Rajčata 2017

p.Jiří, jakou kompenzaci jste dostal vy? Já jsem žádnou kompenzaci nedostal i když jsem neměl ani jednu meruňku, broskev, švestku, třešni, višně bych spočítal na prstech stejně jako ořechy a mišpule. Pochybuji, že pan Petr z Pardubic o nějakou kompenzaci žádal, možná ho ale nic jako zničení květů mrazem nepotkalo. Pokud jde o rajčata, tak jsem je vysadil 1.dubna do pařeniště a mráz v noci na druhého dubna přežily v pohodě. Možná nám tady na webu někdo poví jak je to opravdu s těmi kompenzacemi a jak o ně žádá nebo nám to prozradíte vy? Třeba až se stane něco s mými rajčaty tak požádám.

          Vladimír

Nehněvejte se prosím pane Vladimíre, ale musím Vás zklamat - finanční kompenzace pro zahrádkáře nebudou. V mém příspěvku jsem je zmínil spíše jako důkaz o výskytu mrazů na území ČR, v posledním dubnovém týdnu. Zajisté nemáme všichni stejné klimatické podmínky, ale také ochlazení s výskytem ranních mrazíků kolem tkzv. ledových mužů v květnu, bývá téměř každoroční jistota.
Proto … a nejen proto, mi připadá jako bláhové vaše počínání vysazovat rajčata v druhé polovině dubna pro dosažení časné sklizně, jak jste napsal ve svém příspěvku dne 14.1.2017 ve13:52 O tom měl být můj příspěvek.

Pan Vladimír jistě ví co a proč dělá, Vám ostatním se jen nechce tomu věnovat tolik času a péče.

Dobrý deň, s počudovaním pozerám niektoré reakcie pestovateľov rajčín. Keď niekto vynakladá viac času, síl a elánu na čo najskoršu a  najlepšiu úrodu, prípadne skúša veľa nových druhov, snažia sa ho sa ho znemožniť a dookola obhajujú len to svoje. Naopak, páčia sa mi príspevky p. Vladimira, Jany, Jiřiny a ďalších, ktoré sú podnetné a fandím im v ich pokusoch a prajem veľa pestovateľských úspechov. 

Iba k tým finančným kompenzáciám od štátu za škody spôsobené mrazom: Na Slovensku sa o nich - samozrejme len pre veľkoproducentov - uvažovalo. Pravdepodobne žiadne neboli, resp."prebieha zber dát", ktorý bude zrejme prebiehať až do najbližšej úrody (a na vec sa zabudne). IH. P.S.: Ukázalo sa, že jediným účinným opatrením bola protimrazová závlaha (foto 3).

Tak u mne byly v květnu jen tři dny za posledních dvacet let, kdy teplota k ránu klesla na 0°C a níže. 2.5.2007, 6.5.2011 a 18.5.2012.  Nepamatuji se, že bych měl někdy nějaké škody z tohoto jednodeního poklesu teplot. Možná jsem vysázel později, možná jsem dobře přikryl, už si všechno nepamatuji.

           Vladimír

Dobrý den pane Vladimíre, prosím jaké máte zkušenosti s divokým rajčetem? Děkuji Hanka :-)

Tak takhle vidím divoké rajče po dvou letech pěstování:
Chuť dobrá, ale nijak mimořádná. Plody miniaturní cca 4 g, průměr do 8 mm. Nejlepší je sednout si k rostlině a zobat ty zralá, na což nemám na zahradě čas. Plody nelze otrhat jednotlivě, protože každé rajčátko při oddělení od stopky praskne a když je přinesete domů brzy zplesniví. Lze odstříhávat celé vijany plodů, nelze je odlomit, vypadají pěkně,  ale co s nimi doma, když máte na balkoně plno jiných rajčat podstatně větších.. Rostlina u mne rostla bujně, když jsem ji nechal bez vyštipování, tak to byl brzy prales a k některým plodům jsem se ani nedostal. Rajčat hodně, ale na váhu minimum. Nějakou větší odolnost proti plísni, praskání ev. podzimním nižším teplotám jsem nezaznamenal (ale nějaké srovnávací pokusy jsem nedělal). K pěstování těchto rajčat se už nebudu vracet i když asi ještě nějaká semena mám.

           Vladimír

Děkuji za informace. :-)  Tak do toho se pouštět nebudu. Hanka

musím se zastat divokých rajčat,,chutově jsou výborná, nikdy se mi nestalo že by plesnivěla, ale možná to bude tím že je hned konzumujeme, hlavně děti je mají nejradši.Další výhoda je že jsou odolné plísni, plodí vždy až do prvních mrazů, tudíž nemusím stříkat ani hnojit, jen je dobré je občas k něčemu vyvázat nebo vyštípnout aby k nim byl přístup.I známí kterým jsem vloni dal sazenice, je chtějí zase nebo aspon semena.Samozřejmě pěstujuji i klasická rajčata ale pro přímý konzum jsou divoká rajčata pro mne skvělá alternativa.