Co vaše réva? (2013)

Pod přijatelnou konzumní zralostí si představuji, že chuť stolních odrůd bude pro pěstitele alespoň uspokojivá a cukernatost moštových odrůd bude dostatečná pro výrobu moštu. To vzhledem k letošní krátké vegetační sezoně. Předpokládám (doufám), že takto teplotně zúžená sezona se v budoucnu nebude vyskytovat častěji, takže co letos dozrálo alespoň  na úroveň přijatelné konzumní zralosti, mělo by ve většině příštích ročníků mít pro kvalitnější dozrání větší šanci, podpořenou delším teplotně příznivým obdobím. Já letošní sezonu považuji za jakýsi etalon krátkého vegetačného období.

Díval jsem se do archivu meteostanice, která je ode mne nejblíže.Pro porovnání vloni průměrné teploty za měsíce březen 7°C, duben 10,3°C, květen 16,3°C červen 18,3°C.Letos březen 0,7°C, duben 9,6°C, květen 13,7°C, červen 17,3°C.Navíc první mrazivý den byl vloni 28.10.,letoz už 2.10.Po zmrznutí listové plochy jenom na podzim téměř měsíc ztráta.Při první letošní sklizni moštových odrůd RŠ, Pálava je cukernatost 16-18°C.Takže doufám, že jsem nevybral nejhůře a že při lepším roce bude cukernatost alespoň v nějakém přívlastku.

V rychlosti jsem udělal chybu.Z toho dlouhého psaní °C jsem napsal i °C k cukernatosti v hroznech.Takže jen 16-18°.

takže sezóna sa u mňa definitívne skončila po včerajšej a predvčerajšej jasnej mrazivej noci pri -5°C ostali kríky úplne bez lístia, letorasty spálené, niektoré strapce už ani nedržia na kríkoch, čiže som bol nútený vyskúšať aj takto predčasne nedozreté hrozno - no na prekvapenie už bolo požívateľné, svetlejšie bolo kyslé so zvláštnou príchuťou, v tmavšom boli cítiť aj cukry. Mladé sadenice komplet spálené (dúfam, že na jar z toho vôbec niečo vyraší...), orechy, tekvice, zemiaky, fazule a dokonca aj rajčiaky v sklo-fóliovom kryte, ktorý som pracne zhotovil - utesnil, s bohatou úrodou zelených cherry rajčín, takisto kaput.

No škoda takéhoto rýchleho konca vegetácie a zamrzí to hlavne, keď sú pred nami teplejšie dni...momentálne +7 a ani to dnes na mráz nevyzerá...

ešte by ma zaujímalo, či je réva na jar schopná vyrašiť aj z koreňov, ak by sa prípadne stalo, že zmrznú všetky púčiky pri mladých sadeniciach?

Osobně jsme je na zimu zakryl jako růže, jehličnatými větvemi. Pod nimi nezmrzlo nic. A že jsem jel hodně od znovu. Ale mám jen 20 hlav. ;-)

ja som tiež plánoval zakryť na zimu smrekovou čečinou, ale tento extrémny mráz som absolútne nečakal, sústredil som sa na rajčiaky a myslel som, že nejakých -1°C nemôže réve uškodiť... ale keď to prišlo zo dňa na deň, bolo to tým horšie, že to bolo v plnej vegetácii (listy na mladých sadeniciach boli úplne zelené), veď keby bola réva vo vegetačnom pokoji, -5°C by to nemal byť taký problém. No čo, bol to katastrofálny pohľad, letorasty ostali žlté a scvrknuté... ako to je vlastne, keď ostane zelený letorast (nevyzretý), ten nevydrží teda ani slabý mráz, že?

Réva umí vyrašit i ze "země", v tomto případě se projeví výhoda pravokořených sazenic. U štěpovaných musíte doufat že to vyraší nad roubem

Což o to, staré keře umí vyrašit ze země i po několika letech, ale u mladých keřů se mi to bohužel zatím nikdy nestalo. (Ale možná jsem byl příliš netrpělivý). Vhodnou ochranou před vymrznutím je nakopčení hliněného růvku (kopečku) k patě keře. Čím je růvek větší, tím lépe.

takže odporúčate normálne zasypať sadenice hlinou až po prvé očká, neodhnijú, keď sa tam bude držať vlhká hlina (sneh...)? Nebolo by lepšie použiť smrekovú čečinu? Aj vrúbľované sadenice môžem zasypať(nakopčiť) až nad miesto vrúbľovania?

Kdesi som čítal o skúseností jedného pestovateľa, že neodporúča nijako obaľovať letorasty (textíliou...), že sa mu tam držala voda, tá zmzla a očká to zlikvidovalo, teda že to bolo horšie, ako keby tam nič nebolo...