Pokud je rajče zlomené úplně, tedy obě části jsou od sebe oddělené, vršek zapichuji samostatně do půdy už přímo na stanovišti. Někdy se zadaří a místo jedné rostliny pak mám dvě, protože z té kořenové části velmi rychle vyroste přinejmenším jeden nový zálistek, který převezme funkci vrcholu. Vršek se z 90 či více procent slušně ujme. Pochopitelně obě části jsou pak poněkud opožděné, ale ve finále většinou rodí stejně jako jiné sazenice. Když byl nedostatek PhR semen, množil jsem tímhle způsobem úmyslně. Výsledek byl i 7 rostlin z jedné mateře.
Pokud je ale zlomenina neúplná, je to přesně jak píšeš: stačí zafixovat a rostlina si to poškození zcelí dostatečně tak, aby vrchol dál pokračoval v růstu. Takže to stojí za to. Zásadně fixuji tak, abych nezasáhl do rány a vzduch k ní měl přístup. Izolačka mi nepřišla jako dobrý nápad, takže jsem ji nikdy nepoužil. Může to fungovat.
Vždycky při těchhle nehodách žasnu, jak je ta Příroda životaschopná. Moje sviluškami poničená rajčata z domova teď vesele obrůstají na balkóně, kvetou a vyvíjejí nové plody. To jsem fakt nečekal a jsem rád, že jsem jim ještě dal šanci.
Milan