Jak připravit pudu pro ovocne stromky

...si robte srandu, vedome nenahlasenie archeologickej pamiatky je asi trestny cin. Greci kvoli tomu snad ani stromky nesadia.  Maju velky strach, ked kopu zaklady domu, pretoze ak natrafia na nejaku staru pamiatku musia vsetko prerusit ci zrusit... Myslim, ze zaklady u nich robia len firmy na to urcene (aj kvoli zemetraseniam)...

Vykopu diru 2 metry prumer, 1 metr hloubka. Zasadne kopu na podzim a vyhazenou hlinu nechavam pres zimu promrznout! Do spodni casti namicham zeminu s rezervnim hnojivem (NPK, mlety vapenec - 4 a 4 kila). Do vrchni poloviny prijde zemina castecne namichana s raselinou (hlavne ke korenum). Raselinu davam uz vlhkou a nasaklou vodou. Do jamy zasadne nedavam dusikata hnojiva - tedy ani hnuj. Tahle lokalni rigolace je nezbytna, pokud nemate cas a prostredky na duslednou rigolaci celeho pozemku a alespon castecne to vynahradi. Vzdy vytvorim kopecek, alespon 10-15 cm, protoze puda postupem casu slehne o cca 15%.

Píšete zásadně ne dusíkatá hnojiva, přitom doporučujete 4 kila NPK.

Píšete 4 kila vápence a k tomu rašelinu. Proboha proč? To nedává smysl, rašelina a vápenec působí opačně.

Pokud se sází na vyčerpanou půdu tak doplnit jen NPK nestačí. Pokud chcete použít umělá hnojiva musíte dodat i mikroprvky.

Souhlasil bych s tím, co píše stefanos, i když vykopat tolik kubíků zeminy musí být hrozná práce.
 Já kopu jámu co největší, na dno dávám jen síran draselný a superfosfát. Ale jen pár hrstí. Taky drny z horní vrstvy. a prachové vápno - mám hodně kyselou půdu..Pak vykopanou zeminu vracím do jámy promísenou s kompostem a s pískem. Na jámu navrším kopeček minimálně 1/4 metru, i víc. Do něj teprve zasadím stromek. Samozřejmostí je kůl, v posledních letech i drenážní hadice od paty stromku na dno jámy. Kvůli zálivce a přihnojení.
   Nemyslím, že rašelina a vápenec působí opačně. Naopak, vápenec neutralizuje kyselou reakci rašeliny a zachová její sorpční vlastnosti.
   Mikroprvky, podle mě není třeba do půdy extra přidávat. Není problém je dodat později zálivkou nebo na list.

Mozna jsem se spatne vyjadril. Existuje vice druhu NPK, ja davam NPK, ktere je specialne urceno vinarum a sadarum. Zalezi vzdy na pomeru dusik, fosfor, draslik. Rezervni hnojiva se uvolnuji jen pomalu - od toho privlastek rezervni. Urcite by bylo dobre vzit trochu pudy a zmerit si PH. Kazdy stromek vyzaduje neco trosku jineho. Ja jsem svuj postup zobecnil. Samozrejme asi nic neplati absolutne. V dalsich letech po zasazeni stromku postupne podle potreby je mozne prihnojovat, ale rezervni hnojiva jiz dolu nijak nedostanu!