Zapěstování kmínku révy - 1.rok

Růvek má smysl u roubovance, protože vrstva hlíny ochrání "šlechtěnou" část. Pokud by se růvek neudělal a réva by promrzla až k zemi, tak mráz spálí "šlechtěnou" část a taky kousek podnože. No a na jaře pak vyraší přinejlepším právě ta podnož, což je k ničemu.

Pokud má někdo pravokořené "šlechtěné"!rostlinky, tak mráz spálí kmínek až k zemi a na jaře ze země vyraší nový šlechtěnec z podzemní části.

Růvkovat má tedy smysl prvních pár let u roubovaných sazenic, aby se ochránila "šlechtěná část" nad roubem, protože jednoletý a možná i dvouletý kmínek může stejně vymrznout až k zemi.

Jasně, jasně, jasně, funkce ochrany před mrazem je pochopitelná. Ale jde mi o to, proč se má chránit trěch 5cm i během jara a léta, kdy už mrazy nehrozí, a odkrýt až v srpnu? Proč ochrana před sluncem 5cm výhonu, kdežto další metr chráněn není?

Myslím, že je celkem obecně braný úzus, že nové sazeničky jakýchkoliv rostlin se musí postupně přivykat na slunce. Pokud například člověk předpěstovává rajčata, papriky a má je na za oknem, neměl by je hned zasadit do záhonu (skleníku), protože by je nadmíra slunečního záření popálila. Takže přepokládám, že zde je něco podobného, pokud lístečky z roubu raší pod růvkem, kde je temnota a naráz by se odhalily slunečnímu záření, může dojít k poškození. Kdežto když už roub proroste růvkem, lístky si na záření přivykají postupně, jak několik dnů prorůstají ze zeminy a u té části již spálení nehrozí.

Růvek chápu a používám pouze jako ochranu před zimním mrazem nebo jarními mrazíky. Jako ochrana před sluncem je to podle mého názoru nesmysl. Snad jen kdyby vyrostly pod růvkvm výhony, které by nebyly na slunce zvyklé a růvek se naráz odkryl, mohlo by dojít k poškození. Proto růvek na jaře odstraňuji když pupeny raší. V případě mrazíků je přikrývám pak jen na nezbytnou dobu.

Mám jen pár kusů révy, ale podle toho co jsem nyní dočetl, tak růvek má následující funkce.
Chrání před mrazem, chrání před spálením od slunce a před vyschnutím roubu. Zdá se mi, že všude píšou, zahrnout, aniž by bylo vysvětleno proč.

Pokud ale máme voskovanou sazenici, která ještě neraší a jsme schopni zajistit ochranu před mrazem (v případě předpovědi mrazíků třeba přikrýt kýblem), tak si myslím, že to je zbytečný. Nechápu, jak by výhon mohlo spálit slunce. Spálí se např. papriky či rajčata, co jsou za oknem a dají se náhle ven. Pokud vyrostou venku, tak se nespálí
Dále vosk chrání roub vyschnutím, vosk nepropouští vodu, takže jesti je to obaleno mokrou hlínou nebo ne je jedno.
Jediný co mne napadá, tak růvek snižuje teplotu výhonu a možná zpomaluje počáteční růst. 

Ten text je myslím z Krause. Je z dob, kdy se sazenice nevoskovaly. Růvek byla ochrana proti vyschnutí oček na roubu. U voskovaných sazenic to postrádá smysl. Kupte si nějakou novější literaturu..

Tak to prr. Tento postup je v návodech a radách, které prodejci (sami pěstitelé a roubující) poskytují společně se sazenicemi. Jejich vlastní texty a postupy. A nemyslím si, že pokud sazenice vyrábějí, že by byly 100 let pozadu a nerozuměli důvodům. Nějaký důvod k tomu mají.

kopčení se u voskovaných skutečně provést nemusí, nicméně pokud přijdou jarní mrazy a je vyrašeno, bývá to mnohdy pro sazenice konečná - přece jen jsou nízko nad zemí a tam bývá větší mrazík než u standartních rév, které jsou již zapěstovány..

Řekl bych že je zbytečné se v tom dál špárat. Hlavní důvod tu byl napsán, ochrana citlivé části proti vymrznutí oček a tím ztrátě sazenice. Slunce sazenici neuškodí, je to teplomilná liána.