Alternativní pěstování rajčat

10. srpna jsem zaregistroval celkem rozsáhlé napadení plísní

a byla to doopravdy plíseň, nemáte fotku? Letos tu na diskuzi ještě nikdo plíseň "nepředvedl".

Mirek

par mojich poznamok k tomuto pestovaniu:

2 m2 na jednu rastlinu... Vie niekto podla coho sa davaju dotacie EU? Ci podla poctu resp. vysledku pestovania, alebo podla rozlohy? Ak je dotacia podla rozlohy a zvysi sa ak je to bio a ak je to takymto divokym sposobom tak preco nie?

Mulcovanie slamou a plesne. Slama je dost mastna a hydrofobna. Odpudzuje vodu. Mozete si z nej urobit strechu co vam nezatecie. Zostarnuta slama v kontakte s podou kompostovatie niekedy aj plesnivie, ale je to ina plesen, ktora napada mrtvu celulozu. Plesne su rozne, niektore napadnu slamu, ine rajciny a ine nechty na nohach. Slama vacsinou velmi dobre zabrani hnilobe, plesniveniu rastlin aj tym, ze zrejme vytvara inu mikrofloru. Jahody su jednym velmi znamym prikladom.

Hruba vrstva slamy a rastlinny asi umozni pestovanie bez vody. Asi ju sadi hlboko, resp. ma korene na velkej ploche. Pochybujem ale, ze sa darilo aj tento rok.

Vsimol som si jednu vec. Niekedy mi na zahrade z nejakeho zatulaneho semena vyrastu rajciny. Vsetko je oneskorene a preto nedojde ani k plodeniu. Vsimol som si ze taketo rastliny su na rozdiel od plodiacich rajcin uplne zdrave. Neviem to vysvetlit.

Tohle nám rostlo za vesnicí na hromadě u pole. Taky jsem čekal jak rostliny dopadnou dnes jsem tam byl a polovina zeleně změnila barvu na hnědou. Důkazní materiál plísně pokud to plíseň je, opět nemám :-)

Foto se neposlalo tak ještě jeden pokus

Tak jsem to nafotil, jestli je to plíseň nebo ne nevím, ale z acrobatu si to letos dělá dobrý den :-) pokusné rajče vysemenene a ladem rostle na zemi už je chycené taky.

A druhý

Tak tohle je plíseň zcela určitě, bohužel.

Napsal jsem několik dotazů které zde vyplynuly z diskuze a zde jsou odpovedi:- rajčata nesejeme přímo, vypěstujeme sazenice ve foliovníku a po zmrzlých je zasadíme ca 10 cm hluboko. Nezalévaná rajčata si vytvoří dlouhé kořeny. - rajčata dáváme na to samé místo každých 10 let, takže díky předplodinám mají dostatek živin. Na podzim zaoráme konský hnuj. Jinak se nehnojí ničím. - pole čistě připravíme, potom zasázíme, dáme slámu. Pokud plevel slámu proroste, což se občas stane, praktikanti pole projdou a plevel odstraní. Tak to je muj poslední příspěvek na toto téma, třeba to někdo přístí rok alespon s několika rostlinami někdo zkusí a posoudí sám, zda je to možné nebo ne. Hodně úspěchů.

Možná to zkusím, čekat však devět let na místo pro rajčata je dost dlouhá doba, ale ono to bude asi stejně jedno, protože když to nezaliju tak budu mít akorát tak velký kulový, a když vezmu že bych chtěl rajčata dle této metody, tak bych muse vyklátit stromy, révu a zbourat chatku, abych mohl vysadit alespoň 50 rajčat.

Ale teď vážně, nechme pana Stekovicse turistům a věnujme se místní realitě. Má to hezké ale silně mi to připomíná vinaře a jejich sklípky se stojany na kola pro turisty s jejich odrůdami "Dá sa", "Nedá sa" a "Dá sa Pražákovi". 

Tak my se taky můžeme "pochlubit" plísní - naštěstí jen málo, na 2 rostlinách pár plodů, zatím se zdá, že se nešíří.

Plody jsem otrhala, rostliny odsunula dál od ostatních a vypadá to, že to nějak půjde.