Začištění a ošetření velkých ran po řezu

Je otázkou, nakolik čistý řez poskytuje pila a nakolik je potřeba začistit případné otřepy. Stále jsou v prodeji pily s hrubým šraňkem a naopak se stále více prosazují skládací pily s kaleným ostřím bez šraňku, protože kalené ostří má specifický tvar zvaný žraločí zuby. Pak jsou ještě řezy motorovou pilou s řetězem hranatým anebo kulatým.

Tedy pište jak to děláte Vy a proč to neděláte jako oponet...

Pilky s kalenými "žraločími" zuby jsou sice dražší, ale řežou rychleji, lépe a hladce. Zahlazovat takový řez opravdu není nutné, navíc důsledné začišťování často vede ke kulacení ran - vzniku "kolen" To je pro hojení rány ještě horší než zachlupacená kůra na okrajích.
    Problém je u velkých řezů, kde se nevyhneme použití motorové pily. Tam je zahlazení nerovných okrajů samozřejmě vhodné. Souhlasím, že u velkých řezných ploch je důležitější - než začišťování a zamazávání rány - pamatovat na jejich sklon. Jakmile na vodorovné ráně stojí voda, začne časem dřevo vlivem zatékající vody zahnívat. Pokud k takové ráně dojde, považuji za lepší než opakované silnovrstvé nátěry zakrytí kusem plechu či lina.

Taky řežu nejraději těmi "novými" pilkami. Měl jsem Oregonky, ostří držely prfektně, ale minimálně dvakrát za sezonu jsme u nich musel dělat šrańk a začišťovat po řezu chlupy na řezu, na dřevě i kůře. První "žraločí" ze stánku z Litoměřic jsem po pár dnech raději dal pryč a koupil lepší. Zkoušel jsem výrobky dvou firem od F, ruka necítila rozdíl. Řezy pěkné, čisté. Mám problém s tím, že často chvátám, občas mi pilka vyjede z rány a někdy se ohne, jindy se ulomí špička, občas i níže k rukověti. I když to musím odřít, neberu nikdy motorovou pilu (vyjma okrasných dřevin). Mám pocit, že s motorovkou člověk poněkud ztrácí cit a soudnost. Řezy, pokud jsou někdy otřepané, začišťuji, ale zas tak moc často je nezamazávám. Jabloně (hrušně) prakticky vůbec (pokud jsou řezy více méně svislé nebo jen do 45 ° odkloněné od svislé osy, pak ani ty opravdu velké rány), nebo jen zemí od kořenů. U peckovin zamáznu jen větší rány, víc péče věnuji broskvoním a meruňkám než třešním a modrým peckovinám. Tam používám vosk a pokud mám i přes něj latex. Nátěry neopakuji. Mám možná naprosto nepřípustnou teorii, že stromu, kterému se moc pomáhá to nesvědčí, že pyšně zbujní, když nemusí dávat víc energie do hojení. No a po velkých řezech nějaké to brždění bývá třeba. Pečlivější na zamazávání ran jsem býval tam, kde byl častý výskyt korových nekróz. Po zhruba dvou zkušenostech se vyhýbám šedé hmotě, která se prodává na podobné ošetření. 

Přiznám se, že u motorové pily s oblibou používám kulatý zub, protože na straně, kde jde zub do řezu není potřeba začišťovat a na druhé straně to oblíznu opět řetězem tak aby mi opět šel zub do řezu a opouštěl ránu už nad odříznutým dřevem (z kterého logicky při tom úhlu nemůže nic vytrhnout). Pak nožem začistím jen nejnižší místo (cca v délce 1--2 cm), aby odtok byl opravdu plynulý.

Například u třešní jsem za posledních 8 let nepoužil ani jednou nátěr nebo balzám. Přesto že je řežu každoročně, abych je udržel nizoučké, tak jsou v dobré kondici a rány nezahnívají.

Jinak ke kulacení okrajů dochází i u nátěrů balzámy obsahující silnou desinfekční složku. Ta když popálí okraj rány, tak se kalus začne tvořit až někde 10-12 mm od okraje a nemá šanci řádně ránu zavalit. Tento problém měl strýček a poté co jsem mu poradil rány nenatírat se mu konce nekulatí.

S.

Stando, ty zelené pilky mají hustější zuby s normálním šraňkem. Jsou určené pro táborníky. Ideájní na vandr. Ten list JS vedle má šraňk vytvořený sbroušením listu směrem ven. Dělá hlaďoučký řez.

Oblíbil jsem si pilky v pistolovém pouzdru. Vyhovuje mi délka listu 28cm. Měl jsem Bahco, Felco, Silky a Husqvarnu. Arboristi ale dávají přednost zahnutým listům (Silky Zubat).

V.

Oprava: Ty listy jsou 24cm dlouhé.

Do té sklapovací rukojeti "396" se dá nabít náhradní list tábornický i sadařský. U listu s pevnou rukojetí a pistolnickým pouzdrem je jen sadařská varianta (pokud vím). Na některé práce jej používám také - má užší a přímý list takže se lépe vejde do stísněných rozvětvení. Častěji jej ale užívá manželka. Dělem školou poviným jsem radši dal funkční atrapy "made by Tesco". Přeci jenom ji občas zapomenou venku na dešti...

Bahco Dělá mimo JS ozubení i JT. Taky není špatné. Taky se mezi ovocnáři používají zahnuté ocasky Bahco s podobným ozubením jako ty tábornické.

V.

Na větve síly 5-10 cm používám jednoruční akuřetězovku, rány jsou dost otřepané, začištění potřebují už kvůli vzhledu. Horší je to ve výškách. Tam elektrická řetězovka na tyči udělá řezy tak "rovné", jako by člověk větev utrhl.  Začištění ani zatření rány tu nepřipadá v úvahu. Naštěstí stromy - vzhledem k jejich velikosti - nemají s hojením problém.

Ten chránič špičky se mi vůbec nelíbí. Na hrubší práce v koruně používám jednoruční Hecht. Pila je to mizerná, ale carvingová lišta v kombinaci se správným řetězem je výborná. Lze pracovat špičkou a nekope. Můžu třeba u slivoní vyříznout větev na kroužek i v případě, že je strmá větev vrostlá do kmene. 

V.