Archeologie na zahradě

Často je slyšet, že necháváme dalším generacím svět zanesený odpadky, které je budou dlouho obtěžovat. Zamýšlel jsem se nad názorem, že v minulosti tomu tak nebylo. Dnes se domnívám, že to mohlo být i horší. Nemluvě o hygieně (krysy, blechy, toulaví psi, mor, tetanus, vzteklina, neprověřená voda ze studny...) i odpadky se netřídily, jak by se třídit měly. A taky nebyly metody jak je ekologicky zneškodnit. Odpadky se prostě dělily na nespalitelné, které se hodily na hnůj, a spalitelné, které se napřed spálily. Všechno pak končilo na poli či na zahradě. Takže na své staré zahradě dodnes sbírám kousky skla, keramiky a železa. Letos jsem při rytí např. vybral už asi 500 střepů! Takže zahrádkářská doba železná a skleněná je za námi. Zbývá ubránit se době plastové. Máme kontejnery na odpadní sklo, železo i plasty. Jen aby v nich ty odpady končily. V každém případě se z použitých plastů uvolňují mikroplasty, které vytřídit nelze. Myslíte, že jsou opravdu tak škodlivé?

Dnes je to daleko sofistikovanější. Odpady se pečlivě vytřídí, naloží do kontejnerů a odvezou někam daleko na východ. Tam se z kontejnerů vysypou do moře.

Nééé, vůbec nejsou škodlivé Akorát, že všichni chcí.áme na raka a všichni se diví proč? Jinak... u nás se tedy na hnojiště nic nerozložitelného určitě záměrně neházelo, to by nám děda urazil paprče(ročník 1920, už není) Sama si na kompost taky nic takového nehážu i když zrovna onehdá jsem marně hledala umělohmotnou škrabku na zeleninu. Po tom, co jsem zapátrala v paměti, co jsem s ní naposled mohla loupat, jsem neomylně zamířila na kompost a mám ji! Bohužel jsem asi ma.or, protože to se stalo už podruhé a to je fialová!! Nedá se normálně ve slupkách přehlédnout Tedy dá, polehčující okolnost... někdy si v kuchyni pořádně nerozsvítím...

Jinak, co běžně nacházím, jsou součástky z kultivátoru, sekačky... onehdá byl pod loubím zakutálený celý kryt disku z kola a muž nehledal

Bude to osm let, co jsem koupil pozemek a udělal z něj zahradu. Bývalý majitel tam měl pole a později jen zaplevelenou louku, kterou nekosil, ale jednou za tři roky zoral. Poslední parcela ve vesnici, takže kdokoliv tam vyvezl bordel a místní stříleli do lahví, což jsem se dověděl až daleko později. Během prvních tří let jsem posbíral a odvezl do sběrného dvora či do kontejnerů cca tři tuny skla. Různých drátu, plechovek, šroubů, řetězových článků atd. takových dobrých 400 kg. A dlaždiček a různé druhy keramiky.....  Ještě teď, po tolik letech, po zrytí zahrady a po dešti nacházím stále sklo.