Co vaše réva?

Dobrý den, chci se s Vámi podělit o mé poznatky s révou.Bydlím ve vých.Čechách, tzn.v okrajové oblasti pro pěstování vinné révy.Mám na zahradě asi 20 stolních odrůd.Nejsem žádný odborník na pěstování révy, ale snažím se.Chtěl bych přispět trochou k ochraně před vetřelci.Trápí nás tady sběrači hroznů kosi a vosy.Loni jako dříve jsem dával na dráty PET lahve s náplní sirupu a piva.Bohužel to moc nepomohlo.Letos jsme sesbírali staré záclony a manželka z nich našila pytlíky(je jich přes 100 ks) a je po problému.Žádní vetřelci nás neobtěžují a réva je zdravá.Jenom občas zkontroluju obsah pytlíků a nahnilé kuličky vyštípnu.Je jasné, že kdo má révy nasázené hodně, tak se mi vysměje, ale je to návod pro malopěstitele.Ta práce za to stojí.Jak už jsem se zmínil výše, mám asi 20 odrůd stolní révy.Při této příležitosti bych chtěl poděkovat za rady p. Kotrlemu, které jsou pro nás laiky nedocenitelné.Letos na jaře jsme ho s kamarádem navštívili a odvezli jsme si nějaké sazenice, které nám pěkně vyrostly.Zmíním odrůdy Vostorg mušk.,Rusbol mušk.,Liepajas, Anastasia,atd.Sazeničky jsme si odváželi narašené a dnes mají 2m šlahouny.Přikládám pár fotek révy, kterou mám.Ajvaz a Kodrjanku už vnoučata "zpracovaly",tak tohle tam ještě dnes zbylo.U Arkadie jsem jeden hrozen schválně zvážil a měl 1,6 kg.Zdraví JG

Objevila se mi v příspěvku jen jedna fotka, zkusím odeslat ty ostatní.JG

Do třetice zkusím odeslat ostatní fotky.Zleva Arkadie,Dora,Ajvaz.V předešlém příspěvku Kodrjanka.Zdraví JG 

Pěkné hrozny, velmi pěkné! Rozdíl mezi jihem JM a okrajovou oblastí pro pěstování révy činí u Arkadie více než měsíc. Já mám po hroznobraní již dávno, listy hrají (ty co zůstaly) všemi barvami a Arkadia, Kodrjanka, Pannonia i Afuz Ali vypadají "vyzrále" co se dřeva týče. Mirek

Nádherné hrozny Honzo, zvláště Arkadia. Jsem také z VČ kraje, ale letos mi Arkadia a Dora pomrzla (250mnm). Rád bych se s Vámi podělil případně o zkušenosti s révou. cb605487@tiscali.cz

koncem zari jsme byli na vinici v Otmíčích, tak tady prikladam Zweigel...

Vysočina, 550m. Takový rok nepamatuju Ve skleníku hrozny shnily, sotva trochu zesládly. Stříkal jsem jen jednou, nechci to polévat každý týden. Které neshnily, zvadla třapina.U zdi to sežral kos, ještě než to zesládlo. Takže prakticky nula. Od doby kdy jsem s tím začal, poprvé.

Pokud nepěstujete plísniodolné (rezistentní) odrůdy, tak jste byl letos s jediným postřikem už předem udsouzen k nezdaru. Proto je dobré sledovat, co se děje v moravských vinařských úvalech a podle toho zbrojit. Oni totiž jsou oproti nám horalům vždy s révou o pár týdnů napřed a tak to vždy chytnou z první ruky. A když na moravských vinicích "hoří", je třeba postřikovač vytáhnout z truhly, omést z něho pavučiny a uvést jej do plné pohotovosti. Letos to bylo opravdu blbé.

Tak kategoricky bych se to neodvážil tvrdit. Kupříkladu já jsem letos opět proti plísni vůbec nestříkal a keře byly naprosto bez napadení. A to i čisté V. vinifery a citlivky jako Cardinal, Panonia. Vždy záleží na konkrétních podmínkách daného stanoviště. VJK

Z Vašeho příspěvku vyplývá, že v podstatě proti plísni nestříkáte (nikdy) a to ani citlivé odrůdy. Závist! Opravdu jsem netušil, že se může najít oblast v ČR, kde plísně nejsou, a to i v situaci, kdy celá republika pláče. Já například pěstuji ve výšce 420 mnm, ve srážkově sušší oblasti, v absolutně nevinařské oblasti a pokud dobře počítám, musel jsem letos své "citlivky"(vymyslel jste pěkný název ), abych je dotáhl do konzumní zralosti, proti plísni postříkat celkem 5 x. Z toho 4 x proti peronospoře a 1 x proti oidiu (oidium jsem měl letos poprvé). A to jsem s postřiky začal až začátkem července, do té doby byly keře bez známek napadení. Ale pak to byla mela! Kdo u nás ve vsi nestříkl, ten byl do konce srpna prakticky bez listů a tudíž bez hroznů. Pravidelně pozoruji, že v případě výskytu houbových chorob na Jižní Moravě se totéž u nás v JČ projeví s podobnou intenzitou se zpožděním cca 3-4 týdny. Pan PP, na jehož příspěvek jsem reagoval, pěstuje někde na Vysočině, tedy zhruba uprostřed mezi mnou a hlavní vinařskou oblastí v ČR, ale určitě v chladnější a vlhčí oblasti, než já. Bylo by zvláštní, až nelogické, kdyby zůstal uchráněn. (Žiju možná v mylném domnění, že spóry plísní sešíří vzduchem a jsou roznášeny větrem). Že Vám se pane VJK letos plísňová kalamita úplně vyhnula považuji za malý zázrak.

Ještě malá statistika počtu mých postřiků "citlivek" proti peronospoře v uplynulých čtyřech letech :    2007 - 2 x, 2008 - 1 x,2009 - 3 x,2010 - 4 x. Z uvedeného důvodu postupně přecházím na odolné odrůdy.