Phytophthora infestans
|
|
|
|
host - 60.140 (?) 25.7.2020 17:25
Jedstli je to plíseň bramborová, tak ji nic nezastaví. Ale pokud s tím bojujete už dlouho a rostliny ještě žijí, tak se jedná asi o jinou listovou houbovou nemoc (všechno jsou to plísně). Nemám zkušenosti s tím jak bojovat s těmito chorobami jinak než postřikem fungicidy. Na webu Tomatoville jeden dlouholetý člen propaguje potírání listů bělidlem (tak mně to překládá Google). Zjistil jsem, že se vlastně jedná o chlornan sodný, u nás známý pod obchodním názvem SAVO. Alespoň co jsem četl, tak docela dost lidem to tam pomohlo. Pochopitelně to chce ředění, nepamatuji si jak to ředí, musel bych to vyhledat. Většinou jsou to lidé z jihu USA kde je teplé a vlhké počasí obvyklé, Jen nevím, jestli ten chlornan není považován za ne Bio, ale myslím si, že nic z něho se nedostává do rostiny a spíše působí jako očistný, chránící povrch listů. To je všechno co vím. Jinak žlutá hruštička by měla asi být Perun.
Vladimír
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Milan HP - Diamantový Zahrádkář (2883) - 6.138 (?), 25.7.2020 7:15
V půdě a zbytcích rostlin. Na vysvětlenou: běžné a u nás naprosto převažující jsou spóry, vytvořené nepohlavně. Těm nadávají "zoospóry", které, naštěstí pro nás, opravdu zimu nepřežijí, pouze v a na nakažené bramborové sadbě.
Oospóry jsou pak pohlavně vytvořené, mnohem odolnější, ale také mnohem vzácnější. Proto se mi podařilo vypěstovat zdravá rajčata v roce 2018 i na místech, kde mi rok předtím plíseň totálně zničila úrodu. Měl jsem prostě kliku: oospóry se nevyskytly. Jak ale poznat, zda se vyskytují nebo ne, bez laboratorního testu, netuším.
Má to ale háček, přesně jak píše Vladimír: některé ostatní vážné choroby zimu běžně přežívají, takže rotace "kádrů" je víc než na místě. Jenže rotujte plodiny, když máte zahrádku jako dlaň a rajčata jsou hlavní plodinou.
Milan HP
|
|
|
|
|
|
|
host - 61.20 (?), 25.7.2020 8:06
Milan mne trochu předešel. A tak bych jenom uvedl, že oospory vznikají jen pohavním rozmnožováním typů A1 a A2, který se začal šířit z Mexika až v tomto století. Ojedinělý výskyt v ČR byl zaznamenán teprve v roce 2008. Lze pochopitelně dohedat různé články o šíření bramborové plísně na rajčatech. Mne zaujalo toto:
Dobrá semena-
Nepěstujte rajčata po bramborech nebo rajčatech. Zárodky nemoci můžou přežít v bramborových hlízách. V posklizňových zbytcích rajčat by mohly z roku na rok přežít pouze odolné oospory z pohlavního rozmnožování patogena, které je ale v našich podmínkách vzácné.
I přes potvrzený souběžný výskyt pohlavních typů (A1, A2) a oospor nebylo zatím v našich podmínkách prokázáno, že zdrojem infekce porostu může být i půda.
Vladimír
|
|
|
|
|
|
|
Petr z Pardubic - Diamantový Zahrádkář (10317) - 70.240 (?), 25.7.2020 11:59
Ortiva. PepaS
Samozřejmě, to bychom věděli. Ovšem za zrušení tří fungicidů, by nějaká náhrada být mohla. Taková, která by byla dostupná v běžném prodeji.
|
|
|
|
|
|
|
host - 91.196 (?), 25.7.2020 15:10
Vladimíre i další-jaký je, prosím Vás, Váš názor na to, že poslední zima vlastně zimou nebyla-půda nepromrzla. Má to vliv na momentálně extrémně rychlý postup plísně-tedy alespoň nás-přímo mě, který-kteří nestříkáme? Může následující horké, suchší, slunečné počasí tohoto nepřítele významně zpomalit až zastavit??? Po spodních listech-ty nejspodnější už jsou déle pryč-se ta potvora šplhá jako lezec Ondra výše, zasaženy jsou už i stonky a pár plodů některých odrůd-na jméno si nevzpomenu, ale jsou to takové žluté hruštičky se sklonem k praskání a svinování lístů...Čím, jsa dosud nepolíben postřikovačem toto zažehnat-aby alespoň cosi letos přišlo na stůl, do úst, jakým přípravkem?
|
|
|
|
|
|
|
host - 60.140 (?), 25.7.2020 17:25
Jedstli je to plíseň bramborová, tak ji nic nezastaví. Ale pokud s tím bojujete už dlouho a rostliny ještě žijí, tak se jedná asi o jinou listovou houbovou nemoc (všechno jsou to plísně). Nemám zkušenosti s tím jak bojovat s těmito chorobami jinak než postřikem fungicidy. Na webu Tomatoville jeden dlouholetý člen propaguje potírání listů bělidlem (tak mně to překládá Google). Zjistil jsem, že se vlastně jedná o chlornan sodný, u nás známý pod obchodním názvem SAVO. Alespoň co jsem četl, tak docela dost lidem to tam pomohlo. Pochopitelně to chce ředění, nepamatuji si jak to ředí, musel bych to vyhledat. Většinou jsou to lidé z jihu USA kde je teplé a vlhké počasí obvyklé, Jen nevím, jestli ten chlornan není považován za ne Bio, ale myslím si, že nic z něho se nedostává do rostiny a spíše působí jako očistný, chránící povrch listů. To je všechno co vím. Jinak žlutá hruštička by měla asi být Perun.
Vladimír
|
|
|
|
|
|
|
host - 36.244 (?), 25.7.2020 21:45
Odrůda Perun je patrně vůči plísni bramborové málo odolná, pěstoval jsem ji v roce 2014 a byla první, která plíseň chytla, po ní následoval Black Princ. Okamžitě jsem je zlikvidoval a ostatních 25 odrůd se plísní nenakazilo. Mirek
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Petr z Pardubic - Diamantový Zahrádkář (10317) - 70.240 (?), 26.7.2020 15:50
Doprodej přípravku Acrobat MZ WG, bude ukončena registrace, tento vynikající systémový fungicid se již nebude příští rok prodávat.
Dobrý den. Tak to vypadá, že zmizel pouze ACROBAT. V Uni Hobby je v prodeji i nadále RIDOMIL GOLD i DITHANE. Pro mě osobně u Ridomilu v nešikovném balení 4 x 25 g. Jeden sáček po 25 g. Používal jsem balení 4 x 5 g. DITHANE je k mání v balení 4 x 20 g.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|