Neznáte někdo recept na pravé znojemské okurky?

My sa to snazime robit tak, ze sa pripravi koncentrovany nalev a toho sa da za velkeho frtana a doleje vodou. Je skoro jedno, ci je tam vela alebo malo uhoriek. Ci su napchate alebo nenapchate. Uhorky podobne ako doliata cista voda su nevyraznej chuti. Pokial dodrzime konstantne mnozstvo koncentratu, tak budu uhorky rovnako pikantne a kysle, ci su napchate alebo nenapchate. Len s tym koncentratom to musi byt vyskusane a overene. To sa da namiesanim s cistou vodou.

Pokud by bylo v okurkách někde více či méně nálevu to by mne nevadilo. Vadí mi, že jsem nedokázal napodobit tu chuť. Nynější Znojmia okurky od Hamé ani zdaleka nepřipomínají okurky před 89. rokem. Mají tam mnoho octa a pepře. Chutnal jsem okurky od družstva ze Znojma, a také to nebylo ono. Mohlo to být tím, že byly přes rok staré. Zajímalo by mne, jak chutnají okurky ze znojemského nálevu od Moravia Food. Letos jsem zkoušel okurky z hoblinkového octa Pikant a byla to zajímavá chuť. Okurky jsem měl kupované gumové, ocet starý a navíc jsem ty dvě sklenice steriloval v mikrovlnce. Může se taky stát, že již nikdo neudělá ty mňamky z komunistické éry. Znojemskou octárnu rozkradli, ocetnice si odvezli Francouzi a ty kvasinky jsou nenávratně pryč. Já, ale budu pokračovat v experimentování.Chci se alespoň přiblížit k vysněnému cíli.

Jenom jestli takový cíl vůbec existuje. Naše chuťě před 25 lety byly jiné. To, co nám chutnalo tehdy, kdy plejáda pochutin byla mnohem menší, by nám dnes možná tolik nechutnalo. Když si vzpomenu, jak úžasně mi v dětství chutnaly jedlé kaštany, cukrová vata, olivy, Nutela,  čerstvý kokos, čokoláda Milka, a to jen proto, že byly vzácné. A dnes? Nic moc. Nemyslím si, že by se jejich chuť objektivně změnila. Je otázkou, zda s těmi okurkami to nebude podobné.

Pane Vysloužile, s těmi dětskými pochutinami máte pravdu. Se znojemskými okurkami nikoliv. Neobdivovaly je pouze domácí, ale i cizinci. Ochutnal jste současnou produkci Hamé Znojmia? Proč asi dávají v televizi reklamu na Znojmia okurky? Protože jsou některé ze supermarketu chutnější.

Dobrý den. Zabývám se nákladanim okurek od puberty, kdy jsem musel pomáhat rodičům i prarodicum. Léta jsem pak zkoušel různé nálevy, vždy zaručeně "Znojemské", ale tu chuť znojemskych okurek z čerstvé otevřené plechovky znojemaku v časech za Komancu se mi nikdy nepodařilo dosáhnout. Až před několika lety jsem objevil Znojemský macerat - absolutní bomba, proste naprosto ono! Bohužel výroba skončila a me došly zásoby. Na opakovaně telefonické dotazy do Znojemskeho družstva me ujistovali, ze výrobu obnoví a macerat začnou opět vyrábět. Nakonec jsem nevydržel a letos před sezonou jsem si objednal macerat z Aromky Brno. Na první pohled totožná lahvicka (až na etiketu), velmi podobný návod i chuť. Na pohled naprosto čirý, ten Znojemský byl trochu zakaleny. Tak uvidíme, snad to bude stejně i na chuť okurek. Mám z toho takový pocit, ze někdo prchnul ze Znojma do Brna s receptem na macerat v kapse.

No on ten" vynálezcemacerátu" a "prvotní výrobce" před lety zemřel... tak se spíše řešila "dědická práva", na koho přejdou. Možná se při tom i někdo přiživil!!

Co je mi známo, tak Aromka Brno měla v hlubokém socialismu za úkol vyrobit macerát. Tímto se podařilo zefektivnit výrobu. Musím říci, že se jim to povedlo. Samotná výroba není jen o macerátu. Například ocet je velice důležitá surovina. Různé octárny, kterých již není mnoho, používají odlišné typy kvasinek. Kdyby se daly koupit pravé znojemské okurky komunistického typu tak si je prostě koupím. Za těch 30 let co hledám tu správnou chuť, jsem vyrobil mnoho dobrých okurek, ale ani jedny nejsou ty pravé znojemské. Letos budu experimentovat s pardubickým hoblinkovým octem.

Já si začínám myslet, že kdyby někdo ty staré znojemské okurky z pětilitrové zelené plechovky přesně vyrobil, beztak by všichni tvrdili, že už to není ono. Naše chutě se jednoduše změnily. Odvykli jsem kyselému, naučili jsme se jíst sladší. V kysaných výrobcích jsou regulátory kyselosti, což dřív nebývalo. Ke grilovanému masu podáváme steakové, chilli a barbecue omáčky, které se sladkostí neliší od marmelád.  V 70. a 80. letech bylo v módě vyměňovat si recepty na zaručeně nejlepší okurkové nálevy, čalamády a domácí kečup. Sešit s těmito recepty - roztrhaný sice - mám stále. Když podle některého z návodů okurkový nálev uvařím,  automaticky snižuju množství octa o 1/5, cukru a sladidel dávám 2x víc, jinak je to moc kyselé.

Letošní zkušenost. Inspirován tu, koupil jsem macerát z Aromky. Výhodou je snadné použití. Použil jsem podle základního návodu, s Bzeneckým octem. Po otevření jedné nechycené sklenice bych opatrně konstatoval, že se to těm kýženým znojemským dost podobá. Ale nebylo to ještě rozleželé samozřejmě a taky chuť znojemských už je jen vzpomínka. Možná budu víc sladit. Ale vypadá to nadějně.

Ještě připomínka k okurkolu. Nemám dobrou zkušenost, rodině nechutná. jednak je málo sladký, to sladidlo v něm jakoby ztrácí sílu, snad i málo slaný. Takže přes všechny výhody s jednoduchým použitím to budu muset upravovat a to je už komplikace, kolik čeho dodat aby to bylo dobré.

Přikládám jeden" zaručeně" pravý recept na znojemské. Fakt je že jsou luxusní a manželka konečně spokojená, že máme konečně dobré okurky, což potvrzuje celá rodina. Křen nedávám, macerát ano.pokud to tu bylo, se na omlouvam, nebudu to číst celé.