Nepamatuji si zdroj. Pro mne je důležitý ten závěr, podle kterého semínko či jeho inhibiční mechanizmus pozná, že je v povrchové vrstvičce do 3 mm tloušťky a proto vyklíčí. Po další kultivaci se do dané vrstvičky dostanou jiná semínka a opět vyklíčí. Závěr pro mne je, že před zasetím zeleného hnojení po bramborách nechám 3× 5 dní černý úhor. Po každém 5 denním cyklu provedu kultivaci a klíčící semínka se tak zničí ještě ve fázi, kdy nemají ani první pár pravých listů (jen děložní nebo i jen klíček). Zatímco hrách vyklíčí i z hloubky 15 cm, tak amerika či žabinec klíčí jen z té vrstvičky cca 3 mm.
A víte jak je to na internetu, studentské práce a odborné články jsou povinně zveřejněny po dobu 1 roku od obhajoby a pak "zmizí". Je tak možné, že nekomerční věci prostě lze najít jen po časově omezenou dobu a jen při správné formulaci otázky.