Okurky ve fóliovníku neplodí

Dobrý den, 

mám problém s okurkami ve fóliovníku, jedná se o odrůdu Tolstoj F1 (okurka salátová do skleníku). Ve fóliovníku mám celkem 4 rostliny této odrůdy, v každém rohu jednu. Sazenice byly vysazené zhruba koncem května, a od té doby se velmi rychle rozrostly. Kvést začaly zhruba v polovině června. Problém však je, že všechny rostlinky mají aktuálně nasazeno (každá) zhruba 5-10 květů, respektive tak 2-3 x větší počet malých plodů, ale všechny jsou pořád stejně velké, jako na počátku. I po odkvětu zůstává plod stále stejně malý, takže po nějaké době začne hnít nebo žloutnout, takže ho uštípnu. Z jediné rostliny dosud nebylo možné sklidit jediný plod.

Okurky jsou pravidelně zalévané dešťovou vodou (ke kořenům) a pravidelně hnojené slepičincem nebo hnojivem na plodovou zeleninu. Fóliovník je přes teplé dny větraný. Zhruba před třemi týdny jsem u tří rostlin začal pokusně zkracovat boční výhony za třetím listem. Bohužel, žádná změna nenastala. Rostliny stále nasazují další a další květy, ale po odkvětu zůstávají jen malé plůdky.

Dokáže někdo poradit, co s tím? Rostliny jsou zatím zdravé, ale obávám se, že než se nějaké okurky dočkám (pokud vůbec), zlikviduje je plíseň okurková.

Předem děkuji.

Tohle se občas stává na začátku plodnosti, ale teď už by měly plodit naplno. Zkuste vést a zaštipovat podle Sema, nedávno to sem někdo postnul, mají to i na webu. Zkouším letos a vypadá to moc nadějně. Je to jakási výměna obrostu, dobré je, že se to nezahušťuje. Ale mám jen s krátkými plody.

Zastipovat za 3. listem (plody za 3. listem uz ne) jste mel od zacatku pestovani. Kdyz to poradne zkratite, popr. omezite poce plodu, tal by mely okurky dorustat.

Děkuji, ale jak zmiňuji v příspěvku, za 3. listem zaštipuji. I díky tomu má každá rostlina jen 5-10 květů. Ta jedna, kterou jsem dosud nezaštipoval, jich má mnohem více. A ano, Tolstoj asi není úplně ideální odrůda, ale chtěl jsem odrůdu vysoce odolnou vůči plísni okurkové, která je schopná regenerovat. V minulosti jsem na záhoně vyzkoušel mnoho odrůd, ale obvykle než začaly růst plody, zlikvidovala je plíseň okurková nebo padlí.

Dobrý den,

ten samý problém jsem měla s okurkama každý rok. Letos jsem se rozhodla pro roubované sice dražší sazenice ale můžu říct, že se to vyplatilo- co květ to okurka. Mam jen tři sazenice a okurek, že zásobuji celou početnou rodinu. mimo to nejsou ani hořké a přerostlé. Koupila jsem i jeden meloun, který je tak rozrostlý, že přerůstá k sousedovi.už je tam 7 melounů větších.

Děda říkal, že bída rodí-snad má zadavatel své rostliny přehnojené. Já vyznávám názor, že zlatá střední cesta je. V dalším roce přihodím toho, co v minulém chybělo, cuknu s rukou zpět s tím, čeho asi bylo více... Že jsou roky, kdy semena nestojí zaa vela, je taky pravda-snad si někdo vzpomene, že ani velkopěstitelům nešla petržel a v obchodech místo ní vládl sladký pastiňák. Ještě je možné, že Vám okurky ničí klopušky.

Klopušky jsou bestie, ale to by snad v postu bylo uvedené, že jsou listy poškozené. Jako děda s dědou moc nesouhlasím. Okurky podle mého dědského rozumu vyžadují výživu a to tak, že často a malé dávky je lepší, než občas velké. Poznat čeho bylo moc a čeho málo můžu stěží, když hnojím tak, že dramatický účinek nedostatku se neprojeví. Rostliny rostou, kvetou, plodí, zrajou. Nevím, čeho bych ubral a co přidal.

...proto ta připomínka možnosti špatného osiva-nemusí se projevit jen tím, že vzejde-nevzejde. Jiní ale uvádějí, že jedou podle doporučení, návodu na hnojení na různých typech hn.-kristalony- a nejsou spokojeni s výsledky. Když jsem se zeptal, jaké mají povědomí o síle základní, převažující zeminy, odpověděli, že žádné... Děda-dědové i bábinky svou půdu hýčkali-tedy dřeli na ní od tmy do tmy, takže ji měli za desítky let svého plahočení přečtenou-potom mohli dávat rady, kterých kdybysme se více drželi, bylo by to pro nás leckdy snadnější. Leč každý si asi musí najít své postupy sám, pokud se mu to nepodaří, tak smolík pacholík. Vícekrát se i zde vzpomínala vhodnost zastínění, nabílení tzv.okolopoledních skel sleníků-i žár snad může vystavit stopku v letu plůdků, možná i přízemní ozón...?

Jenže dědové stejně věděli houby co v té půdě je, stejně jako víme dnes. Dá se jen usuzovat podle typu půd v oblasti, převažující skladby plevelů a podobně, pokud to někoho fakt zajímá. Když ještě žili sedláci, znali svůj grunt a věděli co se kde daří. Ale kolik je tam čeho možná věděl nějaký hooodně pokrokový velkostatkář. Myslím, že si to moc idealizujete, stejně jako televizní režiséři první republiku. Na horách sejou hrách, na dolině čočku.