Délka dne v závislosti na zeměpisné šířce

Vážení, dovolím si založit nové téma ohledně vašich zkušeností s pěstováním. Už ve škole jsme se učili, že za polárním kruhem v létě slunce nezapadá a tak nikoho asi nepřekvapí, že v severních částech Česka je v létě den o poznání delší, než v jižních. Ale jak na to reagují rostliny? Mám osobní zkušenost, že ve Východních Čechách mi nejranější švestka Černošická už dozrála a v Jižních Čechách bude potřebovat ještě několik dní. A jaké zkušenosti máte vy? Zdraví Walter

Mám zkušenosti z míst lišících se nejen zeměpisnou šířkou, ale zároveň i nadmořskou výškou a konkrétními místními podmínkami a tomu jsem ty rozdíly přisuzovala. Délka dne mě nenapadla. Kolik ten rozdíl mezi severem a jihem ČR při slunovratu vlastně dělá? Elen

nevím, nakolik se tomu dá věřit, ale podle stránky meteogram jsou údajně časy východu a západu slunce při slunovratu v Klatovech v 5:00 a 21:16 a v Opavě v 4:39 a 21:01, což by byl rozdíl +6 minut pro Opavu. Walter

Google, suncalc online. Nemyslím, že toto bude mít nějaký významný vliv. Musel by se posuzovat i vliv polohy sever - jih, nadmořské výšky a orientace stanoviště, jen namátkou.

Já si myslím, že těch šest minut nemá žádný význam. Pokud jde o světlo, tak je důležitější jestli je zataženo nebo sluneční den. Takže pokud bude v Klatovech jasno a v Opavě zataženo, tak se to lehce vyrovná. Něco jiného je v porovnání u nás třeba s Finskem nebo s Aljaškou, kde Mark pěstuje venku keříčková rajčata Sarayev 0-30 a dozrávají mu podstatně rychleji než u mne. Vůbec pěstování rajčat venku na Aljašce mně docela překvapilo. Aljašku jsem měl spojenou s Jackem Londonem a krutými podmínkami na Yukonu.

           Vladimír

U rajčat je důležitá délka dne jako doba slunečního svitu, kdy bylo překročeno asimilační minimum FAR. Tedy pokud je rostlina osvětlena jak přímo, tak odrazem od bílé desky, obě hodnoty se sčítají a rostlina má delší fázi, kdy syntetizuje cukry. Jakmile intenzita poklesne pod asimilační minimum, je spotřeba cukrů na dýchání a syntézy složitějších látek vyšší než jejich primární produkce.  Z toho důvodu není vhodné rajčatům přisvětlovat v noci a kolem poledne, ale v období "bílého šera" (první 2-3 hodiny po východu slunce a 2-3 hodiny před západem slunce; případně za husté oblačnosti).

Další možností je větší rozvolnění výsadby a řidší porost (koruna stromu). Každý list pak má k dispozici výhled na větší plochu oblohy = rozptýlené světlo dělá až 40% FAR.

SfK

FAR - fotosynteticky využitelné záření

Klatovy a Opava byl jen příklad a v ostatních dnech mezi rovnodennostmi to jistě bude méně, ale ty doby se nasčítají a příroda to vyhodnotí. Walter

Platí zákon minima.

Taky mne napadlo, dát si práci s výpočtem efektivního úhrnu FAR (dá se přibližně sehnat jako mapa pro FV elektrárny) a jeho přenásobení různými SAT a SOT (suma optimálních teplot).

Jenže cesta od nápadu k výsledku vede kolem hřbitova zvaného "nedostatek času".

SfK.

Když už porovnáváte dobu svitu, měl byste porovnat i úhel dopadu paprsků, který je taktéž rozdílný a jaksi celkovou intenzitu osvitu zkresluje opačným znaménkem.

Suma sumárum, ta naše zemička je tak malá, že vaše rozdílné dozrávání švestek je dáno úplně něčím jiným než zeměpisnou šířkou. P