Rajčatový hokus pokus - průběh

Asi se budu muset natrvalo přihlásit. Dost blbě vidím a moje texty jsou plné chyb- vynechaná písmena, překlepy, atd. Je zajímavé, že se zatím nikdo neozval že píši jako hotentot. Když potom až text uložím vidím kolik je tam chyb a nemohu je opravit tak je mně do pláče. Asi dokud bude toto vlákno žít, tak budu psát jako přihlášený uživatel. Usnadní mně to také práci, nebudu muset sečítat dvojciferná čísla, což mně v budoucnu jak stále mládnu může dělat problémy.

           Vladimír

Hotentoti píšou tak, že to nedává smysl. A my všichni víme, jak snadné je se překlepnout. A že bez brejlí se to snadno přehlídne. Takže závěr je: pokud je dobrá myšlenka a jazyk srozumitelný, je všechno v naprostém pořádku. My, jazykáři, o tom něco víme. Jednoduše prkotiny nestojí za ohňostroj.

A propó, nějak jsem si Vašich překlepů vůbec nevšiml.

Milan

Aha, jasné. Teď mě napadá - získal jsem staré zastřešení vchodu na kovové konstrukci ve tvaru mírného oblouku ze silného polykarbonátu, rozměr asi 1x2m, z toho by tedy šel velice snadno udělat pařník! Hodím to na záhon a vyzkouším, jak se to chová.

K tomu skleníku - napadá mě, že kdybych v březnu dovnitř šoupnul tou dobou ještě nepoužívanou 600l IBC nádrž (projde-li vchodem; pokud ne, tak několik starých 200l sudů), naplnil vodou a potáhl černou fólií, že by to mohl být dobře fungující způsob, jak zabránit mrazu ve skleníku. Taky vyzkouším.

Voda by fungovala jako výměník. Jistě může vstřebat určité množství tepla, ale je otázkou za jakou dobu je nějaký 200 l sud toto teplo předat okolí. A také jak hodně se ohřeje voda v sudu. Možná ještě ráno bude voda v barelu relativně teplá, ale rajčata už budou zmrzlá a nebo ohřátá voda bude o 2- 3 °C teplejší než okolní vzduch, což je k ničemu. To je jen taková úvaha, nenechte se odradit.

           Vladimír

Za zkoušku nic nedám. Rozhodně se dá ale předpokládat reálnější úspěch oproti pohození pár petek po zemi. Mráz se dá předpokládat především za jasné noci, tzn. přes den bude svítit slunce, a díky černé fólii i teplému vzduchu ve skleníku se voda trochu ohřeje. Nemyslím si, že by dokázala zchladnout až na teplotu vzduchu. Že to funguje jsem v březnu viděl i na okolí nadzemního bazénu, kde při mrazivé noci -6°C byla tráva v okolí do 0,5m od bazénu nenamrzlá.

Vladimíre, čtu si tady ty úvahy o fólii, skle a polykarbonátu a napadlo mne, že těm paprikám bude lepší postavit polykarbonátovník než foliovník (bohužel jsem zaspal, když nám měnili okna). Co vy na to?

Budu je dávat až po Zmrzlých a celkem mi ani tak nejde o ranou úrodu, ale o to, abych vůbec úrodu měl. Už jsem koupil semínka: Slovakia, Lungy F1 a Balkonovku (prý je velmi raná). Tu můžu nechat dole na balkoně (150 mnm). O České rané snad vůbec neslyšeli.

Díky za jakékoliv postřehy.

Milan

Je zbytečné tady teoretizovat o nějaké akumulační stěně. Stejné nápady byly i s umístěním vody ve skleníku (asi nejlevnější a nejlepší akumulační medium). Diskuzí a úvah bylo plno, ale ještě jsem nečetl nějaké pozitivní výsledky. Od kdy to bude fungovat, poznáte, až to vyzkoušíte.

           Vladimír

Jasně, je to teoretizování a je potřeba to poznat až to bude stát. Ale např. tady (projekt skleníku s akumulační stěnou v Mongolsku) píší:

I při srovnatelné tepelné ztrátě u skleníku bez akumulační stěny a s akumulační stěnou dochází u skleníku s akumulační stěnou k významné akumulaci tepla, která zabrání ochlazování skleníku v nočních hodinách.

Pekne si to Vladimíre napísal, nikto nie je vševedúci a neomylný, ale najlepšie sa učíme práve na tých vlastných chybách, to nás posúva ďalej a práve o tom sú takéto pokusy. Eva T.

Už je to hodně dlouho, ale dělal jsem na akumulaci tepla, "přitápění" skleníků, nebo naopak chlazení energeticky nenáročnými způsoby diplomku. Severní stěna skleníku zděná, přes zimu a na jaře tmavá, v létě světlá, nucený oběh vzduchu přes den skrz vyskládané kameny v mnohakubíkovém zásobníku pod zemí + totéž v noci, ale za použití spínače, který začal hnát vzduch ohřívat (hnát přes kameny) až při poklesu teploty na určitou teplotu, ohřev vody v kolektoru na střeše skleníku a její ukládání v zásobníku pod podlahou skleníku + nucený oběh této ohřáté vody buď přes tradiátor nebo přes zemní topení (zase s termotatem a spínačem. Skleník podle čínského vzoru (možná mongolského) se zadní zděnou stěnou zkoušejí v Lednici, zajímavé je z hlediska přísunu tepla a světla řešení Bittermanova skleníku, ten stál (nebo ještě stojí?) nejspíše v Třeboni. Mám zkušenosti i spolykarbonátem. Stejná plocha překrytá sklem a později polykarbonátem. Pod polykarbonátem v létě zhruba o 10 °C méně než pod sklem před tím. U normálního skla byla třeba stínovka, tepelné ztráty (potřeba tepla na vytápění) klesly o 1/3. Mnohem lepší je střecha oblouková než lomená. Okolo svíček a kahánků. Na skleník nadzemní, studený, 8x3, v hřebenu 2,5 m stačily tři lihové kahánky z chemické laboratoře. Využívali jsme i izolaci bublinkatou fólií, která se napínala pod lomenou část skleníku, těsně pod sklo, aby teplo neutíkalo přes vzduchování. Dobré na boky jsou polystyrénové rohože. V PVC fólii jsou zavařené pásky polystyrénu cca 5 cm široké. Bílá barva pomáhá, odráží světlo. Dávají se zvenku....Se skleníky je problém. Od října do března jak ho vytápět, od března do září jak ho uvětrat, popřípadě účinně "ustínit".