Svícení při pěstování sadby

Beny, máte ve všem pravdu. U úsporek je nepříjemné to, že předřadník je pevně spojen s trubicí a podle konstrukce předřadníku se v něm na teplo promění jeho výkonová ztráta. To je často kolem 10% proto se dříve 18W/36W zářivek říkalo 20W/40W, protože za socialismu se příkon udával včetně předřadníku. Tedy 200W úsporka bude na předřadníku topit 15 až 25 W a na patici trubic dalších 10W = tedy plast obalu musí do okolního vzduchu předat až 35W. Zbytek skleněné trubice vyzařuje světlo bez IR tedy předávané teplo přes sklo trubice bude pod 1W..

Pro hosta xxx.xxx.4.7

Když vezmete definici spektra zářivky na obrázku označenou jako 827 tak tam najdete v podstatě tři čáry, které našemu oku imitují teplo bílou. Někteří lidé podle tohoto "řídkého spektra" soudili zákaz klasických žárovek, protože nedokázali u takovéhoto světla číst (nebo náhrada byla pro čtení 1:1 ve watáži svítidla). A představte si, že takto podobně svítí LEDky = monochromatická má tu čáry maximálně dvě, bílá maximálně 5. Ale v konstrukci čipu je to tak, že každé jednotlivé řáře odpovídá jeden NP přechod. Stejně jako vymizely (mimo spínacích) jednotlivé tranzistory z výpočetní techniky, tak osvětlovací diody jsou nyní už stovky přechodů NP na jedné základové destičce polovodiče. No a největší osvětlovací panely nejsvítivějších diod jsou dnešní LED TV. Možná s dalším vývojem stejnou technologií jako se nyní dělají tyto TV se bude za 5-7 let vyrábět plochá vysocevýkoná svítidla pro interiéry a fytotrony, ale to je stejně dlouhá doba od vytlačení LCD televizí novějšími LED TV. Víte vy vůbec, že v LCD televizi je za LCD panelem jedna zářivková trubice 965 na každých 50 obrazových řádků?

To, co je na vasich obrazkoch su spektra merane vzorkovanim 10 nm, mozno trochu vacsim ci mensim. Namerane body su na grafe spojene a plocha vyfarbena prislusnou farbou a pripomina ciary. (To co vam pripomina ciary este nie je ciarove spektrum). Ak by boli spektra merane so vzorkovanim 1 nm, alebo aj menej, ziskali by ste spojite spektra. Ale priznavam, bez okuliar je to skoro ako pisete... ciary.  Ciarove spektrum (to skutocne) vypada asi takto (obrazok na stranke dole).

Spektra led si mozete vygooglit. Aj mono aj polychromaticke s luminoforom. Su to spektra typicke pre ziarice z tuhej fazy a nemaju nic spolocne s ciarovymi spektrami (link hore). Mozno hovorit o sirke spektralneho pasu ze je pomerne mala. Ale ked to porovnate so sodikovou, alebo ortutovou vybojkou tak zistite, ze tam az taky velky rozdiel (v uzke spektralnych pasov) neni.

Vy mi nějak nerozumíte a není to rozdílem čeština/slovenčina ale tím, že neznáte základní pojmy osvětlovací techniky. V podstatě to co vždy uvedete potvrzuje to co říkám ale Vy to špatně interpretujete.

Já jen shrnu, že mi je skoro na nic LED dioda emitující světlo pouze  v pásmu 440 nm, protože chlorofylem A je absorbována pouze z 50% a chlorofylem B i karotenoidy je absorbována pouze z 30%. Ve výsledku pro stejnou absorbci a následnou fotosyntetickou přeměnu CO2 a H2O na sachridy budu potřebovat o 30% více Watů na příkonu osvětlovacího LED tělesa než 840ky zářivky. Toť vše, při současných technologiích a cenách je 840 zářivka volbou číslo jedna.

Standa, vyjadrim sa k druhemu odstavcu. Porfyrinove systemy v bunkach rastlin su supramolekuly (kopy porfyrinovych molekul), nadesignovane tak, aby dokazali absorbovat svetlo relativne sirokeho spektra a tym zuzitkovali co najviac z toho co poskytuje slnko....energia z absorbovaneho svetla sa potom rezonancne prenasa v kaskade medzi jednotlivymi molekulami porfyrinov a energia sa "dopravuje" do urcitych cielovych miest, nezavisle od toho, ktory z porfyrinov absorboval foton, a dalej sa vyuziva v rodox procesoch na tvorbu cukrov...

Ak je zdroj svetla len s uzkou oblastou vlnovych dlzok (asi ako maju led diody), ale ten pas sa dostatocne prekryva s oblastou v ktorej absorbuje rastlina, tak to na efektivitu absorpcie svetla nema vyznamny vplyv. Je skoro nepodstatne, ci je to siroky ci uzky pas, rastlina toto svetlo dokaze absorbovat a zuzitkovat. Iba sa vyuziva len cast chromoforov v bunke a cast z nich je nevyuzita.

Inymi slovami, zdroj svetla nemusi nutne pokryt celu oblast spektra pre fotosyntezu. Ale zdroj svetla musi mat spektralny pas v oblasti fotosyntezy.

Ak by bol zdroj so sirokym spektrom (napr. ziarovka) a velka cast spektra zdroja sa neprekryva so spektrom pre fotosyntezu, potom sa znizuje efektivita absorpcie svetla. Cast svetla sa absorbuje (ta co sa prekryva so spektrom pre fotosyntezu), cast sa odrazi, prejde, rozptyli ci zmeni na teplo (ta oblast, co je mimo, napr zlte a zelene svetlo).

Co sa tyka prenosu absorbovanej svetelnej energie a chemicke procesy, tie su dalej nezavisle od typu svetla. 

Modre aj cervene svetlo zodpovedaju tym istym chromoforom. Modre svetlo zodpoveda Soret pasu a cervene Q pasom chlorofylu. Inak povedane roznymi led lampami urobite principialne rovnaku robotu.  Cervene ma obrovsku vyhodu, ze extremne hlboko penetruje do tkaniv. Moze mat vyznam pre dozrievanie plodov, pre osvetlenie hustych porastov... Modre ma zas vyssiu energiu, ale nie som si isty, ci tento energeticky rozdiel dokaze rastlina zuzitkovat. Asi nie. Pravdepodobne je skoro jedno aku ma absorbovany foton energiu.

Dobrý večer pane xxx.xxx.4.7

No složitě jste vysvětlil pojem co je FAR. No a teď to přepočítejte na libovolnou měnu, kolik za vytvoření 20 g biomasy zaplatíte při použití lineární zářivky 36W se spektrální charakteristikou 840, kolik při použití lineární zářivky 36W se spektrální charakteristikou 627, a kolik při libovolnén 40W svítidle s LEDkami. K ceně energie přičtěte poměrný díl ceny svítidla.

A hlavně neargumentujte žárovkami, jinak si budu myslet že opisujete u učebnic osvětlovací techniky vydaných před rokem 1958.

Podívejte se, kde má maximum v modré oblasti ta vaše 840 zářivka - je to rovněž 440nm, jako u té LED. Pokud tu modrou LED vhodně doplníte např. další modrou 420nm a červenými 640 a 660nm, dostanete při stejném vyzářeném výkonu minimálně rovnocenných výsledků, jako s 840 zářivkou.

V případě bílé LED je nutné rozlišovat o jaký typ se jedná. Existují v podstatě dva základní typy. První využívá jako luminofor ytrito-hlinitý granát aktivovaný cerem, buzený světlem modré diody InGaN, druhý typ třípásmový luminofor buzený zářením ultrafialové diody, podobně jako v klasických zářivkách. Spektrum první diody obsahuje přímé světlo modré LED i spojité spektrum použitého luminoforu. U diod s třípásmovým luminoforem se UV záření vlastní diody ve spektru neprojevuje a výsledný index podání barev Ra dosahuje hodnot nad 80 - podobně jako u zářivek. VJK

máte pravdu, tyto technologie už jsou známé, ale problém je, že než spadnou ceny na přijatelnou úroveň, tak se mi zatím vyplatí investovat do zářivek. První opravdu LED televizory taky stály při mdnešních parametrech 8× více a nyní jsou nejlevnější náhradní panely obrazovek (bez tuneru apod.) za cenu luxusních svítidel. Je možné že za 5 let budou fabriky chrlit tytéž panely jako 200W svítidla s úhlopříčkou 82 cm a možností volby náladového osvětlení či purpurové barvě pro pěstování/rychlení rostlin...

Problém u LED je  zejména v tom,  že    zatím prostě  nejsou lepší ,  záleží co  chce člověk  pěstovat samozřejmě,  ale   do skleníku    se hodí sodíkové výbojky  s   účinností 140-150lm/W.    Jejich výhoda  je v  tom.  že    jsou velmi  svítivé s  světlo je  malé ,  tohle žádná  LED nezvládne ,  protože LED  z principu  nevyzařuje teplo , takže to teplo se  musí někde  uchladit .  Chladit   1kW   svítidlo pro  profesionální použití   je prostě neekonomické.  bude to  drahé a LED budou  pracovat   za vysokých teplot.Srovnávat s  panelem TV   je irelevantní.   Televizní led  mají   mizivý výkon   na plochu   oproti osvětlovacím  LED cenu  srazí masová  výroba kdežto    pro pěstování  rostlin žádná  masová výroba speciálních  LED nebude   už jen  proto budou tyto zdroje  drahé.   Všeobecné očekávání, že led  nahradí zdroje pro  všeobecné osvětlování   je   omyl.     Zářivky si  svojí pozici  udrží   nejméně 20  let  , protože jsou   levné   a účinné. Led na  ně zatím  nemají   a   do 10  let mít  ekonomicky nebudou.

...Jejich výhoda je v tom.  že    jsou velmi svítivé s světlo je malé,  tohle žádná LED nezvládne,  protože LED z principu nevyzařuje teplo, takže to teplo se musí někde uchladit.  ...

Nerozumiem vete ani vyznamu, co ste chceli povedat... nieco mi hovori, ze tato veta je jadrom myslienky, ktoru ste chceli povedat, skuste preto upresnit.

Uz som to tu pisal, chladne led maju tu vyhodu, ze mozete zdroj priblizit k rastline a tym vyznamne zvysit mnozstvo dodaneho svetla rastline a nerozptyplovat ho kade tade..

Sodikova lampa ma dost zbytocneho zlteho svetla.

Perspektivu led ukaze cas. Ja si myslim, ze trendy vela napovedaju.