Dneska jsem právě dával do "vylepšeného" záhonu pro rajčata ledek. Mám tu výhodu (možná bych to měl dát do uvozovek), že vespod je nepropustný jíl, takže zastaví únik hnojiv rozpuštěných ve vodě. Pokud ale máte písčitou či propustnou půdu, ledek je velmi snadno rozpustitelný a tak to, že jim ho dáte jen dospod nezaručí celosezónní dostatek vápníku. Doporučil bych proto kombinovat to s občasnou zálivkou ledkem, a pokud se i přesto suchá hniloba projeví, aplikovat postřik na listy. Wuxal Calcium nebo ledek - používal jsem 1% koncentraci ledku. Ovšem dodáním vápníku nelze zvrátit vývoj už poškozených plodů. To se projeví až u plodů nově tvořených. Zajistit dostatek vápníku je tedy nutné od samého nasazení na květy. Tedy vlastně od vysazení na záhon.
Pěstujete bifteky? Ty jsou na suchou hnilobu velmi citlivé. Tam platí princip, že čím menší plod, tím menší náchylnost.
Trvalejším zdrojem vápníku v půdě je dřevěný popel. Tam ale je riziko zvýšení pH půdy nad komfortní zónu rajčat. Doporučuje se tedy popel nejdřív vymáčet ve vodě, kterou před použitím vylejete jinam. Možná tohle by byla lepší cesta: do záhonu dát takto ošetřený popel a pak aplikovat občasnou zálivku ledkem. A bránit přehřátí půdy.
Milan HP