destilační přístroj

Dobrý den,

musím vás vyvést z omylu, většina výrobců má své výrobky přihlášeny, když ne přímo jako patenty tak jako průmyslový vzor (na stránkách fi Destila Brno to bylo do nedávna i publikováno!!

Princip je sice znám dosti dlouho, ale do "páneničářské praxe" (alespoň u nás) to bylo povoveno až v 96 - 97 roce, a tyto destilační zesilovací kolony začaly převládat až v roce 2000. 

Pro vaše "studium" schema této kolony je např. v publikaci J. Pischl - vyrábíme ušlechtilé destiláty (str. 100 a 102), na webu je lze občas najít např. v sylabu VŠCHT - Lihoviny jako zdravotně nezávadné potraviny (lze nalézt po zadání tohoto hesla a stáhnout).

Pro domácí praxi je asi nejlepší web z USA - kde jsou i ukázky prací, resp. návody na stavbu  zde , existuje i polský, ale ten je spíše jen pro inspiraci tomu, kdo ví jak na to zde.

Co se týče "výkresu", bohužel se asi nikdo nenajde, kdo by vám to zprostředkoval, každý máme trochu odlišné možnosti a podle toho se taky staví.

No držím palce a přeji hodně úspěchů.

Jak se v pálenici na rektifikační patrové koloně odděluje předek? Co jsem se díval na technologii v pálenici od Destily tak se na začátku odpouštělo dané množství dle obashu kotle. Teplota par kdy se zachlazovalo byla ale okolo 79°. Tak nějak si myslím že předkap jímáme aby se odstranil metyl který vaří pod 70°. Tak si nedovedu v hlavě srovnat jak to tedy je?V patrech probublává reflux na teploměru 79° a jímá se předek? Rozuměl bych tomu že se odebere předkap do teploty 70° ale nerozumím tomu proč je to v teplotě skoro 80°. Kde se bere ta jistota že zrovna tam je metyl?

Z Vašeho příspěvku mám pocit, že si myslíte, že se předek neboli úkap odebírají špatně a nedostatečně a máte pravdu. Je to obecně způsobeno tím, že se v palírnách spěchá s cílem udělat za den co možná nejvíce operací. Možná, že ne ve všech, ale ve většině ano. A naprostou zhůvěřilostí je odebírat úkapy podle objemu vařáku, rozhodující je kvalita kvasu a teplota v hlavě kolony. Správně by se to mělo dělat tak, že se po ohřátí kvasu k bodu varu sníží příkon do vařáku na minimum, prostě tak, aby destilát vytékal ve velmi malém objemu (měl by kapat, ale to se nepodaří) a to tak dlouho, až se teplota v hlavě kolony zvýší o min. 3 °C. Spektru molekul, které se nazývají úkap je třeba dopřát především čas na to, aby se jejich koncentrace ve vařáku významně snížila, ale díky azeotropii nikdy nebude nulová, takže se například s methanolem můžeme setkat i dokapové frakci. Problém je v tom, že takto popsaný děj trvá podstatně déle, než-li je stávající praxe. Body varu jednotlivých komponent úkapu jsou tabelované při tlaku 760 torr, ale v destilačních kolonách se pracuje za tlaku, který postupně ještě narůstá, a proto body varu hrubě s tabelovanými hodnotami nesouhlasí. slosar-petr@seznam.cz

Zdravím,

pálím už nějakých pár let a určitě se s tím tolik nebabrám jak je tu popisováno. Vidím výborně a brýle nenosím. Nádobu s kvasem dávám do vody kterou ohřívám, jako hrnec na ohřívání mléka.Nechávám odtékat nejlépe do většího hrnce, kde se ten methylalkohol vypařuje. Vzorek jsem si dal otestovat v palírně a dopadlo to OK, tak nevím proč se s tím všichni tak serete.

Ano, že brýle nenosíte je možné, pokud je kvas kvalitní a zejména z letního ovoce, neobsahuje žádný podíl metylakoholu(několikrát jsem si to ověřil u letního zejména peckového ovoce kdy ani při velmi pomalém nahřívání při teplotě páry v hlavě kolony -+ 65C neukápla ani kapka metylu.Co však je v každém kvasu více či méně jsou doprovodné chem. látky tzv. předku různé octany ethylnaté atd. které dávají předku někdy i velmi nepříjemnou vůni a chut-kolem teploty 75-77C par v hlavě kolony. Takže kvalita neoddělení předku se na pálence pozná.Samozžejmě průmyslové pěstitelské pálenice předek oddělují neefektivně velmi velmi rychle, takže předek přechází do středu destilaca... ale doma si takový předek dobrovolně pouštět do pálenky... fujtajxl

různé octany ethylnaté

Jasně, ale octan ethylnatý CH3COOC2H5 je konkrétní a jedinečná molekula, která se hlavně vyskytuje v hruškovém a částečně i jablečném kvasu, společně i s acetonem CH3COCH3.  Ovšem pokud se předky čili úkapy odebírají příliš rychle, prostě v palírně během minuty či dvou nateče "litr předků, úkapů či výskočků", radil bych vyhledat jinou palírnu. V naší zemi je jich asi 550. slosar-petr@seznam.cz

K tomu platný certifikát o kontrole teploměru, t.j.jeho přesnosti a správné funkci vůbec.Dobrý teploměr nesprávně umístěný je na nic.

Dobrý teploměr nesprávně umístěný je na nic.

To je jistě pravda, ale Vy víte, kde má být správně teploměr umístěn, aby se do destilátu nedostaly dokapové složky? Pokud to víte, tak také umíte komunikovat s děj, které se odehrávají v koloně kde se setkává parní složka z vařáku a zpětný tok. Jedině v koloně se rozhoduje o budoucí kvalitě destilátu a také jeho kvantitě, ale dnešním pálenicím jde jen o to, aby zákazník zaplatil co nejvíc i za pochybnou kvalitu, rád bych se mýlil, ale to co se získává z drtivé většiny pálenic se nehodí ani do ostřikovačů Vašich vozů. A proč? No protože páleničáři neumí komunikovat s ději, které se odehrávají v koloně. On je to totiž nikdo nenaučil, tak jak by to mohli umět a "Arnold Holstein" je v tom jen podporuje. To je totiž typ aparatury, která dneska nejvíc "frčí" .Snad by to chtělo nějaký dotaz na Unii destilaltérů. slosar-petr@seznam.cz

To je absolutně pravda. Teorie o odečítání správné teploty jsou prakticky k ničemu. K dosažení správného výsledku, tj. pitelnosti, je třeba umět komunikovat s konkrétním destilačním zařízením. A to je ta pravá věda. Kdo to zkusí, rychle zjistí, že co surovina v kotli/kotlíku, to jiné vlastnosti destilátu. A umět si s tím poradit, to chce veliké zkušenosti.

Já teda nevím, ale pokud někdo ochutná to, co při pálení začne tect mezi 65-78 stupni, bude si to pamatovat hodně moc dlouho, jak podle chuti tak i podle "vůně"