Kdy ořezat vlašský ořech

... a ještě druhý obrázek.

Z mýcg zkušeností a pozorování vyplývá náseldující. Dnes doporučovaný termín pro odřezávání jednotlivých větví je v době kdy tohoroční přírůstky mají délku kolem 10 cm. Letos to bylo u nás zhruba koncem dubna. Určitě souhlasím, je to Jednoznačně lepší termín než kdysi doporučovaná polovina léta, logicky- rána se zavaluje rychleji. Ovšem odřezání jednotlivých větví, at už z důvodu že překážejí, nebo usychají jsou jen kosmetické zákroky. Kdy je ale nejlepší doba pro komplexní rekonstrukci koruny, tedy zmlazení stromu? O tom se v knížkách mnoho nedočteme, lépe řečeno vůbec nic. Mi se osvědčily dva termíny- jden ještě před probuzením stromu- tedy cca koncem ledna, rány vůbec neslzely- nejden v době řezu, ale ani nikdy poté- předpokládám že se tam udělá zábranující vrstva podobně jako u révy vinné. Reakce byla špičková...           Druhý termín jsem si zkusil letos, kdy jsem prošvihl kvůli teplé zimě ten první a bylo to začátkem dubna- strom byl ještě nenarašený, a a už neslzel- z prvních pozorování vyplývá že probouzení spících pupenů o které nám jde je vcelku dobré, mnohem lepší než kdybychom dělali podobný zákrok třeba začátkem května, kdy by měl už hodně oslabující dopad.

Rány ošetřuju tak, že větší rány na kosrních větvích důsledně zatírám klasickým balakrylem, větevní kroužek poctivě podřezávám, snažím se neenchávat sebemenší pahýlek.

Jsou to možná trochu jiné poznatky, než se běžně uvádějí, ale už jsem to tu kdysi vzpomínla, v knížkách najdeme spoustu zhovadilostí, které vycházejí bůhvízčeho... Problémem je rovněž minimum respektu, který stromům prokazujeme- přes vše pozitivní co nám strom dal, se mu nakonec odvděčíme tím, že ho vykácíme, uděláme zmlazovací řez motorovou pilou, nebo si na něho najmeme odbornou firmu:)

           Ing. Fidla

Zajímavé...

Jarin

Ano, v zásadě je nutné rozlišovat i u ořešáků mezi řezem prosvětlovacím či korekčním a řezem zmlazovacím či odlehčovacím.

Prosvětlovací a korekční řez děláme v době opadu jehněd, což je odrůdově různé. Cílem je prosvětlení a dobré hojení ran. stimulace k probouzení vlků je nežádoucí.

Odlehčovací a zmlazovací řez je specifický v tom, že probuzení spících pupenů je žádoucí nejen pro urychlení tlaku na zavalení rány, ale i pro udržení/znovuprobuzení vitálnosti zmlazované větve. Tam je termín od opadnutí nejsilnějších mrazů do počátku rašení. Pro ochranu rány je žádoucí provést řez co nejpozději, ale moderní přípravky na ošetření ran nám dávají možnosti posunu začátku termínu řezu už na konec února.

V obou případech je potřeba silnější větve řezat nadvakrát. Nejprve na dlouhou patku (s předřezem proti zátrhu) a pak načisto do požadovaného místa. Dřevo ořešáku je sice dost pevné, ale taková zatržená kůra může udělat ránu i 2 m dlouhou, protože řežeme v době tlaku mízy a odlučnost v lýku je velmi vysoká.

A kdy je vhodná doba na zmlazení tzv. na pařez?

Pokud potřebujete sklízet dřevo pro nábytkářský průmysl, je nejvhodnější doba od opadu listí do zimního slunovratu. Strom však musí být zcela zdravý bez houbových chorob. V opačném případě je to biomasa pro energetické využití. Sklízená od července do prosince se nechává sušit před energeticky výtěžnou oxidační přeměnou 24 měsíců, ale při sklizni v opačné polovině roku je potřeba dobu sušení prodloužit o 12 měsíců na souhrnných 36.

V případě nedostatečně vyčerpávající odpovědi se klidně ptejte, možná Vám někdo odpoFí.

Dá se říci že ořešák je jeden z ovcných druhů u nás pěstovaných, které se dají výborně zmlazovat, logicky- rekace na správně provedený zákrok, ve správnou dobu bývá mimořádná. Je zajímavé že zmlazování ořešáků se vůbec u nás takř. nevžilo. resp, když už se zmlazuje, tak to zmlazení bývá příliš radikální, dokonce se tu vžil nesmysl že ořešák je možno zmladit řezem na pařez, v podstatě ano- semenáč a navíc hodně mladý, pak to možné samozřejmě je, otázka je, zda to má smysl... Zmlazovat takto větší strom znamená samozřejmě zánik drtivé většiny jeho kořenů a tím pádem jeho... Vždy když dělám zmlazovací zákrok a u ořešáků je to obzlást zásadní, je důležité v nálsedujících letech obnovit hiearchii větví- tedy probrat vyrostlé vlky a nechat do dalších let, jedno jasné pokračování, tím se pak vyhneme takovým těm zbujilým hlavám a proschnutí vnitřku koruny. Správně zmlazovaný ořešák může dle mě být v podstatě věčný strom- samozřejmě je zásadní dodržet podmínku, že jakákoliv řezná rána se musí beze zbytku zahojit... a zase jsme u toho respektu...

           Ing. Fidla

Na veřejném pozemku před mým pozemkem vyrostl ořešák který má od země rozvětvení-v podstatě tři kmeny.Jsou na něm vynikající ořechy ale bude se muset nějak zredukovat.A proto jsem se ptal jako na pařez ale vždy jen ten jeden kmen.

Je otázkou, jestli je to potřeba. Příliš nízké rozvětvení ve správných úhlech je stabilní bez ohledu na výšku kmene. Tedy i absence kmene poté co kořenový krček by byl zároveň větevním kroužkem není na závadu. Ale vytvoření řezné rány takhle nízko je vždy náchylnější na napadení houbovými chorobami, proto ve většině případů bývá lepší udržovat korunu menší odlehčovacím řezem a jednotlivé kmeny vyvážit sepnutím lanovými sponami, které nahradí síly odpovídající váze větví směřujících do stedu koruny.

Dejte fotku detailu u pařezu (bez řezu samozřejmě) a celého stromu z několika směrů.

Další věc je, že na veřejném pozemku nemůžete dělat totéž co na vlastní zahradě. Zejména né pak podstatnější zásahy jako je redukce vidláku.

Chtěl jsem se zeptat, při stavbě se mi odlomila na ořešáku tlustá větev, nezbývalo mi nic jiného, než ji uříznout, je konec listopadu a z rány vytéká pochopitelně velké množství mízy pod velkým tlakem, štěpařský vosk se vždy odplaví, nevíte, jak to zastavit?