Měděný drátek ve stonku - prevence plísně?

Jeden test, žádný test. Musely by se otestovat stovky (spíše tisíce) vzorků z různých podmínek, aby výsledky byly alespoň trochu "směroplatné". Je-li "drátková metoda" účinná (já věřím, že ano), pak zcela logicky zanechává v plodech mnohem větší množství nežádoucích měďnatých iontů než klasický postřik roztokem měďnatých solí. Postřik se totiž dostává jen na povrch, v případě listů se může v naprosto minimálním množství dostat průduchy dovnitř. Do plodů se zvenčí rozhodně nedostane (mají silnou a nepropustnou kutikulu bez průduchů). Ochrana pomocí "pesticidů zevnitř" by jistě byla velmi účinná, koneckonců v některých případech (průmyslová "velkovýroba" pokojových rostlin) se používá a maličké proužky s pesticidy k zasunutí do půdy se před lety prodávaly i u nás (brzy však byly zakázány). Obrovský problém je však s dlouhodobými a nekontrolovatelnými koncentracemi škodlivin v rostlinách, takže prakticky nelze určit žádné ochranné lhůty. Stačí malá změna vodního režimu či acidobazické rovnováhy a koncentrace se mohou změnit i o několik řádů. V případě okrasných rostlin bych tyto "drsné" metody akceptoval, v případě ovoce a zeleniny bych se jich obával.

Ty tisíce vzorků jsou možná nutné v některých případech. V tomto případě domnívám se, by stačil dobře vedený násobný pokus. Ale mně osobně stačí víra v zveřejněnou informaci a drátky do rajčat nestrkám.

Já osobně si naopak myslím,  že měďnatým postřikem dostaneme do rostliny podstatně víc mědi než drátkem ve stonku. Kovová měď je prakticky nerozpustná a organické kyseliny v rostlině nejsou příliš agresivní. Jestli se něco iontů z drátku uvolní, budou to stopy. Postřik rozpustnou měďnatou solí možná neprojde kutikulou plodu (je to otázka, vždyť třeba postřik vápníkem na plody se přímo doporučuje!). Množství, které dokáže projít průduchy listů nebude až tak naprosto minimální, o tom svědčí účinnost hnojení na list. Navíc mnoho postřiku dopadne do půdy, z rostlin je spláchnuto deštěm a zálivkou ke kořenům - a co pak? Hurá do rostliny!

1. kdybych si byl jist, že měděný drátek se ve stonku prakticky nerozpouští, vůbec bych tuto debatu nesměroval na provedení nějakých analýz.

2. vůbec nevěřím tomu, že by neexistovaly limity na měď v zelenině! - pak by postrádaly smysl i první příspěvky tohoto vlákna o nadlimitních obsazích... Mohu to ověřit (nejdřív příští týden), je však otázka, je-li to k čemu, budou-li ještě vzorky a vůle něco analyzovat. Popř. máte-li přípstup k legislativě, podívejte se na platnou vyhlášku Ministerstva zdravotnictví, upravující max. povolené hladiny reziduí pesticidů atd...

3. Analýza dvou vzorků, tj. rajče s drátkem vs. kontrolní vzorek (tj. bez drátku) by smysl měla, nejen z hlediska srovnání s legislativními limity, ale i nálezů mezi sebou. 

4. Rozhodně si nemyslím, že k nějakému zásadnímu závěru jsou zapotřebí stovky, či tisíce analýz, mj. i proto, že každá analytická technika dneska musí být "vyfutrována"  validacemi a statistickým hodnocením, které vám na požádání laboratoř předloží. Před mnoha lety jsem pro ÚKZÚZ dělal dynamiku reziduí nově registrovaných pesticidů, které byly aplikovány na kontrolních plodinách a věřte mi, že to nebyly ani stovky vzorků, on by to nikdo neufinancoval... Často se dělá jenom štichpróba a tohle by byl podobný případ.

Například proto, že nejste schopen říci, jestli to dávka mědi navíc organismu škodí a nebo prospívá.  Měď má v lidském organismu svou roli jak v přenosu informací v nervových buňkách, tak v metabolismu buněk.

Dogmatický přístup nic navíc může klidně vést k negativním důsledkům...

Řekl bych, že by se musely udělat testy tři. 1.drátkované, 2. nedrátkované a nestříkané měďnatými postřiky a 3.nedrátkované, stříkané měďnatým postřikem.

Ze své zkušenosti mohu potvrdit úhyn řas a plžů v akváriu.Jestliže se chcete přesvědčit, dejte do akvária s rybami měděný plech a čekejte co to s nima udělá. Věřím, že se vám je podaří spolehlivě zlikvidovat.

Mám jen rajčata odrátkovaná a neodrátkovaná. Žádná jsem nestříkala, plíseň zatím není na žádných. Sázeli jsme je poměrně pozdě-začátkem června, bude ještě chvíli trvat než dozrají. Jsou nádherná, velká, na některých je jen problém se suchými listy, ale plody mají a těm se daří. Jsou ve sklenících, zalívat jezdíme každý druhý či třetí den.

Hlavně zalévejte dokud je ještě teplo a můžete větrat.Ne na noc když zavřete skleník.

Zaléváme až se tam dostaneme, někdy i za tmy. Jinak to nejde. Jak kdy. Skleník nezavírám, zatím - ťuk ťuk - jsou v pořádku, jak jsem psala. Dnes tam asi pojedeme, tak jestli nezapomenu foťák, vyfotím je, černochy.

Přikládám slíbená fota černých rajčat - ovšem ještě zelených.