Alternativní pěstování rajčat

Myslím, že když mu napíšete, klidně Vás na to pole vezme i v zimě:-)) nevím, jak atraktivní by to bylo pro nás laiky. (Klidně se tak označím, i když otec pěstoval rajčata co pamatuju a já už to taky nějaké to desetiletí dělám). Vy jako expert byste určitě z toho hodně poznal. Tak nám prozradte, v čem je zakopaný pes a co tam mimo času sklizně skrývá. Možná že taky po nocích tam běhá s rodinou s konví a zalévá to. A o nedělích to toho cpe Ortivu s Ridomilem. A kdo ví jestli ty rajčata nakonec nejsou vyštipovaný... Když je to na západě uznaná Biofarma tak si to rozmyslí... Ale vlastně ty pozemky na rozdíl od nás nejsou vůbec oplocené / kradou mu tam jen zajíci, jaký div, že / takže se tam můžete klidně podívat kdykoli chcete a ani se nemusíte ohlašovat. Kde se to nachází Vám klidně napíšu - z Frauenkirchenu směrem na Podersdorf am See, přejede se železniční trat a potom 1. nebo 2. silnice doleva do polí, ca 1 km pole je vlevo. Čech jsem, jen klid, ale je pravda, že jsem žil v cizině a tak je pro mne toto podezřívání MNOHÝCH, ne všech Čechů, trochu nezvyklé. To venku není, vidět za vším podvod. Připojuji jednu fotku z dnešního poledne nevyštipovaných masitých rajčat. Kolem plodin jsou v asi 50-60 cm dráty a snažil jsem se bujně rostoucí lodyhy přes dráty přehazovat. Fotky na slámě z roku 2011 mám ve fotáku mezi asi 5000 fotkama, nepěstuju zeleninu a ovoce na zahradě proto, abych si to fotil a vystavoval na webech.

Víte ona je ta nedůvěřivost (vy používáte slovo podvod) asi na místě.Vy tu předestíráte dokonalé výsledky pěstování, aniž bychom znali základní podmínky. Obecné zkušenosti zdejších diskutujících jsou takové, že v české kotlině je to s rajčaty přece jen složitější. Neuvádíte jak jsou rostliny vyživovány, jak jsou chráněny proti škůdcům, jak jsou pole odplevelována. Ano, možná někde existuje enkláva, kde je půda řadu roků po sobě zásobená stadartní hladinou živin jaksi sama, kde neexistuje plevel, kde se nešíří houbové a virové choroby. Rád bych takový ráj viděl.

Ale jistě, pochopitelně za ty ca 3 h celkem se člověk nedozví všechno. A není tam sám.Třeba ale plevel - měl jsem dojem, že ta vrstva slámy je tak silná, že skrz ní prostě plevel neproroste. Co se týká výživy uváděl dobrý kompost nebo / a? / na podzim koňský hnuj. A rajčata střídat nevím po kolika letech na jedno místo, bylo to ale hodně... to mne zarazilo. I když povídal, že na východě - Rusko atd. - se pěstují rajčata po léta na jednom místě, myslím, že jsem to četl - slyšel i někde u nás. On tam asi opravdu má ideální podmínky, to mu na rakouských webech říkají i rakouští zahradkáři. A výsledky pěstování dokonalé?? psal jsem co jsem viděl a slyšel, já z toho přece nic nemám:-))) žádnou provizi od něj za propagaci:-))

Pan Stekovics není pěstitelem rajčat, který pěstuje rajčata alternativním způsobem. Pan Stekovics jen realizuje svůj byznys alternativou, která mu přináší v Rakousku největší zisk. To pole na kterém vypěstuje minimum rajčat (jedno nebo dvě kila na m2-usuzuji podle toho keříčku na fotografii) je velmi dobrou reklamou pro to, aby se mu tam hrnuli lidé a kupovali od něj semena a předražená rajčata. Je to všechno taková napucovaná vitrína. Ano my Češi jsme v tomto trochu jiní, protože jsme těch delegací a návštěv zažili plno (večer se tráva natřela aby ráno až přijdou návštěvníci byla pěkně zelená). Možná tato zkušenost Vám zrovna chybí. Vsadím se, že s takovým byznysem by u nás hloupých Čechů asi nikdo neobstál.

Pokud jde o to jak pan Stekovics pěstuje rajčata nemáte žádné informace (vysévá přímo?, zakrývá výsev folií?, jak pěstuje rajčata do doby kdy je může zamulčovat?, kdy vysévá, atd.).  Více méně mne to vůbec nezajímá jak to dělá, protože efekt jeho pěstování je podle mne minimální.

Ano existuje alternativa pěstování rajčat v suchých podmínkách. Všeobecně se tomu říká suché hospodářství. Pokud vím, tak jsou to v Evropě některá místa jako na Mollorce nebo ve vyšších polohách na Vesuvu. Ale tam se to nedělá jen tak, ale proto, že tam opravdu ta voda není. V USA jsou oblasti s ještě větším suchem například v blískosti pouští v Utahu, atd. Znám pěstitele, který pěstuje rajčata ve 2000 m nad mořem. Neznám nikoho v Čechách kdo by nesehnal trochu vody na zalití rajčat v době sucha a proto neznám nikoho, kdo by se o tuto variantu pokoušel- ne každá odrůda by to snesla. Jestli je někdo takový, byl bych rád kdyby se mně ozval. Tato problematika mne zajímá.

K pěstiteli, který vypěstuje ve 200 l substrátu 15 kg rajčat se nemůžu vyjádřit, to by mohl někdo, kdo pěstuje rajčata v kbelících. Ale jistě vím, že je nepěstuje bez zálivky.

                        Mr Big

Na jeho polích jsem žádnou metrovou lebedu ani kombajn neviděl. A je otázka, jestli ten kečup ze shnilých rajčat z vašich polích na jižní Moravě žerou v těch restauracích jen rakušáci. Jeslti je to tak tak je to myslím spíš k pláči než na hi hi hi...

Ale já jsem nechtěl tvrdit, že je to jsou nějaké vynálezy pana Stekovicse. Netvrdí to ani on. Jasně, že není jediný, kdo mulčuje atd... Mimochodem Stupické má taky ve svém sortimentu. Že se plantáže rajčat např. v Itálii nezalévají je taky jasný, nevím, jak tam prší. Je to spíš návrat k původnímu pěstování nebo jak to nazvat, aby mě někdo nechytal za slovo... Já jsem měl v květináči asi 3l objemu bougavillii. Zimu nepřežila, když jsem chtěl zeminu najaře vyhodit, tak jsem si všimnul, že ty rostlinky které měly děložní lístky by mohly být papriky. Tak jsem to nechal..Dneska jsou v květináči 3 krásné rostliny / zalévám a i jsem hnojil Kristalonem:-)) /  a papriky právě červenají. A můžeme si přečíst to množství příspěvků zde, kdy vysívat, kdy a jak přepichovat papriky atd.. Ona si prostě příroda někdy poradí sama. A to je i zásada kterou prosazuje on. Fotky z roku 2011 i letošní dodám.

Taky jsem si letos naplánoval, jak to zkusím jinak, protože se mi moc nelíbí oholené rostliny až na pár vrchních listů.

  mulčoval jsem posekanou trávou jako loni - vrchní vrstva trávy byla zaschlá, spodek místy bíle plesnivý. půda pod mulčem krásně kyprá a stále vlhká. někdy zkraje července mi začaly u rajčat černat spodní listy, jeden černý flek se objevil i na kmínku rostliny, takže jsem provedl první postřik acrobatem.

na konci července jsem pro jistotu mulč vyhrabal a provedl druhý postřik acrobatem. po vyhrabání už půda není kyprá, navrchu neustále zaschlá a popraskaná. docela by mě zajímalo, jestli takovýto mulč může nějak přispívat k šíření plísně bramborové.  ať už plísní samotnou v mulči nebo jen tím, že ve vlhkých dnech je mulč navrchu vlhký. pvc folii nebo kartony mulčovat nechci.

  10. srpna jsem zaregistroval celkem rozsáhlé napadení plísní - z rajčat jsem udělal tolik oblíbené holokmeny s pár vijany a několika vrchními listy, provedl třetí postřik acrobatem, ale letošní sezonu pozdním začátkem z důvodu bídnéhopočasí v červnu a brzkého nástupu plísně vidím hodně špatně. zatím jsem sklidil jen pár stupických, 85rostlin má rajčata stále zelená.

  zkusil jsem cca od metru rostliny nechat zálistky s tím, že budu mít silnější rostlinu- ale právě proto, že plíseň nešla odspodu, ale po celých rostlinách, jsem stejně skoro vše vystříhal a prostříkal mnohem víc postřiku.

  zkusil jsem nechat spodní výhony, které rašily z kořenů a dát jim samostatnou tyčku, část jsem nechal ležet na zemi- snad až na jeden výhon vše napadené plísny a přišlo vysříhat.

  o 10 metrů dál pod přístřeškem u zdi 5 rajčat, které nechávám vždy jen tak pro radost růst-nejvyšší má už 2,5metru, rostliny vypadají zdravě, plíseň žádná, přestože jsem až do jara zapomněl na zemi hromádku staré natě.

   bydlím v chladném údolí s potokem, vláhy dost, ale teploty přes noc a vlhkost bohužel žádná výhra.

Již v prvním příspěvku zde jsem psal, že výslovně nedoporučoval mulčovat posekanou trávou.

O tom jsem četl na internetu před více jak 5 rokÿ. Místo i osoba souhlasí.

Loni jsem po dlouhé době zkusil keříčková rajčata. Bylo poměrně vlhko. Plody se válely po zemi a hnily. U tyčkových jsem mulčoval travou.Trávu je třeba dávat v slabých vrstvách, aby proschla a nehnila. Letos jsem se k mulčování nedostal, není problém mou miniplantáž 1x denně načechrat motyčkou.

V polovině 90tých let min. století jsem v Řecku viděl pole rajčat. Zdálky to vypadalo jako hodně vysoké brambory v řádcích okolo 1,5m širokých. Nechalo se v tom chodit. Některá zralá rajčata opadala, místní prošli mezi řádky s košema a kromě trhaných sbírali i padanky.

A důvod uvedl? Trávou je to ideální, je jí vždy dostatek hlavně při obsekavani kolem. Plusem je, že se nemusí kompostovat a krásně se tak zuzitkuje přímo na záhonech. Takže by mě zajímalo proč trávou ne. Fotky plísně jestli vzpomenu. Hnědo šedé fleky na listech. Hnědé skvrny na kmincich na vijanech a místy i hnednouci Rajčata.