Pozdní zakalení slivovice po naředění vodou
|
|
 |
 |
host - 176.36 (?) 19.1.2012 21:44
... protože zatím dvoukotlové pálenice převládají.... a ještě bych k tomu dodal, že někdy i tříkotlovým (někteří si to ještě opraví doma, i když to nepřiznají). Srovnávání obou systémů destilace je diskutabilní. Každá má své „pro“ a „proti“. Také nelze srovnávat třípatrovou zesilující „páleničářskou“ kolonu s rektifikační kolonou „preparační“. Vždy je to o tom, jak je „zvládnutá“ příslušná aparatura a kolik tomu chceme, nebo můžeme věnovat času. A nakonec bych dodal, že jsou jiné zkušenosti u nás a jiné mimo CZ.
Dle citace z publikace Ušlechtilé destiláty – Alois Gölles (A), str.35, srovnání jednoduché (dvoukotlové destilace) s destilací vybavené zesilující rektifikační kolonou (třípatrovou) : Stalo se módou, při degustacích a hodnoceních, požádat o více frakcí jednoho druhu. Např. u destilátu hruškovice (Williams) č. 1, 2, 3 atd. Ze zkušenosti se frakce z první třetiny častěji objeví mezi vítěznými produkty. Tuto frakci nelze prakticky v obchodě koupit. Tam přichází již celá produkce respektive průřez ze všech frakcí. To je zase názor ciziny. U nás samozřejmě toto není možné. Pravá pálenka se do obchodu nikdy nedostane. Z pěstitelského pálení nesmí, zákon to přímo zakazuje, a z tzv. povolených ovocných lihovarů je to již většinou „řez“ pálenky s potravinářským lihem, v různém poměru.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
 |
 |
 |
|
|
|
|
 |
 |
|
host - 176.36 (?), 19.1.2012 21:44
... protože zatím dvoukotlové pálenice převládají.... a ještě bych k tomu dodal, že někdy i tříkotlovým (někteří si to ještě opraví doma, i když to nepřiznají). Srovnávání obou systémů destilace je diskutabilní. Každá má své „pro“ a „proti“. Také nelze srovnávat třípatrovou zesilující „páleničářskou“ kolonu s rektifikační kolonou „preparační“. Vždy je to o tom, jak je „zvládnutá“ příslušná aparatura a kolik tomu chceme, nebo můžeme věnovat času. A nakonec bych dodal, že jsou jiné zkušenosti u nás a jiné mimo CZ.
Dle citace z publikace Ušlechtilé destiláty – Alois Gölles (A), str.35, srovnání jednoduché (dvoukotlové destilace) s destilací vybavené zesilující rektifikační kolonou (třípatrovou) : Stalo se módou, při degustacích a hodnoceních, požádat o více frakcí jednoho druhu. Např. u destilátu hruškovice (Williams) č. 1, 2, 3 atd. Ze zkušenosti se frakce z první třetiny častěji objeví mezi vítěznými produkty. Tuto frakci nelze prakticky v obchodě koupit. Tam přichází již celá produkce respektive průřez ze všech frakcí. To je zase názor ciziny. U nás samozřejmě toto není možné. Pravá pálenka se do obchodu nikdy nedostane. Z pěstitelského pálení nesmí, zákon to přímo zakazuje, a z tzv. povolených ovocných lihovarů je to již většinou „řez“ pálenky s potravinářským lihem, v různém poměru.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 220.205 (?), 24.1.2012 23:08
frakce z první třetiny
A vysvětlil pan Alois Gölles ve své knize Ušlechtilé destiláty jak je teplotně či jinak definovaná první třetina? Nevím, ale myslím, že to je náramná hloupost, protože vonné a chuťově cenné komponenty, které degustátor či zkušený konzument v destilátu oceňují se do destilátu dostávají v celém spektru teplot, za kterých je destilát tvořen, tedy 77 - 97 °C. Ovšem toto rozmezí teplot se nehodí pro všechny typy aparatur, zvláště ne pro "Arnold Holstein", ty musí brzdit mnohem dříve. slosar-petr@seznam.cz
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 65.199 (?), 8.2.2012 13:26
Za možnost stažení publikace děkuji. j.c.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 176.36 (?), 8.2.2012 13:47
Není zač, jeden rád poslouží když se jedná o "vzdělání" či "dobrou věc".
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 200.129 (?), 8.2.2012 17:31
Při ředění slivovice na přijatelný stupěň alkoholu cca 50% dochází k chemické reakci, kdy reaguje etylalkohol s vodou.Při této reakci dochází i k úbytku použité tekutiny asi 1 % tz,.že po smíchání 80 l vypáleného destiátu a 20 l vody získáte pouze 99 l ředěné slivovice nikoliv 100 l jak by bylo logické.Vypálená slivovice se má ředit pouze do 3-4 hodin o vypálení po této době dochází k vysrážení tuku z jader.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 121.238 (?), 8.2.2012 18:47
Ale Rusa neoklamete, ten chce svojich 100 g.
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 176.36 (?), 9.2.2012 9:26
V literatuře tomu říkají "kontrakce lihu"...
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 220.205 (?), 15.2.2012 18:49
Při ředění slivovice na přijatelný stupěň alkoholu cca 50% dochází k chemické reakci, kdy reaguje etylalkohol s vodou.
V tomto případě nedochází k žádném reakci, ale pouze k tzv. objemové kontrakci, tj vmezeřování molekul ethanolu a vody, a proto při smíseni 1 l 100% ethanolu a 1 l vody nezískáme 2 l směsi, ale méně.
Vypálená slivovice se má ředit pouze do 3-4 hodin o vypálení po této době dochází k vysrážení tuku z jader.
Toto je naprostá hloupost. Vypálený jakýkoliv destilát a ne jenom slivovici, můžeme kdykoliv, tedy i po letech, ředit vhodnou vodou, nejlépe pak kojeneckou, kterou si můžeme koupit např. v Kauflandu 5l za necelých 30Kč, ale proč by měl někdo tak dlouho čekat na naředění? Pokud po zředění vhodnou vodou s nízkým obsahem minerálů dojde ke tvorbě zákalu, svědčí to o špatně provedené destilaci v tom smyslu, že je destilát zasažen úkapovými či dokapovými složkami. Divili byste se, kolik takových destilátů je mezi milovníky ovocných destilátů a že se mezi ně taky počítam! slosar-petr@seznam.cz
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 220.205 (?), 17.2.2012 21:41
Jak už jsem jednou psal, jako reakci na předcházející příspěvek, k žádné reakci mezi ethanolem a vodou nedochází, dochází pouze ke zřeďovací kontrakci, ale příspěvek byl "záhadně " odstraněn, myslím že dnes dopoledne. slosar-petr@seznam.cz
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|