Obrácené zuby na ruční pila ocasce

Řekl bych, že zuby obrácené směrem ven jsou proto, že řezání pohybem od těla je méně namáhavé. Vzít třeba starou tesařskou rámovou pilu z druhé strany a řezat zubama k sobě je obtížné. Když jsem prořezával stromy pilkou s otočným listem, někdy jsem šikmozubý list obrátil při kolmých řezech vzhůru.
   Existují speciální pily, kde jsou zuby a tedy řez směrem k tělu nutností - např. u pily svlakovky při vyřezávání neprůchozích svlaků. 

Vedle jsem psal o kapesní pilce Fiskars. Její hlavní výhodou jsou zuby směřující k rukojeti a řezání pouze tahem. Řez je přesný, hladký a nenamáhavý. To měl jistě na mysli autor příspěvku k ocasce (zvané fuchšvanc). Způsob řezání rámovkou se s ocaskou nedá přirovnávat. A už vůbec ne tahy a tlaky na pilu, příp. na klouby.

Těžk soudit, co měl autor na mysli. Podle mého názoru je směr broušení zubů dán jednak užitím, druhak technologií výroby. Pokud jde o kapesní prořezávací pilu, je to jasné, zuby musí být k rukojeti. Pokud jde o ocasku, ideální je symetrický zub. Když by zuby byly směrem k rukojeti, představte si, že řežete v běžné poloze - tedy mírně šikmo dolů - třebas položenou tenkou desku, bude to zadrhávat a práce bude obtížná, ne -li nemožná.  Další věc je technologie. Při dnešních způsobech výroby indukčním kalením a broušením diamantem na CNC bruskách vytvoříte zub s téměř libovolnou geometriií. Dříve to jaksi nešlo.

Kapesní pilky jsou určené převážně k ořezávání větví, vlků atd.a rovina řezu bývá většinou výš než směr síly klouby-zuby, takže je výhodnější aby zuby byly k rukojeti.Představte si, že zuby by byly opačně.Při pohybu řezu od těla by se pilka spíše automaticky nadzvedávala a museli byste ji kolmo k řezu ještě ve výšce přitláčet.Opačné zuby Vám tento problém odstraní.Klasiký rozklad sil.P

No to už se mi zdá nepravděpodobné. Původní vysvětlení u ocasky má jistou logiku, protože držadlo i ruka jsou poněkud nad přímkou ostří. Při tlaku se tedy více tlačí na zuby. Při tahu by se mohla pila zvedat-ovšem jen pokud je truhlář takové ucho aby tahal směrem vzhůru a ne ve směru podél ostří. Prakticky jsem ovšem měl se starou pilou mnohem lepší zkušenosti. Řezalo se s ní lépe, při tlku se neprohýbal list, lépe zabírala, řezala "sama"-nebylo potřeba tlačit do řezu. Ale uznávám, že to je jen můj osobní pocit. Stejný lepší pocit jsme měl z lupénkové pily i z ostatních, které mají šikmé zuby-směrem k rukojeti. 

Kapesními pilkami myslíte asi pilky na řezání čerstvého dřeva. Pro čerstvé dřevo platí poněkud jiné uspořádání zubů (např. širší šraňk, úzké a delší zuby, menší úhel na špičce zubu apod.). Jsou určeny na řezání jakéhokoliv čerstvého dřeva, nikoli jen vlků. Přesnější by bylo ještě dodat, že se to týká jednoručních pil pro příčný řez (dvouruční mají vězšinou zuby symetrické). List takové pily je nízký a držadlo je v jeho prodloužení, v prodloužení ostří. Týká se to nejen kapesních pil ale všech pil na čerstvé dřevo, lhostejno zda jsou skládací kapesní či ne. Není tedy nad ostřím, jako u ocasky. Myslím, že je lhostejné, kde se provádí řez. V jaké výši a poloze. Podstatné pro rozklad sil je poloha ruky a směr síly kterou vyvíjí vůči ostří. Navíc naprosto pomíjíte fakt, že zuby se zpětným směrem mají snahu se sami do dřeva zakusovat při tahu. Pokud by zuby směřovaly vpřed, pila by se prohýbala, protože nemá rám. Takto stačí pouze tahat a síla potřebná pro přítlak listu kolmo do řezu vzniká sama.

Původní vysvětlení u ocasky má jistou logiku, protože držadlo i ruka jsou poněkud nad přímkou ostří

Nemusí to být vždy pravda. Viz obrázek.

Mě se zdá, že i této pily na předešlém obrázku je hlavní síla způsobená předloktím, které je mírně nad přímkou ostří. A podle obrázku se zdají dále zuby symetrické-nesměřují ani dopředu ani dozadu nýnrž kolmo dolů. To je u řady pil obvyklé. No zdá se, že svá neobvyklá přání na zuby směrem k rukojeti musím ukojit jen u japonských výrobců . Nebo se naučit řezat jako ostatní..