Dovolím si tvrdit, že jsem jak chemik, tak odborník na zahradu a o zdraví něco vím:
1. male i stopové množství NEŽádoucího kovu (viz olověné trubky ve starém Římě) častým použitím může působit jako JED
2. železo NENÍ v malém nožství nežádoucí kov
3. Ve vodě rezavého sudu lze nalézt jen velmi nepatrné množství železa (a jiných kovů) v tak malém nožství, pokud se jedná o zeminu běžnou je zalévání v takovém malém množství spíš přínosem.
4. V lidské krvi lze najít cca desítky až stovky sloučenin, které do ní nepatří
(včetně DDT,RTUTI a pod.), je to výsledek průmyslového rozvoje. Údajně jediný, kdo má na teto zeměkouli ještě lidskou krev bez cizích kovů a syntetických chemikálii jsou indiani v povodi Amazonky. Nemám ověřeno, ale věřím tomu. Přesné změření, kdy množství železa, ať již v rozpustné či nerozpustné podobě se dostane do půdy je obtížné. Je i obtížné zjistit, kdy to 1. prospívá 2. neškodí 3. škodí. Určitě existuje množství, kdy už to škodí (přebytek železa v pudě u některých rostlin může blokovat přístup jiných důležitých zdrojů růstu). Mohu Vás ubezpečit, že hranice, kdy to škodí musí ležet v oblasti, kdy několik sudů zrezne a touto rzí zalejete několik m2. Odhaduji to na několik stovek let. Z popisovaného je jasné, že jde o naprostou prkotinu, ostatně, kolik myslíte, že dáte zahrádce těžkých kovů (rtuť, kadmium, olovo apod.), když ji hnojíte prumyslově vyráběnými komposty, "zahradnickou zeminou".kupovanou v obchodech? Rezata voda (pokud dokonce neprospěje) je proti tomu krabička sirek proti paneláku.
.
