pračkami vzduchu. NOxy jsou navíc docela pohyblivé plyny, které mohou cestovat a unikat. Hurikán nebo aspoň pasát je určitě vyřeší.

Jo - a hlavně - dusík je CHEMIE! A kyslík taky! a to si představte že oba dva tyto chemické plyny dýcháme!

Ярослав:       Myslím, že tento vtípek byl na odlehčení diskuse potřebný.Já bych teda dusík dýchat nemohl a kyslík leda v bezvědomí. Proto dýchám BIOsměs zvanou vzduch a dýchání řadím do BIOchemie. Pak to nemůže škodit.

To by bylo teoreticky 22 kg/ha/rok.

Pro srovnání uvedu, že běžná příměs bílého jetele v trávníku na mykorhize svých kořenů fixuje cca 80 kg/ha/rok dusíku v dusičnanové formě. Pole s vojtěškou pod závlahou dokrývající více než 90% potencionální evapotranspirace fixuje do půdy cca 300 kg/ha/rok Celosvětove nejvyšší fixace vzdušného dusíku dosahují doprovodná rostlinná společenstva v rýžových polích. Tam se udává až hodnota 600 kg/ha/rok. Pak stačí, aby podloží rýžového pole bylo sopečného původu s malým obsahem křemene a velkým obsahem K i P a nemusíte pro tyto pole prakticky používat uměle dodávaná minerální hnojiva.

K obsahu dusičnanů a čpavku v dešťové vodě naměřené v Mexiku jsem skeptický. Buď se jedná o řádovou chybu vzniklou při výpočtu (jako tomu bylo se železem u špenátu), anebo se do extrapolace z bodových měření použila nesprávná sada vzorků a metodika stanovení.  Do dešťových vod se NOx a NH3 fixují při bouřkových výbojích blesků a pak také jako prvotní oplachová voda.  Prvotní oplachová voda je cca 1 mm srážek v úvodu deště, který do sebe rozpouští vše z splachovaného prachu a solných květů. Obsahuje až o dva řády vyšší koncentrace znečištění než voda odváděná kanalizací v závěru deště.  Chybnou metodikou tak lze dojít k výsledku až o 2 řády mimo.

Pro další srovnání máte, že trávníky s herbicidně odstraněným jetelem se obvykle hnojí třemi dávkami N po 5 g/m2 což je ročním součtu cca 150 kg/ha/rok. Pro šťouraly, pokud NPK obsahuje 20% N, pak rozhazujete dávku 25 g granulí na m2.

SfK.

Does Rainwater Contain Nitrogen?