Přirozený tvar prakticky u každého stromu jetakový, že vytvoří jeden (případně i více) kmenů, které jsou zavětvené odspodu. tento přirozený tvar se vyvine tam, kde je ze všech stran okolo stromu dostatečné osvětlení, kde není konkurence. Tam, kde strom roste v zápoji, musí se snažit, aby byl stále na světle, proto roste výš a výš a spodní větve, které jsou zastíněné, postupně odumírají (a suché postupně opadávají), čímž vzniká holý kmen.
V podstatě tedy máte pravdu oba, paní Iva i pan Standa.
Z praktického hlediska školkaři či zahradníci při pěstování alejových stromů spodní obrost vyholují ; tam, kde je v parku apod. vhodná solitéra se zavětvením od země, kde to ničemu vadit nebude, se často vysazují stromy zavětvené - rozvětvené odspodu.
Morušovník na obrázku je opravdu pěkný. U morušovitých rostlin zpravidla bývají mladistvé/junivelní listy odlišného tvaru (větší a laločnatější), než u starších rostlin (rostlin dospělých, v plodném věku; i když zrovna u této - údajně bezplodé - moruše, netuším jak to je.
Josef.