No to už se mi zdá nepravděpodobné. Původní vysvětlení u ocasky má jistou logiku, protože držadlo i ruka jsou poněkud nad přímkou ostří. Při tlaku se tedy více tlačí na zuby. Při tahu by se mohla pila zvedat-ovšem jen pokud je truhlář takové ucho aby tahal směrem vzhůru a ne ve směru podél ostří. Prakticky jsem ovšem měl se starou pilou mnohem lepší zkušenosti. Řezalo se s ní lépe, při tlku se neprohýbal list, lépe zabírala, řezala "sama"-nebylo potřeba tlačit do řezu. Ale uznávám, že to je jen můj osobní pocit. Stejný lepší pocit jsme měl z lupénkové pily i z ostatních, které mají šikmé zuby-směrem k rukojeti.
Kapesními pilkami myslíte asi pilky na řezání čerstvého dřeva. Pro čerstvé dřevo platí poněkud jiné uspořádání zubů (např. širší šraňk, úzké a delší zuby, menší úhel na špičce zubu apod.). Jsou určeny na řezání jakéhokoliv čerstvého dřeva, nikoli jen vlků. Přesnější by bylo ještě dodat, že se to týká jednoručních pil pro příčný řez (dvouruční mají vězšinou zuby symetrické). List takové pily je nízký a držadlo je v jeho prodloužení, v prodloužení ostří. Týká se to nejen kapesních pil ale všech pil na čerstvé dřevo, lhostejno zda jsou skládací kapesní či ne. Není tedy nad ostřím, jako u ocasky. Myslím, že je lhostejné, kde se provádí řez. V jaké výši a poloze. Podstatné pro rozklad sil je poloha ruky a směr síly kterou vyvíjí vůči ostří. Navíc naprosto pomíjíte fakt, že zuby se zpětným směrem mají snahu se sami do dřeva zakusovat při tahu. Pokud by zuby směřovaly vpřed, pila by se prohýbala, protože nemá rám. Takto stačí pouze tahat a síla potřebná pro přítlak listu kolmo do řezu vzniká sama.