Biozahrada?

ahoj, snažím se hnojit "exkrementy" - kozíma, drůbežíma a odkrálíků. Soused co má plnouchalupu chemie se mi směje. je pravda, že má vždycky krásnou úrodu, ale my máme zdravou. Doufám.

U nás je to kombo. Travu hnojím chemicky a trávovým mulčom zásobujem kompost a záhony. Toto je bio. Myslím si, že rozumným hnojením aj chemickým dostaneme zdravé plodiny....ak si dáme pozor na niektoré skorojarné plodiny.

To je iluze, protože při nadbytečném hnojení můžete mít například zeleninu zrovna tak plnou dusičnanů jako Váš soused. Navíc některé hnoje jsou silnější a některé slabší. Drůbeží, holubí je právě velice silný a je vhodné ho spíše přidat do kompostu než přímo na plochu(mimochodel i ten lidský :))).O něco málo horší je králičí a také není vůbec špatný ovčí. Na konci je pak hnůj koňský a kravský, kejda atd. Vždy je lepší spíše hnojit kompostem, než přímo hnojem, pokud to lze.A když hnojem, tak není od věci ho co nejdříve zapravit do půdy. U chemického hnojení je dobré to, že můžete okamžitě napravit deficit třeba jen nějaké složky v půdě, např.hnojením na list a přesně dávkovat ty které složky pro určitou rostlinu.Pokud není rostlina v kondici, tak zdravá prostě není a tomu odpovídá také její výnos a mnohdy i výživová hodnota(plodů atd.).U těch umělých hnojiv je nebezpečí zasolení půdy.také některé rostliny nesnáší chlor, ale jinak pokud se to umí, tak není co řešit.Například běžně uznávané vápění, může při předávkování zablokovat rostlině příjem některých stopových prvků... Hnojit se musí, protože jinak vám nic neporoste.

Samozřejmě, že organickými hnojivy lze přehnojit, ale je to o něco těžší, než z minerálními rychlerozpustnými. Při přehnojení např. ledkem je v jednu chvíli koncentrace dusičnanů v půdě obrovská, pak poměrně rychle klesá. To se s hnojem nestane. Když někdo z neznalosti takto "přilepší" zelenině těsně před sklizní, má pak na talíři dusíkatou pochoutku.
Další věc je ochrana spodních vod. Vyplavení minerálních hnojiv vám sice kvalitu vlastních výpěstků nezhorší, ale když jsme ve vlákně "Biozahrada", součástí našich snah by měla být také širší zodpovědnost.

je to asi 2 roky co jsem objevila, že zahrada může být přírodní bez průmyslových hnojiv a, světe div se, bezúdržbová. To mě velmi zaujalo a tak jsem se vrhla do studia. Přečetla jsem poměrně dost literatury a čím víc toho vím, tím víc si uvědomuji jak těžké je něco takového stvořit. Jak známo v přírodě není nic zbytečně (pokud ano příroda tomu zatne tipec, kdypak jí člověk tak naštve, že s ním taky zatočí?) a tudíž napodobit (urychlit) přírodní procesy tak, abych se dožila nějakého výsledku je tedy hodně velká výzva, takže je vcelku pochopitelné, že tenhle způsob je pro mnohé naprosto nepřijetelný. Ostatně v běžných časopisech i tv. pořadech se o tomhle způsobu založení zahrady v podstatě nedozvíte. Tím vším jsem chtěla pouze říct, že zahrádkaření (ať už si vybereme jaký chceme způsob) je hlavně láska k přírodě a je jedno jestli sklízíme mrkev nebo se kocháme pestrou škálou květin jen nechápu jak někdo může ze zahrady udělat trávníkové nic a do toho sem tam zasadit jehličnan. Tyhle zahrady nemají naprosto žádného ducha a vždycky si kladu otázku jací lidé tam vlastně bydlí.

To bezúdržbová je termín mimo...

Lepší termín by byl samoúdržbová nebo částečně samoúdržbová.

Dřív bylo obdělávání půdy náročné především na fyzickou práci, konvenční zemědělství je náročné na neobnovitelné zdroje a tento typ je náročný na informace.

Jak známo v přírodě není nic zbytečně...to jsou jen prázdné žvásty. Píšete, že jste přečetla poměrně dost literatury, ale asi zbytečně, spíš je to naopak, v přírodě není nic za nějakým účelem.

je to asi 2 roky co jsem objevila, že zahrada může být přírodní bez průmyslových hnojiv...to jste teda fakt objevitel. Víte, že průmyslová hnojova se běžně používají  až několik posledních desetiletí.  Myslíte, že před sto lety lidi neměli zahrady? No představte si, že měli, zato neměli průmyslová hnojiva.

Zkuste vymyslet alespoň 10 v přírodě zbytečných věcí.

V.