Úprava staré neudržované zahrady

Ještě k tomu rybízu - nové větvičky nejdou od země, on je jakoby "na stonku" že vede kmínek nahoře je bakula a z ní vedou větvičky - ale žádné nové tam nejsou

Pokud je to stromkový a neumíte si zapěstovat nové z podrůstajících podnoží a roubů z korunky, tak asi radši zlikvidovat. Na zmlazení korunky přestárlého je při letošní zimě asi příliš pozdě.

Dejte fotku středu korunky.

S.

Dobrý den, u angreštu lezou od zeme maličké uplně nové větvičky, mám třeba nechat 1 vylízt nahoru a starý uříznout? nebo mám ostříhat větvičky pouze nahoře? a ty dole (nové zlikvidovat také)?

U rybízu - ten plodil pěkně, ale větvičky - všechny jsou také hrubé - jakoby se olupují - nové, hladké tam nejsou žádné, jak tedy mám keř omladit?

Moc Vám děkuji

Nyní jssem našla článek, kde se píše o tom že životnost stromku je nižší než u keře a pohybuje se v rozmezí od 8 do 12 let. Tak co myslíte? zachránit? nebo pryč

Po těch 12 letech se právě z toho dá udělat matečný keř pro množení = seříznete vše 8-10 cm nad terénem a v průběhu roku přikopčujete zeminou, aby ty nové jednoleté výhony mohly zakořenit. Pak počkáte ještě rok a dvouleté výhony s kořínky oddělíte od matečného pařezu a nasázíte na nové dobře vyhnojené místo.

Prosím vás, proč stále zarputile radíte tazatelce, co udělat s keřovým rybízem, když má zcela evidentně stromkový? A angrešt patrně taky.

ano, všechny ty tmavé hrubé rybízové větve vyřezejte. Pokud nezbyde žádná větev, nic se neděje = do podzima uvidíte, buď zmladí nebo jej v průběhu léta vykopete.

Osoně bych postupovala jinak. Angrešt - mladí větvičky od kořenů bych vystříhala. nejspíš to bude meruzalka na které je angrešt naroubovaný. vystříhala bych i zahušťující větve - asi třetinu. U rybízu bych střih udělala obdobně. Oba keře bych lehce pohnojila a v létě mulčovala trávou. Pokud nějaká větev sahá k zemi vetvičku bych narušla, zachytila drátem a zahrnula zemí k rozmnožení. Jinak množit řízky -větvičky ustríhnou kousek pod očkem a zapíchnout asi 20 cm kousky do země a zakrýt lahví. Nejlépe použít růstový stimulátor.

Kompst není cítit mimo dvou případů - vrtva trávy, případně hodně zbytků ovoce - to láká octomilky. Oba materiály je nutné pronýchat s tím co v kompostu již je.

K zemi nesahá ani zdaleka jediná větvička, ale "řízky" bych zkusit mohla. Ještě sem dnes zkusím přidat fotečky abyste mi řekli jestli tedy má smysl zachrańovat - nebo zlikvidovat. Všem opět moc děkuji za Váš čas. Krásný jarní den přeji :-)

Nevím, zda je vlákno ještě živé, ale nestačím se divit, co rad veskerze nesmyslných sem napostovali zdejší radikalisté. Zaprvé je evidentní, že paní tomu rozumí jako kůň kávě, bez urážky. Zadruhé má snahu a tendenci všech začátečníků jatých jarní střižnou náladou, vzít nůžky a na zahrádce něco ostříhat, když všichni stříhají. Neví ovšem pořádně jak, tak z každé větvičky ustřihne kousek aby moc neubylo. Znám to, mám takový případ v rodině. A když tam přijedu jen tiše úpím. Zkusím to shrnout. Pokud jde o rybízy, angrešty, zkuste nepodlehnout panice a ponechat je na místě, vykopat je můžete vcelku kdykoliv později. U stromkových tvarů vystříhejte všechny výmladky od země, je to podnož. V korunce vystřihněte několik nejstarších a nejvíce zahušťujících větví (3-4). Zbylým větvím zkraťte konce = letorosty = jsou světlé - asi na 5 pupenů. Teď už to kvete, ale nevadí.  U keřových tvarů vystříhejte opět 3 - 4 nejstarší celé větve. Výmladky = nově vyrostlé výhony ze země vystříhejte skoro všechny, ponechte jen 4 - 5 nejsilnějších. U keřů nic nezkracujte! Vše případně mělce okopejte a máte -li čím, přihnojte podle libosti chemicky nebo organicky. Může být u angreštů problém s padlím a některé slabší povahy nevydrží a keře vykopou.Po sezóně se rozhodnete co dál.