Rajčata pro sezónu 2015

Správná Berner Rose je tyčková odrůda. Nejlépe se to pozná až tehdy, když jsou na rostlině první květy a nad nimi jsou už tři listy bez dalších květů, tak je rostlina tyčková a všechny zálistky níže můžete vyštípat.

                       Vladimír

diky, prikladám ešte foto vrcholu stonky, na vrcholci sú tiež malé kvetné puky, ako aj na nižsom už dosť hrubom zálistku. Čo na to poviete?

Já tam vidím na hlavním stonku tři listy mezi jednotlivými květními vijany, což znamená, že se opravdu jedná o indeterminantní (tyčkové) rajče. V našich krajích se taková rajčata pěstují na jeden výhon (všechny zálistky se vyštipují) a tento výhon se přivazuje k tyčce zaražené do země (proto tyčkové). Za Atlantikem se takto rajčata nevyštipují, nechávají se růst i se zálistky. Rostliny se pěstují v klecích. Co se zálistkem na kterém jsou už květy, to se musíte rozhodnout sám (jestli pěstovat druhý výhon, jak vyvázat nebo jen nechat budoucí plody a zaštípnout).

                    Vladimír

ďakujem, tak už mi to je jasné (majú byť 3 listy medzi jednotlivými kvetmi pri indeterminantoch). Zajtra povylamujem zálistky

Dobrý den, mohla bych se zeptat zkušenějších pěstitelů rajčat, kdy začínáte své sazeničky přihnojovat? Vysela jsem cca před měsícem do výsevního substrátu a pikýrovala rovněž do výsevního substrátu. Teď ale nevím, jestli už není čas na přihnojování nebo přesazení do nějakého výživnějšího substrátu. Děkuji za každou zkušenost!

po case je hnojenie dobre, ale radsej slabsiu davku.

Sazeničky nehnojím, myslím si, že ve výsevním substrátu je dostatek živin. Můj názor je, že hnojení znamená jen bujnější růst a při nedostatku světla vytahování rostlin, které jsou v době výsadby příliš dlouhé.

                       Vladimír

Ja som raz pozoroval a identifikoval nedostatok najmenej nejakeho z prvkov, myslim ze to bol nedostatok fosforu, ale mozno si to zle pamatam. Rastliny nejako bledli-sedli, fialoveli a boli tam aj ine priznaky. Suviselo to aj s chudobnym substratom a rastliny boli uz vonku na otuzovani, niekedy v aprily alebo v maji. Boli dost velke. Co sa na tom podielalo, boli aj zimne vecery, a tato zima vraj (podla nastudovanej literatury) obmedzovala vstrebavanie tohoto prvku. Dostali krystalon aby si zobrali co im treba a velmi sa to popravilo. Mal som z toho radost, lebo to predtym vypadalo dost zle. Myslim, ze je dobre pohnojit, ale v neskorsich stadiach, ked su rastlinky vacsie a substrat moze byt do istej miery vycerpany. Urcite zavisi aj od substratu. Staci ak je pH alebo zlozenie nevyvazene a aj kompetitivne to moze branit strebavaniu niektoreho z prvkov. Ale tyka sa to vacsich, starsich sadenic.

Ono je to asi takto: První hnojil a měl pěkné sazenic, druhý nehnojil a měl stejně pěkné sazenice. Třetí hnojil a sazenice nestály za nic a u čtvrtého, který nehnojil to byla stejná bída. Tak už to někdy chodí. Asi jsou důležitější věci než hnojení, podle mne teplota, světlo a voda.

                                         Vladimír

Když čtu tuto diskuzi o hnojení, nedá mi to a musím se také připojit. Myslím, že hnojení pěstovaných sazenic je zbytečné. Loni jsem nabral zeminu ze záhonu ve skleníku do květináče a do každého dal jedno semínko rajčete. Jak rostly sazenice bez pikýrování a bez hnojení je vidět na přiložené fotce. Dávám za pravdu p. Vladimírovi, že důležité je teplo, světlo a voda.