Úroda

Vážení přátelé-kamarádi...

musím zde konstatovat, že mé počáteční zahrádkářské nadšení rychle pominulo  S vidinou velké úrody zeleniny a ovoce jsem od konce zimy pracně a vytrvale předpěstovával sazenice paprik, rajčat, jahodníků, okurek, atd.

Počasí nestojí za nic, co si budeme nalhávat! Dále mě pěkně štvou krtonožky, co mi likvidují sazenice zespod. Slimáci mi zase žerou sazenice zvrchu. Takže vám říkám, kašlu na pěstování... 

Nic nevzdavat!!! Letos je opravdu VYJIMECNE spatne pocasi (aspon u nas na Morave). Takove klima preje chorobam a breberam, ale nikdo z nas to nedokaze ovlivnit, jen se s tim je potreba popasovat. Jindy je zase sucho, co nadelate. Kam bychom prisli kdybychom hazeli flintu do zita pri kazdem nezdaru?

A ze vas to stalo cas a nejake penize? Nic si z toho nedelejte, i neuspech je soucast zahradkareni. A ostatne je soucasti uplne jakehokoliv lidskeho konani, s tim se neda nic delat zatnout zuby a prijmout to tak jak to je. Budte rad ze v dnesni dobe uz nezalezi na vasem vypestku to, co bude vase rodina jist celou zimu, to by bylo mnohem horsi, ne? Takhle utrpi mozna nase jesitnost ale hlady neumreme. Berte to jako budovani charakteru, trpelivosti a houzevnatosti, chcete-li.

Vyrostla jsem na vesnici v rodine kde zivotni zasada je: kdyz neco nejde hned, zkousim to porad, nesmutnim dlouho nad nezdarem a uz spradam dalsi plany :) Od mala co pamatuju se neco pestuje nebo chova, s mensim ci vetsim uspechem, ale NIKDY neskladat ruce do klina! A to plati o vsem, nejen o zahradkareni. Jinak se ani snad zit neda, hlavne pokud dojde k "zasahu shora", jako letos...

Naprostý souhlas. Taky mě to, stejně jako mnohé, pěkně štve. Ale kdybych měla plakat pokaždé, když mi uhyne rajče nebo paprika, asi budu bulit hodně často. Nene, narok to budu zkoušet znovu. Nejde ani tak o úrodu, jako o to, že se rypkám v hlíně (půdě), přemýšlím o různých věcech, okolo zpívají ptáci, občas přeletí otakárek...

Takto to vypadá letos. Vždy dávám pár prutů vrby aby mne pes nešlapal do záhonu. Letos mnohé ani nevzešlo, zato vrba zakořeňuje úžasně.

Víte, ono máte docela pravdu. Věnuju se zahrádce mnoho let a poslední dobou si říkám, má - li to celé smysl. Ona totiž v posledních letech je zahrádka trochu k užitku a hodně pro zlost. A proč se mám věnovat zálibě která mě rozčiluje. Nakoupíte drahé osivo, padesátiprocentní klíčivost je standard, někdy nevyklíčí z pytlíku nic. Když to vyklíčí, vrhnou se na to slimáci. Koupíte přípravek na slimáky. Koupíte hnojivo. Když to poporoste, začne to plesnivět. Koupíte tašku postřiků. Koupíte textili, fólii. Pořád jen kupujete nějaké věci na zahradu. Ano, každý koníček něco stojí a vlastně investuji do svého zdraví. Jenže když mám zahrádku víkendovou, dostanu se tam pravidelně koncem týdne a z roku polovina víkendů proprší. Takže mám problém stíhat agrotechnické lhůty. A mě už nebaví, stále chodit po zahradě s mokrýma nohama a sklízet zdivočelou trávu, která roste 15 cm za týden. Těch krásných chvilek se zpívajícími ptáky je tak jedna, dvě za rok. Ano,. ptáci zjara řičí jak utržení, ale venku je mokro, záhony ubité, plné plevele a obloha zatažená. Prostě idyla. Pokud jde o charakter, jsem příliš starý na to, aby se dalo něco podstatného změnit, zvlášť ne prací na zahradě. A tak si poslední dobou stále častěji říkám "mám já to zapotřebí?"

PS. Naštěstí u nás nejsou krtonožky.

No jo, ale když v posilovně nebo na golfu by mě to nebavilo už vůbec. Však ono někdy zasvítí. MH

Teď jste trefila hřebík. Mě taky ne. Jenže i v garáži je zima...

A co by jste chtěl dělat? Každý koníček něco stojí. Já to beru jako relax i když mne to, zvláště v této době, stojí hodně nervů a sakrování. Pokud trávíte denně 10 - 12 hodin, pět dnů v týdnu v zaměstnání, domů se jdete jen vyspat tak i ty nervy jsou pořád svým způsobem relax. Vždy se těším že o víkendu vypadnu na zahradu i když vím že ta budu nadávat jak špaček (nedejbože aby pršelo) ale, jak píše paní Marie, jednou ten šmejd vyjít musí.

O tom to je, mit kam vypadnout když je člověk z města. A když si to tam udělá po svým, pořád je co zkrášlovat a vylepšovat, tak je to prý zábava. Obzvlášť letos. Víno vymrzlo, meruňky žádný, broskve kadeřavý, saláty sežraný, okurky maj plíseň, rajčata nerostou tráva naopak jak blbá. Zaset zjara rýži tak sem byl asi boháč.

Mit ale štěstí na souseda, dat s ním pivko nebo zalezt do sklípku na skleničku, flákotu na gril nebo blbnout 2 dny s pilou, tak to vlastně nemá chybu. Nepropadat panice, o víkendu už to prý že prijde.   j.c.

No tak to máte naprostou pravdu. Taky se každý rok hrozím, kolik dám peněz za všechny pomůcky a přípravky. Ale snažím se to tak nějak ignorovat. Bydlím v domku, ale v práci sedím celý den na zadku, sportovec nejsem, takže mám aspoň trochu pohyb. A od té práce si na zahrádce fakt odpočinu. Taky jsem letos nestihla okopat všechny brambory, rajčat mám nasazenu jen část, pár jich ještě čeká v kelímcích, papriky jsou čekatelé všechny. Salát moc neroste, ředkvičky furt nic, tak se nějak nemohly rozběhnout a teď se z těch dešťů zblázily a vyskočily na půl metru vysoko. Jahody jsou celkem OK (zatím), dnes jsem sezobla první, ale při té příležitosti jsem zjistila, že jednu sazenici mám včetně plodů v asi tak deseticentimetrech nanošené hlíny, v které mají hnízdo mravenci. Takže asi tak...