Rajčata - kdy budete končit rajčatovou sezónu a jak?

Také nejraději nakupuji semena českých rajčat v obchodě a také se mně moc líbí české odrůdy cherry rajčat (opravdu první česká cherry rajčata). Ale když se podívám na sortiment toho co tři u nás největší firmy etablované na trhu se semeny (SEMA, SEVA SEED a Moravosed) nabízí za odrůdy, tak se musím podívat jinam (například jediný bitek Brutus se kterým nemám dobré zkušenosti). Nabízí také větší rajčata (např.Cuor di Bue, Beefmaster VFN F1, Oxheart, San Marzano 3, atd.), ale to jsou vesměs pozdní italská rajčata a když se k tomu přidá těch cca deset dnů o kterých tato rajčata u nás uzrávají později než v Italii, tak se mně je ani nechce pěstovat. Na trhu jsou také české internetové firmy, které se snaží zacelit tuto mezeru. Mají také omezený sortiment a k tomu jednotné poštovné sedmdesát až sto korun. Když si objednám dvě odrůdy, tak mně to mohou klidně poslat v obyčejné obálce se známkou 13,- Kč (takhle semena běžně posílám), ale účtují si plné poštovné. Poštovné z USA event.Kanady cca 2,5 dolarů (amerických nebo Kanadských). Proto nevidím žádný důvod proč si na českém internetovém obchodě kupovat například Ildi, Idyll, Cherrola, Strillo ani jiná rajčata už i kvůli tomu, že to vlastně ani česká rajčata nejsou. Asi je to takhle, mám rád kapra, ale nepohrdnu ani lososem a také obráceně.
Ano, zabývám se uskladněním rajčat na dlouhou dobu. Pro mne to není nic jiného než zábava. Pochopitelně si každý může pověsit jakákoliv rajčat, ale neúspěch bude stoprocentní. Dlouhodobé skladování není otázkou tuhosti slupky ani množství šťávy v rajčeti. Je to genetická vlastnost některých odrůd:
Španělské odrůdy označované jako Ramallet se trhají jakmile se začnou vybarvovat a potom při skladování se postupně vybarvují a zrají. Vydrží rok i déle.
Italské odrůdy Pienollo se trhají zralé a uchovávají se ve větrané místnosti a vydrží snad až do jara.
K tomu všemu je potřeba mít podmínky, já je až tak v paneláku nemám, takže skladuji jen asi dvacet rajčat ze sklizně okolo 15.srpna. Zatím vypadají dobře.
Nerozumím tomu o které Moraváky ze suchých oblastí se jedná. Možná Mirek z Břeclavi, ale ten by musel napsat jak velké sucho u nich v době pěstování rajčat bylo.
           Vladimír
PS.: Dobrá diskuze je jen v tom případě, když diskutující mají odlišné názory

Pane Vladimíre, co je to sucho? Je to když alespoň dva dny neprší? 

Pro mě je suchá oblast i Brněnsko. Podle toho jak u Vás nastupovala v letech 2013 a pár let dříve plíseň na rajčatech. Letos jste měli vody více a bez ošetření to nedopadlo dobře. S biftekovými rajčaty a se San Marzano 3 jsem nějak nesrostl, láká mě zkusit Hugo. Bavil jsem se o něm s Ing. Růžičkou, mělo by být ranější. A asi zkusím odrůdu s krásným jménem Pálava. I když je LSL. Předpokládám, že bude na zahradě dopěstované chutnější než rajčata na trhu a v suchém sklepě snad vydrží dost dlouho. Kdyby byl nějaký soukromý šlechtitel, který by ten gen (či skupinu genů LSL)   šoupl do nějakých špičkově chutnajících odrůd . Jinak pro mě nová zkušenost je že rajčata utržená ve stejný den, ponechaná v suchu a v relativním teple drží a část, kterou jsem dal doma do ledničky na spotřebu, chytá šedou plíseň. 

Pane Ivane, s tím postřikem proti plísni bramborové nám na Jižní Moravě trochu křivdíte. Nejsme úplní ignoranti, ale podle mne jsme neměli žádnou možnost účinně zasáhnout. Neznám přípravek, který by při těchto podmínkách- trvale mokré rostliny,relativní vlhkost 80-90% a teploty  16-23 °C účinně fungoval proti plísni bramborové. Když se podíváte na graf srážek na mé zahradě, tak zjistíte, že teoreticky jsem mohl zasáhnout 28.srpna, ale to už jsem měl 90% rajčat popraskaných a plesnivých (ne plísní bramborovou). V té době jsem již byl smířen s tím, že z rajčat už nic nebude- na co je stříkat. Plíseň bramborová vše dokončila 2.září. Jinak mne těší, že toto počasí neovlivnilo pěstování rajčat v jiných oblastech naší vlasti, mne už to přebolelo.

Vladimír

PS.:Graf jsem nedělal já, ale je ČHMÚ stanice 1,5 km od mé zahrady

Čím to měříte?

Neměřím, jak jsem napsal v příspěvku. Rozdíl bývá jen v případech bouřek, sám jsem zjistil, že jedna bouřka na mé zahradě (soused naměřil cca 35 mm) nebyla v této stanic ČHMÚ zaznamenána. Může to být i obráceně. Abych pravdu řekl, tak tyto údaje ani nijak nesleduji, jestli napršelo nebo ne vidím na zahradě.

                  Vladimír

Ach ta slepota, nějak jsem ten Váš text zasklil (=přehlédl) a rozklikl si jen ten graf... Pardon.

Nespletl jste se. Já jsem dal prvně obrázek a podpis a pak jsem to teprve upravoval, vytáhl se mně totiž přívod ze sítě (baterku v notebooku mám totiž nefunkční). Během úprav jste napsal Váš příspěvek. 

                 Vladimír

To jsem si připadal blbě já, minulé roky, když jsem i s postřiky končil sezonu nejdéle v prvním zářijovém týdnu. Letos to vyšlo dobře. Na révě jsem podle listů zjistil, že má málo hořčíku a možná i draslíku, ošetřil jí. Do postřiku na rajčata jsem dal 2x Kristalon plod a květ a 2x jen draslík s hořčíkem (na konci srpna, mezi dešti). Proto jsme se tu ptal, jestli s tím nemá někdo zkušenosti - mě to vycházelo velmi dobře. Na záhoně i v nádobách. Ale jeden pokus=žádný pokus. S plísní (teď snad hnilobou to bylo u těch prasklých stejné. Navíc se k plísni přidali i slimáci, nebo jí i roznášeli na rajčata, která jen "nakousli". Že se vám pěstitelům v teplejších oblastech nedařilo není dobré, baví mě číst jak si pochutnáváte na rajčatech. Možná by to chtělo časem udělat něco jako řízenou degustaci, vybrat rajčatového krále sezony. Ale udělt to podobně jako v Holovousích. Vedle odborníků a gurmánů dát ochutnat plody i neznalým věci. myslíte, že by se o tom dalo přemýšlet? Co vy na to rajčatáři?

Plíseň mi tady na jihu likvidovala rostliny již zdevastované mokrem, a tudíž žádnou škodu ani způsobit nemohla. Opět se opakuji, proti plísni se bojovat dá, proti mokru ne.