Délka dne v závislosti na zeměpisné šířce

když už jste vytáhl úhel dopadu paprsků, tak i ten by měl být větší na severu. Ale zpátky k délce dne, tady přikládám mapku, která má znázorňovat délku slunečního svitu v závislosti na poloze a ročním období. Z té je patrné, že v době letního slunovratu na severní polokouli je mezi zem. šířkami 60° a 50° rozdíl přibližně 2 hodin. A například mezi Libercem a Českým Krumlovem je přibližně 2°rozdílu zem. šířky. Walter

Z vlastní praxe mohu potvrdit, že v Bulharsku je nyní den asi o 1 hodinu kratší než v ČR, ale slunce je v poledne výš a víc hřeje. Rozdíl v z. š. je asi 7 - 8 st. O Vánocích je v BG naopak den o 1 hodinu delší (cca 9 hod. oproti 8 hod. v ČR) což je dobré pro sazenice za oknem.

Rozdíl astronomické délky dne nebude v rámci ČR hrát žádnou měřitelnou roli. Je to abstrakce, závislá na teoreticky placaté krajině. Jenže krajina dokonale rovná a holá není. Mně Slunce zmizí za obzorem třeba o 15 minut dřív, než uvádějí v předpovědi. Prostě tam máme kopec. A ráno to samé. Kromě toho ráno i večer je světlo slabé a nemá velký vliv na rostliny, takže minuta sem minuta tam nehraje roli. Tudíž samotný absolutní časový údaj není podstatný. Podstatné jsou skutečné délky a intenzity svitu. A teplot a vláhy a dalších vlivů během růstu. Jak si potom vysvětlit, že mezi některými roky mám rozdíly v časech dozrávání nebo kvetení klidně týden i dva? To jsem stále na jedné zahrádce. Astronomická délka dne je tam přece každý rok stejná.