zalévání rezavou vodou

Chemie se nebojíte a železa ano? Nechápu...

Chcete slyšet názor odborníka přes zahradu, přes lidské zdraví nebo přes železo?
  Obávám se že všechny 3 profese současně nevykonává nikdo. Já jen jednu z nich. 
  Mimochodem, jestli máte pitnou vodu vedenou ještě v železných trubkách, možná byste se divila jak vypadají uvnitř. Taky když se na chvíli zavře voda v domě, teče pak chvíli rezavá. Nevím o tom, že by díky tomu za posledních pár set let někdo onemocněl. A to bych řekl, že zalévání snese o dost horší kvalitu vody než pití.

A navíc pak člověk nemusí baštit tolik špenátu .

Nerada používám i chemii, ale jinak nic nedozraje, jasně, chápu, že ta zálivka rezavou vodou je menší zlo, ale jenom jsem chtěla vědět, jestli vědomě neškodíme i sobě. Děkuji za příspěvky, koukám, že vás to pobavilo a to mě těší. Díky.

Rádi jsme Vás pobavili. Věřte však že i bez chemie leccos dozraje. Zalévání rezavou vodou není menší zlo, je to žádné zlo

Dovolím si tvrdit, že jsem jak chemik, tak odborník na zahradu a o zdraví něco vím:

1. male i stopové množství NEŽádoucího kovu (viz olověné trubky ve starém Římě) častým použitím může působit jako JED

2. železo NENÍ v malém nožství nežádoucí kov

3. Ve vodě rezavého sudu lze nalézt jen velmi nepatrné množství železa (a jiných kovů) v tak malém nožství, pokud se jedná o zeminu běžnou je zalévání v takovém malém množství spíš přínosem.

4. V lidské krvi lze najít cca desítky až stovky sloučenin, které  do ní nepatří

(včetně DDT,RTUTI a pod.), je to výsledek průmyslového rozvoje. Údajně jediný, kdo má na teto zeměkouli ještě lidskou krev bez cizích kovů a syntetických chemikálii jsou indiani v povodi Amazonky. Nemám ověřeno, ale věřím tomu. Přesné změření, kdy množství železa, ať již v rozpustné či nerozpustné podobě se dostane do půdy je obtížné. Je i obtížné zjistit, kdy to 1. prospívá 2. neškodí 3. škodí. Určitě existuje množství, kdy už to škodí (přebytek železa v pudě u některých rostlin může blokovat přístup jiných důležitých zdrojů růstu). Mohu Vás ubezpečit, že hranice, kdy to škodí musí ležet v oblasti, kdy několik sudů zrezne a touto rzí zalejete několik m2. Odhaduji to na několik stovek let. Z popisovaného je jasné, že jde o naprostou prkotinu, ostatně, kolik myslíte, že dáte zahrádce těžkých kovů (rtuť, kadmium, olovo apod.), když ji hnojíte prumyslově vyráběnými komposty, "zahradnickou zeminou".kupovanou v obchodech? Rezata voda (pokud dokonce neprospěje) je proti tomu krabička sirek proti paneláku.

Poněkud horší službu byste zdraví svému učinila, kdyby rezavé sudy byly natřeny starší antikorozní barvou - suříkovou, Plumbilnolem, atd. Přestup solí olova do vody a půdy by se nedal zcela vyloučit.
   Dřív se těmito nátěrovými hmotami často natíraly plechové střech, žlaby a okapy. Ne každý je pečlivě přetíral vrchním emailem. Do sudů s dešťovou vodou se tak olovo dostat mohlo.
   Myslím si, že je i to mizivé množství proti tomu co napadalo s popílkem z elektráren a tepláren. A nic proti množství tetraetylolova z výfukových plynů z éry před katalyzátory.
    Ještě k železu. Nedostatek železa (spíš relativní) jako fyziologická choroba chloróza (ve slovenštině je pro to jiný název, tam chloróza znamená čosi iné) následkem nadměrného vápnění je poměrně častá, s chorobou z přebytku železa  jsem se nestetkal.

Zdravím pánové, docela jste mě už uklidnili a přesvědčili, barel si necháme a vodu z něj budeme používat k zalévání i nadále. Díky.

"Poněkud horší službu byste zdraví svému učinila, kdyby rezavé sudy byly natřeny starší antikorozní barvou - suříkovou, Plumbilnolem, atd. Přestup solí olova do vody a půdy by se nedal zcela vyloučit."

Jej, kdyby jen barva. Moji rodiče každé jaro obalovali pečlivě všechny cibulky okrasných květin v suříku a náramně si pochvalovali, jak na ně vůbec nejdou hryzci. Bohužel, než jsem pobral rozum a zjistil, co je ten hezky červený prášek zač, stihli na zahradě spotřebovat dost pixel

Zle jazyky tvrdia, ze surikom pochybni predajci dofarbovali mletu cervenu papriku. Aj na vahe riadne nabrala!