Uskladnění slivovice v dub. sudu
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 236.1 (?) 14.1.2017 17:28
K tomu není co dodat. Soudky jsou krásné. Stejně tak souhlasím s tvrzením, že dávat do sudu aromatické ovocné destiláty ze švestek, meruněk, hrušek, třešní je škoda.
Já, protože jsem držgrešle a je mi líto andělské daně i peněz za soudky, jsem to řešil nákupem třísek různých koňakových dubů. Abych popřel to, co jsem napsal výše, zkusil jsem, co udělá dřevo nejen s jablkovicí (vínovici nemám), ale i slivovicí. Zatímco "kalvádos" na chuti jednoznačně získal, slivovice je jiná, ale netroufl bych si říci, že lepší.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 17.210 (?), 6.10.2015 12:56
v 44-tom, ked kniha vznikla, bola mozno chemia niekde inde..., alebo autor nebol chemik. Argumentacie nezodpovedaju modernej chiemii.... urcite neplati, ze penetracia a difuzia molekul bude zavisiet od molovej hmotnosti. Kto robi chromatografiu vie, ze niekedy to moze byt uplne naopak. Podstatne dolezitejsia je polarita molekul, ktora vlastne ovplyvnuje aj teplotu varu. Zmes vody a etanolu bude stracat hlavne etanol, ci je v sude alebo v otvorenej flasi (pokial ide o bezne koncentracie destilatov 50-70%). Vobec ma neprekvapuje rychlejsi odpar etanolu zo sudu, opak by ma velmi prekvapil. "Story" okolo vplyvu vlhkosti vzduchu... koncentracia vody vo vzduchu aj v tom vlhkom, je tak mala, ze sotva zohra rolu v tomto pomere.
|
|
|
|
|
|
|
host - 228.57 (?), 6.10.2015 15:10
Nechci se přít, nemám na to ani potřebné argumenty.Ale snad časem, protože mně to velmi zaujalo tak nad tím budu přemýšlet, pátrat a snad uvedu více argumentů.
*
Zatím mně napadá jen tohle:
-ten jev je fyzikální, ne chemický
-p.Dyr byl a je uznávaný odborník v oboru
-rok 1944 nebyl žádný "středověk" - (sbírám historické knihy a materiály...)
-"akademici" víceméně opisují od svých předchůdců, odkazují se na ně, citují je a postupně je doplňují. Málokdy opravují!
-pokud byste kouknul do nějaké odborné knihy, teď už z "předminulého" století, možná byste se hodně divil...
*
Rafael.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 160.7 (?), 7.10.2015 14:22
Dovolím si pár poznámek:
* voda i líh se odpařují z povrchu kapaliny a vytvářejí nad hladinou páry
* plášt sudu tvoří překážku při šíření pár, která klade odpor úměrný součiniteli difuze pár
* hnací silou pár k překonání odporu je rozdíl parciálních tlaků mezi vnitřním a vnějším prostředím
* rozdíly ovlivňujíci ztráty jednotivých látek, jsou v parciálních tlacích prostředí (tlak lihových pár ve vnějším prostředí je asi nižší oproti vodní páře) a součiniteli difuze pár, který je nepřímo úměrný molární hmotnosti prostupující látky.
Vliv, který převažuje odvisí od reálné situace, ale popsaný princip p. Dýrem je podle mne správně vysvětlen.
Ve stavebnictví se dost řeší difuze vodní páry skrze konstrukce a je k tématu dostatek informaci:
Wikipedia
Difúzní tok a kondenzace vodní páry v konstrukci stěny
Difúze vodní páry - veličiny, hodnoty a jednotky
Materiálové inženýrství – transport vodní páry
KamilS
|
|
|
|
|
|
|
host - 17.210 (?), 7.10.2015 17:25
Akademicka debata,..par poznamok:
su 2 parametre a kazdy ma opacny efekt. Tlak nasytenych par je vacsi v pripade etanolu, podpori vyssi odpar etanolu. Difuzny koeficient ma vacsi voda, podpori odpar vody.
Difuzny koeficient vody v zmesnom roztoku voda/etanol je 1.5 krat vyssi ako koeficient etanolu. (vyparuje sa viac voda)
Ale..., tlak nasytenych par etanolu je 2.5 krat vyssi ako vody. (vyparuje sa viac etanol)
Navyse, difuzia par je niekolko radov vyssia ako v kvapalnej faze,...cize tvorba plynnej fazy moze byt klucova aj pre difuzny proces (vyhrava etanol).
Specificka rozdielna interakcia s drevom (voda? etOH?, nikto nevie)
Vlhkost spomali odpar vody, nema vplyv na etanol.
Mimo akademicku debatu: Z bohatej zakladne tohto fora, pozoroval niekto zvysenie obsahu alkoholu v destilate, pocas zrenia v drevennom sude? Ja som sa s takym pripadom nestretol. I ked sam neholdujem tomuto konicku, ale znami, kamaradi si vzdy stazovali na opacny trend.
Ako je to so zmenou obsahu alkoholo bezprostredne po naliati do suda? (Cast roztoku sa absorbuje do dreva)
|
|
|
|
|
|
|
host - 129.186 (?), 18.3.2016 18:19
Jedna z mnohých tabulek z:
A STUDY OF THE CHANGES TAKING PLACE IN WHISKEY STORED IN WOOD.
C. A. Crampton, L. M. Tolman
J. Am. Chem. Soc., 1908, 30 (1), pp 98–136
*
*
Vzorek 2598 - nadzemní suchý sklad teplota udržována na 26,7-29,4°C, sud ve spodní vrstvě.
Vzorek 2599 - nadzemní suchý sklad, teplota 29,4°C, čtvrté patro
Vzorek 2560 - nadzemní suchý sklad. Průměrné teploty: zima - 25°C, léto - 29,4°C.
*
(Snad to nevěřicím bude stačit..., a že nepíšu bláboly).
Rafael
|
|
|
|
|
|
|
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář (4384) - 234.189 (?), 14.1.2017 14:58
Zmrznuté počasie, zmrznutá diskusia... Možno sa chytí táto téma, veď kedy je kalištek pálenky "na zahriatie" aktuálnejší? Pridám pár skúseností s drevenými súdkami a destilátom. S kamarátom to robíme posledné 2 roky. Nejde o "zavínené",ale nové súdky - dva dubové vypaľované 10-litrové a jeden 20-litrový morušový (ten samozrejme nevypaľovaný). Neriešime takto slivovicu, mirabelkovicu,hruškovicu ani marhuľovicu, pri týchto destilátoch sme si povedali že by to bolo zbytočné, resp. kontraproduktívne, keďže majú svoju špecifickú arómu. Do súdkov dávame iba jablkovicu a vínovicu. Destilát zostáva v súdku 4-6 mesiacov a potom ho "stočíme". Náš amatérsky pohľad je taký, že pobyt v súdku kvalitu pálenky vylepšil. Došlo k "zjemneniu" a získaniu špecifickej chuti s nádychom vanilky, ale iba jemne a nevtieravo. Tiež sa destilát sfarbí zaujímavo do zlatožlta. Zatiaľ máme skúsenosť len s dubovými súdkami (v nich sme "otočili" už asi 4 generácie jablkovice a vínovice). Morušový súdok je naplnený jablkovicou prvý krát, tú by sme v ňom chceli nechať trochu dlhšie (9-12 mesiacov) a sme zvedaví na výsledok. Ešte dodám že prvotné produkty dávame páliť z prvotriedneho ovocia (jabĺk), nekvalitnú pálenku totiž nespasí žiadne "drevo". IH
| |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 236.1 (?), 14.1.2017 17:28
K tomu není co dodat. Soudky jsou krásné. Stejně tak souhlasím s tvrzením, že dávat do sudu aromatické ovocné destiláty ze švestek, meruněk, hrušek, třešní je škoda.
Já, protože jsem držgrešle a je mi líto andělské daně i peněz za soudky, jsem to řešil nákupem třísek různých koňakových dubů. Abych popřel to, co jsem napsal výše, zkusil jsem, co udělá dřevo nejen s jablkovicí (vínovici nemám), ale i slivovicí. Zatímco "kalvádos" na chuti jednoznačně získal, slivovice je jiná, ale netroufl bych si říci, že lepší.
|
|
|
|
|
|
|
Mr.Fazole - Stříbrný Zahrádkář (116) - 13.3 (?), 14.1.2017 17:56
Přátelé, koliklitrů těch destilátů dokážete za rok vypít?
Já sem při nadúrodě jablek také nechal před pár lety vypálit.Do lahví jsem dal třísky dubu nebo rozinky, nebo sušenou hrušku.Podle několika známých to bylo jemné.Jenže dám si malýho prcka a na čtrnáct dní mám vystaráno.A přes léto na to chuť nemám vůbec.
Nakonec většina pálenky skončila tak, že jsem jí zalil nastrouhaný kořen kostivalu a mazal si s tím revmatická kolena.
|
|
|
|
|
|
|
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář (4384) - 234.213 (?), 14.1.2017 18:24
Mr.Fazole: Priznám sa že destiláty pijem minimálne, skôr len degustačne. Ak už nejaký alkohol (s mierou), tak kvalitné suché víno (najlepšie z Čile alebo N.Zélandu). Asi to vyzerá čudne že načo potom tie destiláty robiť a ešte aj investovať do súdkov. Pravda je taká, že sa to takmer všetko rozdá - rodine, priateľom, kolegom, známym. Žijem na dedine a tu sú zatiaľ vzťahy trochu iné ako v meste, ľudia sa viac stretávajú, posedia, okoštujú. Hrával som dlhé roky futbal a s partiou bývalých spoluhráčov sa stretávame každý týždeň doteraz. A že tí aj čosi vypijú, tak to si teda píšte 😉. Alebo Vám niekto pomôže s nejakou opravou, peniaze nechce, tak ten chľast je také univerzálne platidlo. Jabloní mám "zbytočne veľa" a časť úrody jednoducho treba transformovať do tekutej formy s neobmedzenou trvanlivosťou, inak by vyšla navnivoč. To mazanie kolien som ešte neskúšal, asi by mi to v práci neprešlo (myslím ten špecifický "parfémový efekt" 😃). IH
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|