Kolko odobrat metylalkoholu

Tak to dělal i můj děda. Neměly tehdá teploměry tak čekaly kdy to začne kapat.Po určité době se intenzita snižovala až to skoro přestalo.Když to začalo znovu kapat tak to byl etanol.Děda po letech pálení zemřel ve spánku stářím.

..konečne sa našla reakcia približujúca realite... pretože ak máte izolovanú a primerane úzku kolónu, vyplnenú v niekoľkých "etážiach" správnymi raschigovými krúžkami (alebo aspoň matnými sklennými guličkami, spätným tokom s tzv. deflegmátorom a na hlave kolóny správny teplomer) - tak je to v princípe jasné, že od teploty 78 st. C určite už metanol nebude (vrie pri cca 64 st C)

.. PS. - väčšina prispievateľov pojednáva ohľadom sedliacky pálenej pálenky z ovoc. kvasu - v pricípe tzv. lavorovice, kde mali KOTOL, potom lavór s oblým dnom, naplnený "chladiacou" vodou (kvázi chladič) kde bol zachytávaný tzv metanol.. hoco ani tam nebol metanol, ktorý pri normálnom alkoh. kvasení ovocia prakticky ani nevzniká... a vten by ste získali skôr inou destiláciou a to tzv. suchou destiláciou z drevín... 

PS2 - my ako chemici sme radin dostávali tzv vzorky zn takýchto prvých podielov z domácich destilácií, pričom sme radi overovali takéto vzorky zaručenou bioanalýzou - a to ochutnávkou s nasadením vlastného života--- 

Matně se mi vybavuje jakási jednoduchá zkouška na metylalkohol pomocí hypermanganu - čím déle vydrží slabý roztok hypermanganu růžový, tím méně metylalkoholu, čím rychleji zhnědne, tím vyšší koncentrace metylalkoholu. Podrobnosti už jsem zapomněl.

Ja pálim už roky, a môj recept je nasledujúci.

V prvom rade, keď budeš prepalovať vodku, tak musiš dbať na to, aby si kotlík moc neprekúril. Ono v prvom rade vydestiluje rôzne prímesi, ako aceton, a samozrejme aj metanol.Ja to robím asi takto. Pri 40 litrovom objeme vodky veľmi opatrne začínam kuriť, a keď začnú tiecť predky, tak s tích 40 litrov odoberam 0,7 l predkov.Možno by stačilo aj 0,5l, ale deci hore, dole, a maš istotu. Potom si to davam zmerať u nás v podniku do laborky, a zatiaľ je to vždy O.K.

Když teď odmyslíme toxikologickou stránku věci, zkuste se na to podívat z ryze technického hlediska.
 Rozdíl v bodech varu meťák-eťák je nějakých 14 stupňů a otázka zní jak efektivně (resp. za jakou cenu)  lze tyto dvě látky oddělit jednoduchou destilací  

Samozřejmě, že metanol b.v. 64,7 °C a etanol 78,3 °C (lit. V.Šedivec, J.Flek: Příručka analýzy organických rozpuštědel, SNTL Praha 1968) tzv.prostou destilací (z vařáku do předlohy) nejdou od sebe rozumně oddělit (jedině snad za cenu ohromných ztrát etanolu), k tomu je zapotřebí účinná rektifikační kolona, ale tady je zapotřebí zdůraznit, že to s obsahem metanolu není tak zlé. Tato nežádoucí komponeneta vzniká rozkladem částečně esterifikované galakturonové kyseliny, nikoliv však připalováním máče, což, pokud se to stane, vede k nepoživatelnému destilátu. Rozhodně je např. v rumu více metanolu, než-li v běžném ovocném destilátu. Proč? Protože rumovou esencí je mravenčan metylnatý (b.v. 31,5 °C), který se připravuje přímou esterifikací mravenčí kyseliny s mnohonásobným přebytkem metanolu v silně kyselém prostředí. Ačkoliv se tento portál jmenuje "Kolik odebrat metanolu", tak jde spíše o to, jak odebrat úkapy? Doporučuji trpělivost, nepatrný příkon do vařáku, aby to jen kapalo a pokud teplota v hlavě kolony dosáhne 78°,3 °C při 76O mmHg (normální tlak, který ovšem skoro nikdy není, vesměs je nižší), tak je třeba začít odebírat jádro. slosar-petr@seznam.cz 

Rum se vyrábí kvašením melasy z cukrové třtiny, ne z kyseliny mravenčí! To snad jen ten náš umělý "rum".

Jedná se o výrobu rumové trestě, nikoliv rumu. Touto trestí je kapalný mravenčan metalnatý, který dále obsahuje jisté procento metanolu. 

pálím už mnoho let už můj děda pálil a pořád tvrdím že z dobrého kvasu bude dobrá pálenka při prvním pálení odlévám 2 až 3 deci a končík když obsah alkoholu je kolem 20 % u druhého pálení odlévám 3 až 4 deci pálení je pomalé, teplota kolem 83 C°ke konci pálení teplota vyleze k 90 C° druhé pálení končím kolem 50% dokap který dokape do 20% naleju do dalšího prvního pálení. Pálenka po druhém pálení má v pruměru kolem 63% ředím jí jemně perlivou vodou děda jí ředil vodou obyčejnou ze studny na padesát % já ji ředím i na 45 % někdo mi říká že když jí naředí pod padesát tak se mu udelá bílá mlhovina já tvrdím že když je čístá pálenka tak to neudělá a když ji popíjíme tak nesmí v puse pálit po polknutí cítíte jak hřeje, chodí ke mě pálit i staří poliči z vesnice a to taky zahřeje na srdíčku.

Zajímavý příspěvek, jen tu chybí upřesnění z kolika litrů se ty první decky odebírají (můj odhad je tak kolem 100l) a za druhé jakou a proč jemně perlivou vodu používáte. Zajímavý je obsah vápníku a hořčíku, dále pak vliv CO2 na zrání destilátu. Někdo doporučuje provzdušňování čerstvého destilátu (zařízením jako se používá v akvaristice - pozor na plastové hadičky a použitý difuzor bublinek) jemnými vduchovými bublinkami. To by mohl suplovat unikající CO2 z destilátu naředěného perlivou vodou. Po nějaké době stejně zřejmě všechen zcela vyprchá.