Rajčatový hokus pokus - průběh

Když mrzne, tak je teplota vzduchu okolo celého skleníku stejná (pokud nefouká z některé strany studený vítr). To znamení, že ztráty tepla přes sklo nebo polykarbonát (vedením)  jsou z každé strany na 1 m2 stejné, přímo úměrné velikosti plochy. Proč ne z jižní strany? Protože když vyjde slunce, dojde k žádanému velkému oteplení. Každý čtvereční metr zateplení přináší snížení tepelných ztrát.

           Vladimír

Asi si nerozumíme. Pokud zateplím polystyrenem jednu stěnu (ano, severní, dokonce mi to tak i fajn vychází), způsobím tím pouze to, že se o pár minut zpomalí omrznutí. To teplo unikne zbylými stěnami, ale spíš stropem, a mrznout bude stejně. Víte, máme takovou polohu, že když na jaře přijde jasná mrazivá noc, začíná mrznout už brzy, tak kolem 22, a nad nulu se to vyhoupne s východem slunce, tj. někdy kolem 7. Takže za těch 9 hodin teplo unikne i při izolaci jedné stěny. Fungovalo by pouze to, kdyby ta stěna teplo udržovala, tj. nebyl by to polystyren, ale nějaký akumulační materiál. Plus to zanoření, které ještě přidá spoustu tepla akumulovaného v zemi.

Navíc předpokládám, že toto opatření bude fungovat až tak od března, kdy přes den nemrzne, stihne se naakumulovat ona stěna či půda, a udrží se tímto nezámrzná teplota přes mrazivou noc.

Tak to nějak plánuji já. Ani nemám jinou možnost na svém svažitém pozemku než zapustit část skleníku do svahu. Svah je na JZ, tedy ta kamenná opěrná a zároveň akumulační stěna (a směr odkud je skleník chráněn) je ze SV. V chladnějším období jsem přemýšlel o zakrytí (izolaci) stěny ze strany schodů (SZ). Světla podle mě zůstane i tak dost a budou menší ztráty tepla. Taky počítám s tím, že mi to i s tou akumulací bude fungovat až od března, kdy už je konečně více sluníčka...

Vyzerá to pekne, pan Mike Tomato Dundee, teraz v dnešnej dobe je lepší výber kvalitných materálov ako kedysi a každopádne sa to do budúcnosti oplatí investovať. Vôbec sa neusíte obávať, že by ste tam mal nedostatok svetla, ja ho mám ďaleko menej, po 6.tej poobede už mi tam vlastne nesvieti, tieni západný vysoký múr a stačí to. A ten akumulačný múrik od schodov by som postavila.Ešte aj na letné mesiace treba investovať do dobrého vetrania, ja mám len 3 strešné okná a dvere. V tých horúčavách by nezaškodilo ešte lepšie vetranie. E. T.

Krokodýle, promiňte, že se jako úplný laik vměšuju do záležitosti skleníků. Ale možná díky své ignoranci vidím věci bez zajetých kolejí. Mám takovou myšlenku, třeba mi řeknete, že je to úplná pitimost, ale jeden nikdy neví. Základní otázkou je zabránit úniku tepla v noci a zároveň nebránit jeho vstupu přes den, je to tak?

A mne napadlo, že skleník s dvojitým zasklením - o kolik by mohl být dražší? O 60 či 70%? - by tu funkci splňoval velmi dobře. Nejdřív jsem sice přemýšlel o jakémsi stanu zvenčí, ale ten by se musel denně otvírat a zavírat. Což je zatraceně nepohodlné. A dvojité zasklení (ne nutně úplně vakuové) by problém určitě dost vyřešilo. Nebo ne? Polykarbonát, tak jak se prodává, sice tuhle funkci částečně plní, ale rozhodně snižuje prostupnost světla a tím i tepla dovnitř.

A další pošetilý nápad, který mám, je vytápění: pomocí tepelného čerpadla. Počáteční investice je sice dost vysoká, ale pak jsou dlouhodobě náklady na vytápění velmi nízké. V podstatě nejde o to, abychom udrželi teplotu někde kolem 20°C, ale aby nám ani v mrazech neklesla pod řekněme 7°C. Což by rostlinám neublížilo. Co říkáte?

Vy se chystáte skleník teprve vybudovat, takže by se to dalo realizovat hned od začátku. Úpravy stávajících skleníků by byly mnohem komplikovanější a možná i dražší. Tam by možná pomohl i ten izolační stan zvenčí.

Nevím, možná plkám úplné nesmysly, ale zkušení to hned poznají a dají mi vědět. Tak do toho.

Milan Hokus Pokus

P.S. Skleníkáři, trochu jste si osedlali moje vlákno věcí ne moc související. Ale mne to vlastně těší, protože všechno se vším souvisí. A třeba takový skleník v těch vejškách jednou postavím. Možná by vyřešil hodně problémů. A určitě ho částečně zapustím do země.

Milane, já jsem v této oblasti také ještě laik. Ale dostala se mi pod ruku zajímavá kniha - "The Year-Round Solar Greenhouse: How to Design and Build a Net-Zero Energy Greenhouse", kde popisují návrh skleníku, optimální orientaci, úhly stěn, neprůvzdušnost, izolaci, akumulaci, materiály atd., takže až bude více času, hodlám své nevědomosti napravit a svůj návrh ještě případně poupravit.

K tomu dvojsklu mě pouze laicky napadá, že by asi byl potřeba masivnější rám, aby udržel váhu dvojskla. Ovšem dvojsklo také omezí prostup světla narozdíl od jednoduchého skla. Pokud jen porovnám parametry: Dvojsklo má solární koeficient g=75-80% (jednosklo přes 90%) a součinitel prostupu tepla U=0.7. Dvouvrstvý komůrkový polykarbonát o tloušťce 6-10mm má g=80-85% a U=0.5-0.6 (tedy izolačně prakticky na úrovni trojskla a dokonce o něco lepší prostup světla - pokud tedy výrobce neudává klamné parametry :-). Co mě na polykarbonátu trochu odrazuje je jeho údajná životnost jen 15 let. Já přemýšlel přehodit skleník nějakou textilii s hliníkovou vrstvou, která by odrážela sálání tepla ze skleníku. Jak říkáte - je to práce, ale zase by se jednalo o pár kritických nocí na jaře. Ale to jen teoretizuji.

Věřím, že dobrý návrh, využití sluníčka spolu s akumulací do nějaké hmoty, zanoření do terénu a zateplení kritických míst může skleník od jara posunout do jiného teplotního pásma. Mohu alespoň částečně vycházet ze zkušeností svého domu (zanořen do terénu, orientace - chráněn od severu, zaizolován, stěny z masivních materiálu pro akumulaci...), kde od března prakticky nemusím topit - slunce a akumulace překlene chladné období.

Také mě inspirovala praktická zkušenost paní Evy, která má postaven skleník s využitím podobného návrhu a sama píše o příznivých podmínkách ve skleníku v době venkovních mrazů -6°.
A proč tak řeším úsporný skleník - mým přáním je právě vypěstovat rajčata co nejdříve - ač saláty také nejsou k zahození, mám pro rajčata zvláštní slabost... ;-)

Zatím se pohybujeme s tím skleníkem v teoretické rovině, talže se asi nikdo nebude zlobit, když tento můj příspěvek nebude až zas tak optimistický.
-jak srávně Milan připomněl, tak postavit skleník až zas tak hokus-pokus není. Je to drahá investice u níž o nějaké návratnosti nemůže být řeč a každý kdo nemá eníze na rozhazování by si to měl řádně rozmyslet.  Asi mnoho z nás upíná svě zraky na skleník s tím, že by tam chtěl vypěstovat ranou plodovou zeleninu, které se u nás říká teplomilná. Tady je pár připomínek k zamyšlení:
-teplomilná v případě rajčat znamená, že při nižších teplotách pod 4 °C rostlina chřadne, při teplotách okolo 0 °C zmrzne. Ale to není všechno. Aby rostlina přežila v pořádku, tak musí růst a pokud je teplota víc jak tři dny pod 15 °C, tak chřadne a umírá. Proto se v nevytápěných sklenících tato zelenina nepěstuje a v předjaří se tam dává např.salát, špenát, ředkvičky, atd.
- asi těžko udržet v zimě teplotu nad 15 °C. Ano, pokud někde každý den svítí sluníčko (každý den několik hodin), které skleník prohřeje, tak by to možná šlo, ale u mne je převážná většina zimních dnů bez slunečního svitu. Jak je to u vás?
-je tady plno těch co mají skleník a ti by mohli napsat, jak se liší teploty v jejich skleníku ve dne od teploty venkovní, když je zamračeno. Stačí jen aby teď skočili do skleníku a dali tam teploměr.
-sklo a polykarbonát jsou na rozdíl od ostatních plastů jediné dva materiály, které zabraňují ztrátám tepla sáláním. Taková folie PE nebo PVC je v zimě úplně k ničemu. I v předjaří při vyjasnění a přízemním mrazíku rajčata pod ní zmrznou.
-skleník je i při mrazivých nocích někdy v březnu a dubnu nedostatečnou ochranou (jak zde už napsal Petr z H)  a proto se to řeší tak, že teplomilné rostliny ve skleníku se přikryjí ještě dalším foliovým tunelem, kde se případně přidá ještě nějaký zdroj tepla, například jak uvádí E.T. svíčka, která v malém prostoru stačí, aby teploty nepoklesy na nulu (tj.případ, kdy u ní klesly venkovní teploty na -6 °C.
-pokles nočních teplot pod 0 °C řešili naši předci běžně tak, že zakryli na noc pařeniště nějakou dekou apod. A proto jsem se já dal na pěstování rajčat v pařeništi.
           Vladimír

Možná jsem to nevyjádřil úplně jasně - skleník nehodlám používat přes zimu, ale až od jara, kdy je sluníčka mnohem více. Paní Eva mluvila o tom, že sazenice rajčat do něj dává okolo 20. března. (u mě asi ještě o pár dní později protože nebydlím na Myjavě ale na severní Hané ;-)

Ano, zazněly zde zkušenosti některých zahrádkářů se skleníkem, ale předpokládám, že se jednalo se o klasické nezapuštěné skleníky bez akumulační hmoty. Naopak paní Eva zde byla jediná, kdo takový skleník zhodnotila. Nevěřím, že samotná svíčka by její skleník ochránila před mrazem. Bylo by dobré, kdyby zde uvedly své zkušenosti i někteří další zahradníci, pokud mají např. skleník postavený u nějaké zdi (ovšem i tady bude rozdíl jestli se jedná o zeď zateplenou, nezateplenou či zeď spojenou se zeminou...). Ještě je však potřeba říci, že je také důležitá neprůvzdušnost skleníku - pokud je tzv. děravý, vzduch se v něm několikrát za noc kompletně vymění - to je také třeba brát v potaz. Co se týče akumulace - máte pravdu, že voda je zhruba 2x efektivnější než kámen. Ale to bych musel těch barelů s vodou dát mnohem více, samotný by nestačil, a s tím spojené problémy s místem, napouštěním... Proto mi přišlo dostatečné využít akumulační hmotu opěrné zdi, kterou tam musím mít tak jako tak.

Také jsem se vás v tomto vláknu dříve ptal, ale nějak to zaniklo v množství příspěvků - zkoušíte pěstovat chladu-odolné odrůdy rajčat v pařeništi. Kdy sazenice do pařeniště sázíte a odkdy sklízíte poměrně pravidelně plody? A když jste zde zmínil to, že rajče hyne při teplotě pod 15° po dobu 3 dnů (což je opravdu limitující faktor - chladné několikadenní počasí bez slunce není na jaře ničím neobvyklým, myslel jsem, že stačí jen aby rajče nezmrzlo) - platí to i o vašich chladuodolných ruských kultivarech? A myslíte si, že by tyto odrůdy byly vhodné i do skleníku?

Bylo by dobré, kdyby zde uvedly své zkušenosti i někteří další zahradníci,

A to je právě ten pudelkern. Prostě oni ti rychlíci nenapíší všechno. Ať už záměrně, nebo nevědomky, kvůli provozní slepotě. Ale drtivá většina pěstitelů v naší mylované kokotlině z brzkou výsadbou do studeného skleníku prostě problém má. PS. Ten příspěvek s barely vody tu někde je, i s fotkami. Ve skleníku nebylo nic, jen barely. Ale pak se autor odmlčel. Ono totiž nejde o to, kolik je voda schopna naakumulovat, ale kolik skutečně naakumuluje, když je ráno vychladlá na teploty blízko nuly a den je proklatě krátký.

PP. nyní z PU

Jen jedna připomínka. Paní Eva napsala, že nad vysazená rajčat udělá tunel a v případě velkých mrazů v tomto tunelu zapálí svíčku (takže ne ve sleníku). Teplo od této svíčky stačí udržet teplotu v malém prostoru na bodem mrazu. To už věděly i naše babičky.

           Vladimír