Rajčata 2017

Blbne od prosince, aby měla rajčata co nejdříve a úroda byla co nejvyšší. Úhyn rostlin plísní s tím nemá nic společného- uhynou ty co byly vysety v prosinci i ty co byly vysety v dubnu jen s tím rozdílem, že z těch vysetých v dubnu nebude žádná úroda.

           Vladimír

Pokud takové blbnutí směřuje k ranější úrodě čehokoli, třeba rajčat, pak je to paráda. Někdo blbne naprosto bez užitku. Jsem postižená stejně, také přenáším rostlinstvo z místa na místo a hledám ideální podmínky. Nemusím chodit do posilovny a moje domácí zvířectvo se dobře baví.

Páči sa mi, ako ste to povedali, pani Jana, proste je to koníček, alebo zmysluplné blbnutie. A tá radosť z prvej úrody! Eva T.

Přesazovat rajčata na venkovní stanoviště v dubnu už nebudu. I kdyby nezmzla, tak stejně díky chladným nocem rostou minimálně. Mnohem rychleji rostou, až když se tam dají v polovině května, kdy už bývá v noci tepleji.

Já ve druhé polovině dubna vždy vysazuji část svých rajčat. V těchto dnech jsou ve dne teploty vhodné pro růst rajčat a na nočnních teplotách až zas tak nezáleží, pokud neklesají pod 4 °C. Obecně se nesází proto, že až do 15. května hrozí noční mrazíky. Termín po 15. květnu je většinou jistota, ale žádná velmi rané rajčata se z této výsadby nevypěstují (pokud se ovšem nesází rostliny s nasazenými plody případně s rozkvetlými květy.

Proč mnozí z nás chtějí co nejdříve mít rajčata? Protože čekáme na první rajče abychom ho mohli ochutnat, možná se chceme pochlubit, že už rajčata sklízíme, chceme si prodloužit rajčatovou sezónu a tím zvýšit úrodu a v neposlení řadě si dokázat, že už o rajčatech něco víme, a že jsme schopni taková brzká rajčata ve svých podmínkách vypěstovat.

           Vladimír

To ste veľmi pekne napísal pán Vladimír

Já jsem takhle s venkovní dubnovou výsadbou "frajeřil" několikrát, ale rajčata započala znatelně růst až zhruba od poloviny května a přičítám to teplejším nocem. Dřívějšího zrání jsem se nedočkal, ale postupoval jsem s vysetím semen dle návodu na osivu, takže většinou březen až duben. Vzpomínám si, že třeba na Bonsetu je uvedeno leden až únor, ale to je spíš výjímka. V minulém roce mně veškerá venkovní výsadba koncem dubna zmrzla, naštěstí jsem měl náhradní sadbu. Říkám si, proč dělat takové hlouposti, když pro nic za nic neplatí pravidlo vysazování rajčat ven až po "zmrzlých". To je jistota a nemusíte stále sazenice něčím zakrývat na ochranu proti chladu.

Od rajčat vysetých v březnu nemůžete očekávat nějakou velmi ranou sklizeň.  Pochopitelně je v dubnu sazenicím lépe v teple někde doma, rostou tam rychleji, ale i venku rostou a dokonce v chladnějších podmínkách vytvoří bohatý kořenový systém, který se potom v květnových teplotách hodí. Nejsem biolog a z obecné školy jsem už dávno vyrostl, ale mám pocit, že rostliny asymilují jen za světla a to by jim ty teploty nad 16 °C (pro rajčata), které u mne jsou měly stačit.

Pokud jde o ten mráz, tak zakrytím se lze s tímto problémem u rajčat vypořádat. Nikdo z nás jistě nebude vysazovat všechna svá rajčata v dubnu, já alespoň těch svých dalších sto dvacet vysadím později a také pochopitelně vyseji až koncem února. Horší je když přijde mráz na ovocné stromy jako loni. Potom na nich nic není a kde je ta práce s výsadbou, opatrováním, stříháním, stříkáním, atd. Prostě pro mne jsou rajčata prioritou a trochu víc práce mne nezabije.

Jinak semena josu už na cestě.

           Vladimír

Ministerstvo zemědělství vyplácelo ovocnářům a vinařům finanční kompenzace za škody způsobené mrazem v posledním dubnovém týdnu loňského roku. Kdo asi proplácí kompenzace p. Vladimírovi za škody způsobené mrazem na předčasně vysazené rajčatové přísadě?