Kolik cukru má být v kvasu při pálení
|
|
|
|
host - 220.205 (?) 19.2.2012 9:28
Rád vysvětlím. Hruškový kvas je jediným běžným kvasem, který na rozdíl od ostatních obsahuje velmi málo zmíněných kyselin (5-6x méně než-li třeba jablečný kvas). Důsledkem této skutečnosti je to, že jsou všechny typy hruškových kvasů snadno napadnutelné křísotvornými kvasinkami. Jedná se o 3 základní druhy. Hansenula kvasí esterově a produkuje hlavně ethylacetát CH3COOC2H5. Další kvasinkou je Pichia, která tvoří hlavně kyselinu octovou CH3COOH. Candida pak zkvašuje monosacharidy na oxid uhličitý a vodu. Obecně se křísotvorné rozpoznají podle šedivého povlaku na hladině, který časem mohutní a pokud vytvoří několik mm silnou vrstvu připomínající kožený povrch, je kvas už téměř zničen. Zabránit jejich nežádoucímu vlivu je několik. Nejvhodnější je provádět kvašení v hermeticky uzavřených nádobách přes vodní uzávěr, ale toto je u většiny sudů problém. Proto se v literatuře dporučuje přídavek kys. sírové (laciná, silná, korodující) či mléčné (drahá, slabá, ale vhodnější) s cílem dosažení pH 3-3,3. Ne, že by toto rozmezí pH zcela zabránilo vstupu křísotvorných kvasinek, ale významně pomáhá kvas chránit. slosar-petr@seznam.cz
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Roman Gar - (3) - 63.130 (?), 17.2.2012 8:57, zobrazeno: 133801x
Dobrý den,
Prosím o radu.Už třetí rok se snažím o kvalitní kvas.
Ze švestek se mi podaří kvas, měření cukroměrem má 5,což je prý stupeň na pálení.Ale hrušky jsou v bečkách delší dobu a při měření mají 8 až 10.
Mám ovoce čisté, bečky taky a nevím proč mi to nechce dokvasit.Má to být prý na 2 stupních cukernatosti.
Jeden rok jsem cukr nepřidával, pak zase ano.Hrušky zbírám jakmile padají a mají hnědé jadýrka.Dávám si pozor na nahnilé atd.
Děkuji za vaše rady a názory.
|
|
|
|
|
|
|
host - 220.205 (?), 17.2.2012 9:14
Pravděpodobně je to způsobeno nízkou teplotou kvasu. V této době jsou aktivní jedině chladnomilné kvasinky, ale teď už bych je nesháněl. V druhé polovině února by měly být hruškové kvasy již zpracovány, jejich stabilita není kdo ví jaká. Jablečné, ale především švestkové kvasy jsou stabilnější. slosar-petr@seznam.cz
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 220.205 (?), 18.2.2012 20:57
...a zvláště pak v druhé polovině února. Hruškové kvasy nejsou kdo ví jak stabilní a vzhledem k nízkému obsahu organických kyselin i snadno napadnutelné. Takže souhlas. slosar-petr@seznam.cz
|
|
|
|
|
|
|
host - 202.78 (?), 18.2.2012 22:47
Upřímně řečeno, nemám ponětí, co má nízký obsah organických kyselin společného se stabilitou kvasu, ale vím, že podstatný je obsah cukru a tím pádem základní hodnota alkohou. Pokud je pod 8%, pak je kvas vždy nestabilní a to je zkrátka většina kvasů. Petr L.
|
|
|
|
|
|
|
host - 220.205 (?), 19.2.2012 9:28
Rád vysvětlím. Hruškový kvas je jediným běžným kvasem, který na rozdíl od ostatních obsahuje velmi málo zmíněných kyselin (5-6x méně než-li třeba jablečný kvas). Důsledkem této skutečnosti je to, že jsou všechny typy hruškových kvasů snadno napadnutelné křísotvornými kvasinkami. Jedná se o 3 základní druhy. Hansenula kvasí esterově a produkuje hlavně ethylacetát CH3COOC2H5. Další kvasinkou je Pichia, která tvoří hlavně kyselinu octovou CH3COOH. Candida pak zkvašuje monosacharidy na oxid uhličitý a vodu. Obecně se křísotvorné rozpoznají podle šedivého povlaku na hladině, který časem mohutní a pokud vytvoří několik mm silnou vrstvu připomínající kožený povrch, je kvas už téměř zničen. Zabránit jejich nežádoucímu vlivu je několik. Nejvhodnější je provádět kvašení v hermeticky uzavřených nádobách přes vodní uzávěr, ale toto je u většiny sudů problém. Proto se v literatuře dporučuje přídavek kys. sírové (laciná, silná, korodující) či mléčné (drahá, slabá, ale vhodnější) s cílem dosažení pH 3-3,3. Ne, že by toto rozmezí pH zcela zabránilo vstupu křísotvorných kvasinek, ale významně pomáhá kvas chránit. slosar-petr@seznam.cz
|
|
|
|
|
|
|
host - 202.78 (?), 19.2.2012 9:37
Díky za vyčerpávající vysvětlení. Petr L.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|