Roundup

Pane Stanislawe, vyjímečně nemáte pravdu.

 Minulý týden, naprosto nezávisle na této debatě, jsem cosi zařizoval pro šéfa farmy v Jižních Čechách a dostali jsme se i k této otázce (u kafe) vysvětloval mně, jak zdesikují celý lán ječmene a rychle ho sklidí. Tedy je to běžná praxe proto aby byl porost celý ve stejném stavu a nelepil ve vytřasadlech kombajnu. dělají to prý standardně, bvždyť Roundap je neškodný a je to povolené.

 Já si pamatuji, že se před 30 lety už desikovalo v malém také pole pro jetelové semínko, aby mlátička E 512 vymlátila lán za den a bez velkých ztrát.

 Bez úsměvu, traktorista nehledá zelené kusy pod lesem, vezme to šmahem. Nic pozoruhodného na tom není.

Nepochybuji, že když se desikant užívá běžně např. v bramborách, tak ho zkouší uživatelé použít i jinde. Samozřejmě postříkají celou plochu. Co není v lánu dozrálé, urychleně dozraje, co dozrálé je, chvíli počká.

No a teď si uvědomuji další dosah tohoto způsobu sklizně, když jsem v průběhu letošní zimy použil k podestýlce králíků také částečně slámu z pole a králičí hnůj s touto slámou jako hnojivo pod několik rajčat v nádobách. Poprvé v životě se mi u rajčete začal deformovat vrcholový výhon, přesně, jako při použití zeminy se zbytky přípravku na likvidaci plevele.

Asi takhle - cca před deseti lety jsem zakoupila malé balení Roundapu, že jím zlikviduji pozůstalé výmladky po zlikvidovaném šeříku na kmínku. Roundup jsem dodnes neotevřela a výmladky holt občas ustřihnu (vykopat je nemohu, je tam jabloň a švestka)... Takhle jíme dost všelijakých sajrajtů, ani o tom nevíme... Když jsem kdysi četla články, že je genotoxický atd, že se dostává do spodních vod, rezidua že jsou zjišťována i v rostlinách sázených příští rok, že likviduje půdní organizmy atd, tak mne přešla chuť ho na své zahrádce někdy použít. Ale když někdo chce...           Lída

Malé odbočenie (a možno ani nie), trochu z môjho odboru. Na úvod zdôrazním, že NEVIEM či je glyfosát karcinogén alebo nie. A priznajme si - nevie to s určitosťou nikto z Vás kto sa tu zapojil do diskusie. Len registrujeme informácie ktoré sa k nám dostanú. Pred desiatkami rokov bol používaný liek talidomid (Contergan), aj tehotnými ženami. Firma ktorá ho vyvinula tvrdila že prešiel testovaním a je neškodný. Ukázalo sa že to bol teratogén a dôsledky pre tisíce detí v Európe boli katastrofálne (viď foto). Jedna tvrdohlavá Američanka zabránila aby bol liek zaregistrovaný aj v USA a tým predišla zmrzačeniu minimálne tisícov novorodencovB za Atlantikom. Vždy keď sa rieši problém podobný glyfosátu, príde mi na um Contergan. Netvrdím že tam je analógia, netvrdím že glyfosát je kancetogén, netvrdím že ide o adekvátnu koreláciu v porovnávaní oboch prípravkov. To čo mi ale slovo Contergan evokuje je to, že k informáciám ohľadom neškodnosti či škodlivosti vo vzťahu k zdraviu či životnému prostrediu v takýchto a podobných prípadoch je istá miera opatrnosti a skepsy namieste. Ide totiž o príliš veľa, nejde o fazuľky... IH

Zlí jazykové tvrdí, že se ona dáma na žádost o registraci vyprdla a odložila ji do šuplete. Ale, thalidomid (a jeho derivát) se v současnosti (i u nás) používá jako antineoplastikum. Sice ne moc často, ale používá. Takže možná i glyfosát..., kdo ví.

No právě ta sláma z pole obsahuje zbytky herbicidů proti dvouděložným plevelům, to není glyfosátem. Stejné látky se používají i do trávníků. Dokonce i sláma, která se zkrmí, resp. trus z ní, obsahuje tyto herbicidy a může poškodit konkrétně ta rajčata.

Jak jsem dělal pokus s Lontrelem a rajčaty, tak rajčata jsou zatím OK.

Stojím si za tím, co jsem napsal a co mi dnes řekl bývalý předseda rolnického družstva. Jen ale připomenu, že se dříve desikovalo přípravky Gramoxone a Reglone, které se už opravdu dlouho nepoužívají. Používalo se to třeba i u sadby brambor, když potřeboval kolchoz ukončit jejich růst. Pokud by traktorista něco bral šmahem, tak to musí být velmi bohaté družstvo, protože je to velmi nákladné. Stanislaw

Holt mělo družstvo vašeho přítele předsedy (resp. přilehlá pole) štěstí, že jej nenavštívil dealer s prezentací o výhodách desikace glyfosátem před sklizní. 

Dnes bohužel čas = peníze. A družstva která desikaci před sklizní provozují, určitě mají spočítáno že se jim výdaje na desikaci vrátí v urychlení mechanické sklizně, brzkém vysetí (a tedy dřívějším uzrátí) další plodiny atd.

Ono třeba u těch brambor to není jen o zisku. Je to dáno metodikou aby sadba byla uznána. Musí se desikovat jednak pro dosažení správné velikosti, protože sadba se musí vysázet, nejde sníst, tedy hlízy musí mít správné rozměry. Druhak kvůli migraci chorob z natě do hlíz. A jistě jsou i jiné důvody, nejsem agrom.