Co vaše réva?

Sazenice a mladé keře bývají obecně proti plísni odolnější, než starší keře. Proč nevím. Holt asi genetika.

u nas to tak nebude-mame totiz jeste asi 30ti-40ti letou revu a ta je na tom stejne, s padlim je to horsi.. ale nikdo nevi co to je...

Podle mých dosavadních zkušeností není odolnost sazenic a mladých keřů proti plísni lepší než starších keřů, to by musely letos americké odrůdy vypadat jinak.
Tiše závidím VJK a mičurinci, že letos neměli problémy s napadením plísní révovou. Je zajímavé, že všude si cestu v letošním plísňovém roce nenašla. Sám jsem proti plísni také nestříkal, ale bylo to vidět. Perla Zali, která v normálním roce bývá téměř čistá letos dopadla hrozně, o Bělehradském raději nemluvím. 
Ještě doplnění cukernatostí, při sklizni 6.10. to vypadalo následovně
Krystal 18%
Solaris 24%
Rondo 17%
Cabernet Cortis 22%

Solaris a C. Cortis vypadají velmi perspektivně i pro nevinařské oblasti. Jaké je z nich víno? Lze chuťově popsat či přirovnat?

Bohužel jsem dosud neměl možnost ochutnat vína z těchto odrůd a letos nebyla ještě úroda natolik velká, aby z nich mohl dělat čistá odrůdová vína.
Solaris má mít podle popisu plné víno, lehce ovocné. Nenašel jsem nikde žádné přirovnání. Cabernet Cortis má mít víno intenzívně zbarvené s bohatými tříslovinami, cabernetového typu.

Připojuji se k této apelaci:-), též mě zajímá, jestli máte někdo zkušebnost s vínem z odrůdy Solaris? Mám doma 10 sazenic, ale plodit by měli až příští rok. Kdysi tady někdo psal, že dělal ze Solarisu víno, ale že odrůdovost byla trošku potlačena příliš velkou cukernatostí a ten dotyčný myslím psal, že příště zkusí hrozny sklidit dříve než v podobě výběru, tak nevím.

Dobrý deň!

Nedávno som písal, že som v Národnom salóne vín vo valtickom zámku kúpil lahvinku šesťročného vína AGNI (obec Perná, trať Purmice)-priamo od p.Michlovského-spoluautora tejto sorty, ktorý zkrížil André s odrodou Irsai Oliver. Včera som vínko konečne ochutnal a... bol som zklamaný. Nie som žiadny somellier, ale oči, nos aj chuť mi ako tako ešte slúžia. Víno malo sice tmavočevenú farbu, podobne ako Dunaj alebo Rondo ktoré som už koštoval, ale iskru žiadnu (mierne zakalené), slabá vôňa po slivkách pripomínala príbuznosť s Vavrineckým. V ústach bolo víno úzke s naležanou nevýraznou kyselinkou, po muškátu ani stopy. Dochuť žiadna. A to nehovorím o pobolievaní hlavy(aj žalúdka) po konzumácii necelej poloviny obsahu v priebehu 2 hodín. Po tejto skúsenosti už viem, že Agni nabudúce nemusím, navyše je to V.vinifera, ktorá je závislá na postrekoch, aj keď ročník 04 nemusel byť taký zlý(súdim podľa intezity zfarbenia vína). Mojím snom je u nás na Záhorí vybudovať vinohrádek so sortami, ktoré nevyžadujú postreky organickými pesticídmi a nevymrznú, keď príde raz za desať rokov dvadsaťstupňový mráz. Začínam zkúšať sorty Cab.Jura, Cab.Cortis, Pinotin,Marquette tak, aby som do konca septembra obral úrodu hrozna bez reziduí a s vysokým obsahom prírodného cukru. Doteraz som pestoval Dunaj, Dornfelder, Nitru, ale vzdávam boj s plesňami. Nemám na to, aby som striekal 9x za sezónu, ako vinohradníci v mojej blízkosti. Poraďte, kde v ČR, SR by sa dalo okoštovať vínko z horeuvedených PIWIs? To len preto, aby som vedel, do čoho idem a neľutoval. Dunaj má naozaj čokoládovú arómu, verím že Róza voní po ružiach, ale autorka týchto skvelých odrôd zrejme zabúdla, že chemizácia nie je ta správna cesta k výrobe kvalitného a zdravého vína, z ktorého vás hlava ani žalúdok nebolí. Američania so svojou Marquette či Noiret zberajú ocenenia na svetových výstavách vín. Práca X-tej generácie šľachtiteľov zrejme začína prinášať ovocie.  Prajem všetkým veľa radosti z viniča aj vína!    Paľo

P.S. Z vlastných skúseností: mladé sadenice sú oveľa náchylnejšie na hubové choroby ako staré koreňe. Preto aj malá listová plocha poničená plesňou má razantnejší dopad na osud sadeničky v priebehu sezóny.

Zvláštní. Například letos jsem si tréninkově a jen tak pro radost namnožil několik desítek sazenic (pravokořenných), pocházejících z mých začátečnických keřů - čistých evropanek, čili citlivek. Sazenice byly určeny k rozdání sousedstvu a spolupracovníkům v zaměstnání. A zatímco matečné keře těžce trpěly pod náporem peronospory a sklonku léta i padlí a kdybych je chemicky neošetřil, padly by za vlast, o cca třicet metrů vedle, za cizím plotem a tudíž i mimo dosah mé postřikovací baterie si vesele rostly jejich dětičky. Zdravě. (Jejich jediným problémem bylo to, že je ožraly ovce). Situace u dalšího pana souseda : na zdi stodoly spálená jakási stará moštová odrůda a pod ní zelená mláďata ode mne. Ani nikdo jiný z "obdarovaných" nehlásil problém s plísňovým napadením (oni ani nevlastní postřikovače). Sazenice byly rozesazeny na území o poloměru přibližně 10 km. Další příklad - Kodrajanka, oblast Přerovsko. Před třemi lety byla hojně u prodejců prezentována jako interspecifická ranná odrůda. Z důvodu atraktivnosti plodů jsem ji zakoupil a zasadil. Letos Kodrjanka v plísňové odolnosti propadla a myslím, že nejen u mne. Dvouletý keř bez postřiku silně napaden a opodál z něho pocházející dvě mladé sazenice jen s lehkým postižením. Tak nevím, ale klidně beru zpět...

myslim, ze neco na tom bude a urcite muzete mit pravdu! Ovsem nutno podotknout, ze ja nejsem z oblasti kde prselo pres prilis, ani v tomto roce to nebylo tak hrozne jako na zbytku republiky..rekl bych, ze tu spadlo tolik kolik by melo... takze prumerny rok, ostatni leta byly samozrejme vysoko pod prumerem, proto houbove choroby jsou u nas vzacne a kdyz uz se objevi tak zasadne to je padli..