Dusík z dešťů a růst trávy

Už se zde o tom někde psalo. Dnešní atmosféra prýobsahuje viíc dusíku oproti dřívějšku. Déšť to sebou vezme k zemi a máme pohnojené. A tráva a všechno ostatní roste jako z vody. Je možné že by dusík z deště ovlivnil tak růst trávy i stromů atd.?

Poseču a za 14 dní nepoznám že jsem sekl. Zdá se mi že se tráva zbláznila. Seču kosou.

Vzdušný dusík je rostlinám k ničemu (kromě bobovitých).

Asi je rec o oxidech dusiku, kterych diesely produkuji vice nez v minulosti. A o amoniaku. Ale na hnojeni to zatim nestaci. Pudni bakterie toho zrejme zachyti vice.

Dusík v atmosféře ne netečný plyn. Jediné co s ním pohne jsou atmosferické výboje, pak trochu dusíku reaguje a tvoří sloučeniny "hnojivé". Jestli chcete sekat měně, sekejte rotačkou s tupým nožem, tráva bude muset věnovat nějakou energii na hojení roztřepených konců listů... jakou trávu máte, ztaková roste. Když budete vedle sebe mít rostlinu srhy a kostřevy červené, uvidíte jaký je rozdíl v přírůstcích. takže, když máte porost z druhů rychle rostoucích, nemůžete se divit. S oxidy dusíku z dieselových motorů to může být jako dříve s olovem. Jsou okolo zdrojů a do prostoru se nijak nešíří. Druhá věc je jsou-li reaktivní a mění-li se na formulaci, která je přístupná rostlinám - NO₃, NH_4,... To jestli někdo ví. Čímž nepřímo zdravím do Hradce.

To jestli někdo ví:

Kyselina dusicna a dusicnany se vyrabeji z NO2 a vody. Ackoliv sloucenin dusiku je asi vic v pardubickem vzduchu nez primo v Hradci. Pokud vsak fouka vitr od Semtina...

Ale s přítomností katalyzátorů a pod vyšším tlakem, není to nejspíše jen prosté bublání NO2 do vody. A s tím pozdravem jsem myslel Standu z Hradce. Ten má všeobecné znalosti. Já su agronom. Něco pohnojím, něco zvorám, ale jak a proč dějí moc neštuduju. 

Ostwaldovy katalyzatory a vysoky tlak a teplota se pouzivaji o reakci drive k vyrobe oxidu dusiku z amoniaku. Ale zanechme anorganicke chemie a reakcnich rovnovah a prejdeme k agronomii. V Mexiku spocitali, ze na jeden akr naprsi za jeden rok 18 liber dusicnanu a cpavku obsazenych v destove vode. Takze tak to bude asi i u nas.

Takže to by na dobré pohnojení mohlo stačit? Podle toho jak vše roste asi ano. Kde víc prší, tam víc zadarmo hnojí.

Na dobré pohnojení se dává asi 10x tolik. Ale není to zanedbatelné.

V Mexiku spocitali, ze na jeden akr naprsi za jeden rok 18 liber dusicnanu a cpavku obsazenych v destove vode.

Devět kilo ledku na plochu 10 x 10 metrů každý rok? Umíte si představit tu vegetaci? To se mi zdá trochu moc.