Streptokoky v jogurtu

Je po sezóně. Už se nedá skoro nic vypěstovat. Takže je více času na pěstování mikrobiálních produktů. Ať už je to kompost, naložené zelí, víno, kvas nebo snad i jogurt. Momentálně nemám kulturu, kterou jsem v minulosti často používal. Ale všiml jsem si, že se do některých jogurtů přidávají streptokoky. Prý pak laktobacily rychleji rostou. Samozřejmě jsou to "hodné" streptokoky. Jenže mi to stále připadá jako hodný vlk v pohádce. Nikdo mu nevěří. Tak nevím, je to opravdu lepší než staré recepty nebo jen málo prověřená novinka?

Dle tohoto článku (otázka je, nakolik je správný) jsou ty streptokoky normální součást kvašení, tedy zvlášť se nepřidávají (jako některé laktobacily) takže se třeba na obaly ani nemusí či nemusely uvádět?

My si vyrabime jogurty, taky ruzne syry, treba hermeliny, camemberty, farmare a haloumi. Podle tohohle linku toho asi moc neudelate, protoze bakterie pri teplote nad 45 stupnu znicite. Taky mam dojem ze prazdnou sklenici v mikrovlnce neohrejete, nevim, nemame.

Jogurty se muzou delat z jogurtove kultury, nebo prostym pridanim jogurtu. Ty bakterie jsou jakymsi stavebnim materialem.

Jinak pro samovyrobce mlecnych produktu vrele doporucuju FB skupinu Vyroba syra, kde je spousta receptu, navodu, da se tam i vsecko nakoupit. Prvnich par dni budete koukat co lidi umi a pak se do toho taky date. Chce to je zdroj kvalitniho mleka nejlepe z farmy

Děkuji všem za postřehy a názory. Když to shrnu, tak jsem zjistil, že:

• jsem ve škole nedával pozor
• technologie výroby jogurtů je velmi různá
• používají se i různé bakterie
• u nás se používají často jmenované laktobacily, streptokoky a bifidobakterie
• dávkování laktobacilů a streptokoků v poměru asi 1:1 velmi zrychlí fermentaci
• Laktobacily vytvářejí kyselinu mléčnou a také štěpí kasein, který je tak lépe tráven
• Streptokoky také vytvářejí kyselinu mléčnou a podporují růst L., neštěpí kasein a nesnášejí příliš kyselé prostředí
• nejrychlejší růst L a S je při teplotách 40-45ºC
• při kratší fermentaci zůstávají S. v jogurtu, při delší fermentaci a nižším pH všechny uhynou
• zdrojový zákvas se uchovává zmražený nebo sušený
• nežádoucí bakterie (koliformní)  se v kyselém prostředí nemnoží, ale přežívají
• prázdná sklenice se dá ohřát v mikrovlnce
• v hotovém jogurtu je nejméně 1 milión L na 1 gram, někdy i srovnatelné množství S.

My na to takhle vedecky nejdeme, Jogurtova kultura se da pouzit az 6x, obsah nestudujeme, kupuljeme kulturu reckeho jogurtu, je jemnejsi nez bulharsky. On je rozdil i v mliku, nastesti mame pobliz farmu s nejlepsima kravama tzv. Jersey. Z marketu bych dneska uz mliko nepozrel.

Je zajimave ze jine mleko, resp. jiny jogurt je z venkovniho paseni a jiny z ustajeneho krmeni. Z ustajeneho je jogurt pevnejsi, z pastvy trochu ridsi. Zacali jsme se 3 litry tydne, pak 6, pak 15 za 14 dni a deska bereme 22,5 litru za 14 dni a to jsme na to de facto dva.

V dobách, kdy lidé byli ještě primitivní a hloupí, to je před cca 50 lety, učili se děti ve školách, že tyto bakterie, jejich kmeny, jsou základem mlékařské jogurtové kultury. JG

Taky jsem ve škole nedával pozor (jiný předmět, ČJ) a cítím potřebu se za hrubku ve svém předchozím příspěvku omluvit.
Jogurt v minulém režimu byl výrobně a technologicky náročný a tím drahý výrobek. Po revoluci se hledaly cesty ke zlevnění. Přestala platit norma pro jogurt a toto pojmenování se zavedlo i pro jiné, moderní, mléčné výrobky. JG

Streptokoků je mnoho druhů, ne jen ten beta-hemolytický, patogenní. Jogurt, kysané zelí, kefír (obsahuje navíc i kvasinky) jsou požehnáním pro naše nevhodnou stravou vybydlené střevo. Zbavili jsme se střevních parazitů, např. červů, a co se stalo? Imuntní systém nemá co likvidovat, vlastně nemá do čeho šťouchnou, a tak zkouší, co likvidovat ve vlastním zdravém těle. Střevní záněty, ekzémy, astma, alergie... To je ten důsledek.

Správně to říkáte. Ty správné bakterie určitě potřebujeme. Zvláště při nestandardní vánoční výživě nebo při užívání léků. Kdo nesnese jogurt, může zkusit stravní doplňky vypěstované odborníky ve velmi koncentrované formě. Jedna tobolka obsahuje na začátku doby použitelnosti 10 miliard růstuschopných probiotických bakterií (asi jako 1kg jogurtu). Je tam směs složená z jednoho, dříve jmenovaného, druhu Steptokoků (termophilus), 3 druhů bifidobakterií a 5 druhů laktobacilů.