Jak připravit pudu pro ovocne stromky

Dobry den.Chci se zeptat jak nejlepe připravit pudu pro zasazeni ovocnych stromku.Stare stromy jsem pokacel a pařezy vytahal ale zustaly v zemy kořeny nebudou škodit novym stromkum? Na vysadbu nespěcham, bude třeba dobre nějak zem "zrgenerovat"třebas hnojem a naslednym přerytim a nechat ji odležet do přištiho roku? A kdy je nejlepši zasadit nove stromky? Předem děkuji za rady Marek

V mém případě dělám takto.Taky nemá moc prostoru na zahradě, takže když pokácím starý strom, vytáhnu kořeny, vyhloubím díru 1,5m do šířky,1m do hloubky.Spodní hlínu-celinu -2 kolečka vyvezu pryč.Na spod dám horší půdu, a míchám vrstvy s hnojem+npk+superfosfát+síran draselný-postupně navrstvuju.Více hnoje dám do vrchních pater, než do spodních.Můžete promíchávat s kompostem, nebo co je po ruce shrabané listí, posekaná tráva.Nechám půdu slehnout, a za půl roku, rok můžu sadit stromky.Půda je krásně prokypřená, kořenům se krásně prorůstá.

rostislavik

Pokud rostly v zahradě staré stromy, kořeny byly všude, vysadíme-li nové stromky jinam než do původních děr, odpočatější půdu tam nenajdeme.
   Postupuji podobně jako p. R. Slavík, s tím rozdílem, že na spodek dávám lepší půdu. než navrch. Na dno jámy dávám jen superfosfát a síran draselný. Pak drny, hnůj, kompost, písek, zeminu ze záhonů. Navrším asi 1/2 metrový kopec, tím vyšší, čím hlubší byla jáma a čím víc hnoje do ní přišlo. V horší půdě na kopečku vyhrabu jamku velikosti kořenů a ty obsypu nejkvalitnější zeminou pro zakořenění.

míchám vrstvy s hnojem+npk+superfosfát+síran draselný-postupně navrstvuju....když toto uděláte a stromky sázíte třeba až za rok nemůže se stát, že se ty hnojiva do té doby vyplaví? Nehledě k tomu, že než stromek tu vaši obří jámu vyplní kořeny, uběhne několik dalších několik let, takže myslíte, že třeba po 5 letech když kořeny stromku prorostou tu jámu, tam ta hnojiva ještě jsou?

Superfosfát a draslo se nevyplaví, vážou se na půdu.. Dávám ho proto na dno - bude se hodit až později, až k němu kořeny orostou a stromek bude plodit. Dusíkaté strojené hnojivo do jámy nedávám (nepočítám-li hnůj), spíš s ním zalévám za vegetace, obvykle ve formě naředěných kuřinců.

Odstranit půdní únavu není snadné. Vím, lépe viděl jsem jak se to dělá v intenzivních výsadbách. Vyškubaly se stromy, zoralo se to speciálním pluhem do 60-ti cm. Pak se nechalo přes zimu vymrznout a na jaře se to diskovalo, dalo se tam zásobní hniojení stopovými prvky a zasela se tam nějaká zelená směska, která se po 3 léta zaorávala už plytce no a pak se tam sadily stromy. Dříve, kdy se půdy vážilo, tak se dělala "rigolace". To se kope drážka jak na kanál jedna velde druhé a hlína se přehazuje (používá se to i při výsadbě nových vinohradů), pak se výkop z té první převeze na konec. Půdní únava a to by bylo na dlouhou řeč je něco, co významně brzdí rozvoj a výnosy nové výsadby. Půda kolem starých kořenů je doslova otrávena reziduami, které kořeny nepříjímají nebo vylučují ze svého "potravinového řetězce" a tak se kolem těch starých hromadí, tedy zvyšuje se koncentrace něčeho co kořeny odmítají a na to je nejlepší způsob to nějak "rozředit a nechat provětrat -  oxidovat".

Někde jsem četla, že kvůli půdní únavě se na pozemcích, kde rostly staré vysokokmeny (tuším, že se tomu říká "selské sady") má půda nechat odpočívat až několik desetiletí, než se zase může vysadit stejný typ ovocného stromu. Já se to kvůli místu snažím alespoň obměňovat tak, aby tam, kde bylo jádrové ovoce, přišly peckoviny, a naopak. Kromě toho při výsadbě používám zásobní hnojivo, půdní kondicionér, dolomitický vápenec a část půdy nahradím kompostem. Kdybych měla hnůj (jako že ho nemám), použila bych ho až příští rok. Co je mi ale divné, že člověk, který naše staré stromy sázel, do jámy ke kořenovému balu stromku umísťoval pravidelně cihly. Cihly jsou uspořádané, takže celkem vylučuju, že by se jich chtěl jen tak zbavit. Myslíte si, že to mělo nějaký smysl?

Nikdy jsem neslyšel, že by cihly i kořenů stromů byly něčím prospěšné. U ořešáků a hrušní se pod kořeny dával placatý kámen, aby se zbrzdil růst kůlového kořene a urychlila plodnost. Možná měly cihly podobný smysl.

Nejdřív jsem si myslela, že si takhle při výsadbě stromky stabilizoval, ale cihly jsou uspořádány ve dvou soustředných kruzích a nejsou tak blízko kmeni. Protože vysvětlení neznají ani sousedé a ani ještě žijící dcera dotyčného, bude to mit asi nějaký tajný (nebo možná i vyšší!?) smysl. :-))