Snad by se tu mohlo objevit téma: "Proč pěstuji révu". Samozřejmě nechci vyzvídat (no dobře, chci) a kdo se na to necítí, zapojovat se nemusí.
S přítelkyní jsme se rozhodli zužitovat poměrně velkou zahradu zasazením různého netradičního ovoce. Při procházení nabídek internetových zahradnictví mě zaujala réva vinná. Nejprve jsem si chtěl koupit jednu sazenici, ale pak jsem dostal vizionářský nápad, udělat si vlastní víno. Začal jsem pročítat internetová fóra, shánět informace a čím více jsem věděl, tím jasněji se krystalizovala představa: Udělat si 15 litrů červeného vína a 15 litrů bílého.
Takže s tímto poměrně ambiciozním plánem jsem se pustil do díla.
Protože jsem technik a pracuju s počítači, tak zahrada se mi stává báječným relaxem a protiváhou strohého světa čísel. Není dne, abych si k révě nezašel a neobhlédl jak roste.
Jelikož jsem z práce zvyklý na okamžité strojové výsledky, je zahradničení pro mě neuvěřitelnou výzvou ve cvičení trpělivosti. Vždyť každá akce, kterou provedu, vyvolá reakci, která se může projevit až za pár let :-).
A tedy tím, že mám jen 3 řady pro pár hlavách (plus ještě 7 jiných různě umístěných), mám dost času se jim věnovat v maximání možné míře a to hlavně proto, abych svých vytoužených 15 litrů bílého a 15 litrů červeného, získal co nejdříve (v rámci let). Tedy mám čas je odplevelovat, mám čas provádět zelené práce a jelikož coby technik mám rád organizovanost, jsou i mé révy vlastně mou obětí, neboť je obklopuje geometricky rovně seříznutý travní drn, sloupky RH vedení jsou jako když střelí a zvlněné dráty z dvojdrátí mi občas přinese tik :-). No, to už trochu kecám, ale kdyby ty dráhy byly rovnější, tak bych se nezlobil.
Jestli to k čemu pomůže, to nevím. Tuhle jsem byl ve Vlčnově u Uherského Hradistě a nad Búdami jsem si prošel místní vinohrady. Tam mě veškeré iluze o geometričnosti přešli, u větších vinohradů prostě účel a praktičnost má před estetikou přednost.
Révě zdar.
, ono méně je někdy více, zvláště mladá hlava, na které není dost dřeva. Loni jsem tento pokus udělal na hlavě Huxelrebe u jižní zdi. Ideální místo, ranná odrůda, nechal jsem tedy přeplodit. Nakonec z nich zůstaly na podzim mumie, protože nikomu nechutnaly.
